Kapitalismus a Zeitgeist

Proč hájím kapitalismus? Je Zeitgeist východiskem pro naši svobodu? Mnoho lidí věří, že tomu tak je. Bohužel se zřejmě mýlí.

Peníze
Peníze

Narazil jsem na jeden diskusní příspěvek, ve kterém autor prohlásil, že si myslí, že kapitalismus je třeba něčím nahradit. A že mu filmy série „Zeitgeist“ otevřeli oči. Co se týče Zeitgeistu a nénavisti ke kapitalismu, jde o módní klišé – a právě proto je třeba se proti němu ohradit. Já kapitalismus bráním. Mám proto několik (pro mne) zásadních důvodů.

Volnost

Kapitalismus je systém soukromého vlastnictví a volného trhu. Ani jedno, ani druhé zde dnes de facto nemáme: o vašem majetku rozhoduje mnohdy úřad státu, čímž se reguluje trh, který tak není volný. Není jednoho bez druhého.

„Volný trh“ a „soukromé vlastnictví“ zní však poněkud cize, uznávám. Pojďme si na rovinu říci, co daná označení znamenají.

Můj život

Doufám, že se shodneme na tom, že každý žijeme svůj život. Já ten svůj, vy ten váš. Nežiji váš život, nežijete můj život. Je to poněkud nemožné. Vždy jsem žil v domnění, že tomu tak je, že žiji svůj život a ne život třeba mého souseda. A naopak.

Jedna z věcí mého vlastnictví je počítač. Vy zřejmě budete mít také nějaký počítač (pokud čtete tento text na webu). Onen počítač jsem si koupil za peníze, které jsem získal za svoji práci. Část svého života jsem trávil prací, abych získal peníze na počítač. Tudíž můj počítač, mé dnešní vlastnictví, reprezentuje onu část života, kterou jsem trávil prací.

dnešní vlastnictví reprezentuje můj minulý život. Pokud lidé žijí své životy, tento závěr musí jasně platit.

Nyní si představte, že si ve světě bez soukromého vlastnictví pořídíte do místa, které obývate, počítač. V onom místě budete obývat pouze vy. Přijde náhle někdo cizí, koho jste v životě neviděli a počítač sebere a odejde. Nemůžete se bránitpočítač není váš, protože soukromé vlastnictví neexistuje. Zřejmě jste tak k počítači došli také – protože bez vlastnictví není směny. Pokud něco nevlastním, nemohu to směnit za něco jiného.

Nemohu tak pracovat, získat za to „peníze“ či třeba chleba, protože peníze i chleba nejsou ničí, jsou všech. Můžete přijít na pole a sezbírat jídlo. Naopak – kdokoliv může přijít na pole, které obhospodařujete, a sebrat jídlo. Na vás nic zbýt nemusí, není to vaše pole, není to vaše jídlo. A nemáte si co za co vyměnit, protože nic není vaše, nic nemůžete směnit – nemůžete za nic požadovat protihodnotu, protože o ničem nerozhodujete.

Čtěte také:  Jak si kazatelé morálky vytváří své teroristy?

V systému bez soukromého vlastnictví svoji minulost – svůj život – odevzdávate ostatním a nejde o váš život. Nežijete svůj život. Vy nejste vy. Vy jste kolektiv a kolektiv je vy. Nemáte „své“ zájmy. Nemáte žádné zájmy. Kolektiv má zájmy, kolektiv vlastní.

Ale kdo deklaruje zájem kolektivu? To může jen skutečný vlastník, který žije svůj život, má tak své myšlenky a svá slova, která může říkat svými ústy a svým hlasem. Má tak své zájmy, které povyšuje na „zájem ostatních“.

Zájem kolektivu deklaruje diktátor. Jediný vlastník.

Vlastnit znamená svrchovaně rozhodovat o svém životě – o sobě samém. Vlastnit minimálně svůj život – žít svůj život – znamená být svobodný. Vlastnit znamená myslet a být rozhodujícím se člověkem.

Spolupráce

Na kapitalismu, na „trhu“, lidem mnohdy vadí sobectví a anonymita. Že prý nás trh „odcizuje“, lidé spolu nejsou solidární a nepomáhají si. Odpůrci trhu mají v podstatě dvě východiska.
Jedni tvrdí, že onen nedostatek solidarity je způsoben „nespoutaným trhem“, kterému je třeba ukázat, kdo je tu pán: a skrze „volené politiky“ vyjadřující „vůli lidu“ je třeba trh zregulovat.

Mám pár otázek:

Kdo zvolil vládnoucí politiky? Kolik lidí pro ně hlasoval a o kolika lidech rozhodují? Jaká je vůle lidu – kterého lidu, kterého kolektivu? Kdo je pan Lid? Kolektiv má zájem – kdo ho deklaroval? Lid svojí vůlí u voleb? Tudíž nynější reformy jsou vůli všeho lidu? Proč odboráři stávkují, jsou-li reformy jejich vůlí?

Není to „všeholid“, kdo deklaruje zájem lidu. Kolektiv nemá zájem – pokud se někdo tváří, že má, pak mluví o zájmu diktátora. Zájem má vlastník – v systému, kde na první pohled vlastní „kolektiv“ má zájem diktátor, jediný, kdo skutečně vlastní. Bez diktátora není žádného zájmu.

Ani si takový svět nemůžeme představit.

Který diktátor to chce regulovat trh a co ho k tomu vede? Na to je třeba se ptát.

Čtěte také:  Jaderné šachy: proč je třeba rozbít ČEZ?

Co je to ale ten nespoutaný trh?

Trh je systém dobrovolné spolupráce. Neznám prostředí, kde by k sobě měli lidé blíže a byli spolu více solidární, než na trhu: lidé se dobrovolně vzdávají ve prospěch jiných lidí svých užitečných věcí! Směna je akt, kde jedni lidé chtějí druhým pomáhat!

Tržní systém je systém, kde lidé dobrovolně dle svého uvážení volí svobodně prostředky pro dosahování svých vlastních cílů, přičemž směňují, tedy vzdávají se užitečných věcí ve prospěch jiných lidí.

Nejjasněji je ona solidarita trhu vidět v pojišťovnictví – spousta lidí se dobrovolně skládá na pomoc obětem hrůzných událostí, kdy mnohdy lidé přichází o celý svůj život. Spousta lidí se skládá na zaplacení nového domova lidem, kteří třeba vyhořeli. A to dobrovolně – znáte solidárnější systém? Já teda ne.

A víte co? Nejlepší na tom je, že „tržní systém“ není vymyšlený, není naordinovaný. Je spontánní – lidé šli a začli si vyměňovat věci, které měli, protože to bylo lepší, než vše ostatní. To je celý tržní systém. Není třeba revolucí, není třeba zákonů, není třeba vynucování, změňování lidí. Není třeba říkat, co by kdo měl dělat, jaký cíl by měl sledovat, jaké prostředky volit, aby „vznikl trh“. Pokud lidé vlastní a směňují, trh je. Lidé k sobě přijdou a pomáhají si. To znamená volný trh.

Proč to hájím?

Myslitelé různých forem nových „společenských řádů bez kapitalismu“, kteří tak brojí proti soukromému vlastnictví (žití vlastního života) a volnému trhu (dobrovolného rozhodování a kooperace) jednoduše tvrdí, že je třeba přijít, změnit lidi, říci jim, jaké „správné“ cíly a jaké „správné“ prostředky mají volit.

To je jako kdyby někdo přišel a řekl vám: „Sorry, chlapče, chtěl jsi sice celý život studovat práva, ale kolektivní zájem říká, že potřebujeme dlaždiče, tak půjdeš na dlaždičinu. Jo, víme, že ti práva jdou, čteš, zajímáš se, ale ty nemáš zájem, ty nežiješ svůj život. Kolektiv potřebuje, aby jsi dláždil.“

Nemůžete odmítnout. Vy nežijete svůj život.

Víc snad dodávat nemusím.

Pošli článek dál:

Comments:

89 komentářů

  1. @prometheus

    „Potrebuješ chlieb? Buď si preň skočíš do distribučného Centra alebo Ti ho na donášku dovezú domov. Tak je to jednoduché:-))“

    Kto mi to dovezie?
    Ako sa v tom centre ten chlieb objaví?
    Kto postaví to distribučné centrum?
    Kto vyrobí tehly?
    Kto postaví cesty?
    Kto vyrobí asfalt?
    Kto ho vyťaží?
    Kto vyrobí dvere?
    Kto vyrobí okná?
    Kto vyťaží železo na strechu distribučného centra?
    Kto to železo spracuje?
    Kto rozhodne, kde to centrum bude stáť?
    Kto rozhodne, aké má byť veľké?
    Kto zasadí žito?
    Kto poorie pole?
    Kto ho bude zavlažovať?
    Kto ho pohnojí?
    Kto postaví mlyn?
    Kto pomelie múku?
    Kto vyrobí traktor?
    Kto vyrobí pneumatiky na traktor?
    Kto vyrobí motor? Kto vyrobí palivo?
    Kto rozhodne, kde bude pole?
    Kto rozhodne koľko žita sa zasadí?
    Kto rozhodne, aký veľký má byť chlieb?
    Budú existovať rohlíky, koláče, palacinky, parené buchty?
    Kto bude rozhodovať, čoho sa má koľko vyrobiť?

    To by hádam na začiatok stačilo.

  2. @Observer

    „Planéta sa nenafukuje a nás pribúda nemôže sa dostať na každého.“

    A v RBE sa nafukovať začne? V RBE už bude pre každého? Keď tvrdíš, že planéta sa nenafukuje, zrejme tým myslíš, že zdroje sú obmedzené. Ako potom môžeš tvrdiť, že v RBE budú zdroje neobmedzené? Z obmedzeného množstva dokážeš urobiť neobmedzené? Tak prečo ste to kurva ešte neurobili? Choďte a vytvorte nekonečné množstvo zdrojov! Čo ešte robíš na diskusii?

    „Som v hre ale ako pešiak – systém mi neumožnil mať slobodu v rozhodovaní o tom aký kvalitný život budem mať.“

    Jak „ako pešiak“? Zamestnávateľ má snáď tri ruky? Alebo desať-krát väčší mozog? Si úplne rovnako vybavený ako ktorýkoľvek iný zdravý človek. Chceš tvrdiť, že všetci obchodníci sa narodili do bohatstva? Že nie je možné sa vypracovať z nuly na špičku? Keď chceš toto tvrdiť, tak ignoruješ realitu.

    „Nejako mi tu chýba prvok neobmedzenej slobody.“

    A kde som tvrdil, že v kapitalizme má človek neobmedzenú slobodu? Alebo snáď tvrdíš, že v RBE bude mať človek neobmedzenú slobodu? Že zároveň bude môcť jeden človek i zničiť Monu Lisu, ale zároveň si ju bude môcť nechať? Alebo že dvaja ľudia budú môcť stáť na tom istom mieste? Alebo že v RBE nikto nezomrie (to je dosť nepríjemné obmedzenie neobmedzenej slobody, nie?)? Alebo že sa nebudú rodiť nadanejší a menej nadaní ľudia?

    „Čím strácam slobodu rozhodnúť sa v akom smere sa chcem vzdelávať. Nadiktuje mi to zamestnávateľ pre ktorého pracujem možno aj z nedostatku iných pracovných príležitostí.“

    Ako ti to zamestnávateľ nadiktuje? Keď sa ti u neho nebude páčiť, tak u neho nenastúpiš a je to, môžeš si ísť študovať čo len chceš. Nikto ti v tom brániť nebude. Nikto ti tiež nebráni založiť si vlastnú firmu a sám sa stať zamestnávateľom.

    „A bolo mu umožnené protislužbu poskytnúť?“

    Tak tejto otázke vôbec nerozumiem. Kým či mu to bolo umožnené? Nejakým iným človekom? Takže sú opať podradení ľudia, ktorí su povinní ostatným ľuďom umožnovať poskytovať protislužbu? A potom je tu nadradená rasa, ktorá má nárok na to, aby všetci ostatní urobili všetko preto, aby tejto nadradenej rase bolo umožnené poskytovať protislužbu?

    „stále by podľa mňa malo byť dostupné [vzdelanie] pre každého.“

    Takže opäť by podradení ľudia boli nútení vzdelávať nadradených ľudí? Ako chceš zabezpečiť, že bude dostupné pre každého? A čo je to vzdelanie? Čo ak ja sa chcem vzdelávať v oblasti cestovania časom? Kto mi toto vzdelanie poskytne? Alebo ja snáď nemám právo na dostupné vzdelanie? Alebo to platí iba pre nejaké konkrétne vzdelanie? Pre aké? Iba jazyky? Alebo aj matematika? A fyzika? A aj kvantová? Kto o tom rozhodne?

  3. @gofry

    „A v RBE sa nafukovať začne? V RBE už bude pre každého? Keď tvrdíš, že planéta sa nenafukuje, zrejme tým myslíš, že zdroje sú obmedzené. Ako potom môžeš tvrdiť, že v RBE budú zdroje neobmedzené? Z obmedzeného množstva dokážeš urobiť neobmedzené?“

    – Hm… Počul si už niekedy o obnoviteľných zdrojoch a o RECYKLÁCII? O 100%-nej recyklácii?
    O výrobkoch ktoré keď zámerne nepoddimenzuješ tak majú predpoklady prežiť svojho používateľa aj pri nie práve citlivom zaobchádzaní a už pri ich návrhu je braný ohľad na ich budúcu recykláciu? Takto by si mohlo ťažbu zdrojov zredukovať na minimum a používať zdroje ktoré už sú vyťažené. Takýto prístup ku zdrojom predpokladá RBE. Viem že pochopiť to bude trošku problém pretože práve na cyklickej spotrebe a plytvaní zdrojmi je postavený konzumný monetárny trh.

    „Si úplne rovnako vybavený ako ktorýkoľvek iný zdravý človek. Chceš tvrdiť, že všetci obchodníci sa narodili do bohatstva? Že nie je možné sa vypracovať z nuly na špičku? Keď chceš toto tvrdiť, tak ignoruješ realitu.“

    -Tento postoj môžeš zaujať jedine vtedy keď dáš obom aj rovnaké šance – ak budú obaja začínať od nuly alebo s rovnakým vstupným kapitálom.
    Áno niektorý jedinci nemajú mentálne predpoklady na to aby začali nejakú podnikateľskú činnosť a kvôli nedostatku zdrojov volia dobrovoľnú prácu u tých ktorý svoju činnosť nezvládajú sami a dostanú za ňu nejaké zdroje. OK. Natíska sa však otázka – je tento vzťah symbiotický? Ak by bolo dosť práce pre všetkých kto by bol na kom závislý? Ak by sa zamestnancovi nepáčili podmienky v ktorých pracuje mohol by ako si už písal zmeniť zamestnávateľa a zamestnávateľ ak by si chcel udržať ostatných zamestnancov by musel podmienky zmeniť. Žiaľ tu asi realitu ignoruješ ty. Ale ak máš víziu ako eliminovaním vplyvov štátu poskytnúť dostatok práce pre všetkých aby mohli v prípade že niesu spokojný zmeniť zamestnávateľa tak by som do tejto vízie bol rád zasvätený.

    „A kde som tvrdil, že v kapitalizme má človek neobmedzenú slobodu?“

    -Prepáč toto tvrdil autor článku v paralelnej diskusii ktorú založil tu:
    http://devian.cz/2011/moje-vize-je-svoboda-a-vase/
    a predpokladal som že sa s touto myšlienkou stotožňuješ.

    „Ako ti to zamestnávateľ nadiktuje? Keď sa ti u neho nebude páčiť, tak u neho nenastúpiš a je to, môžeš si ísť študovať čo len chceš. Nikto ti v tom brániť nebude. Nikto ti tiež nebráni založiť si vlastnú firmu a sám sa stať zamestnávateľom.“

    -Na toto som už odpovedal – Ponuka/dopyt práce

    „Tak tejto otázke vôbec nerozumiem. Kým či mu to bolo umožnené? Nejakým iným človekom? Takže sú opať podradení ľudia, ktorí su povinní ostatným ľuďom umožnovať poskytovať protislužbu? A potom je tu nadradená rasa, ktorá má nárok na to, aby všetci ostatní urobili všetko preto, aby tejto nadradenej rase bolo umožnené poskytovať protislužbu?“

    -Tak isto ponuka/dopyt práce. Dúfam že ti je jasný vzťah zamestnávateľ-zamestnanec-spotrebiteľ. Vzťah kde sú zamestnávateľ a zamestnanec súčasne spotrebiteľmi (produktov svojich ako aj produktov iných producentov). čím menej zdrojov na výmenu zamestnanci dostanú a čím viac zamestnanacov z tohto vzťahu vypadne, tým menšiu má producent spotrebiteľskú základňu – svojim spôsobom ide sám proti sebe ak sa snaží optimalizáciou (formou prepúšťania a krátením miezd) znižovať náklady na výrobu. Áno možno na to má objektívne dôvody(inflácia, konkurenčný tlak…) ale toto podľa mňa hovorí o neudržateľnosti celého systému.

    „Takže opäť by podradení ľudia boli nútení vzdelávať nadradených ľudí? Ako chceš zabezpečiť, že bude dostupné pre každého? A čo je to vzdelanie? Čo ak ja sa chcem vzdelávať v oblasti cestovania časom? Kto mi toto vzdelanie poskytne? Alebo ja snáď nemám právo na dostupné vzdelanie? Alebo to platí iba pre nejaké konkrétne vzdelanie? Pre aké? Iba jazyky? Alebo aj matematika? A fyzika? A aj kvantová? Kto o tom rozhodne?“

    -Ono vzdelávať sa dá aj inými formami aké teraz používame. Vhodne naprogramovaný elektronický systém vzdelávania môže dať potrebné informácie komukoľvek v akomkoľvek obore na akejkoľvek úrovni s individuálnym študijným plánom podľa predpokladov študenta a môže byť kedykoľvek v okamžite aktualizovaný o najnovšie poznatky. Nepotrebuješ na to jediného pedagóga (podradeného či nadradeného).
    Všetko je to len o prístupe k riešeniu problémov a zbavenia sa nutnosti dať všetkému cenovku.

  4. To gofry:-)

    Ten, kto kladie priveľa otázok KTO v bezpeňažnom hospodárstve urobí hento a kto tamto si zrejme nevie predstaviť ČO bude ľudí motivovať aby robili a pritom robili KVALITNE a EFEKTÍVNE ak tu nebude mocný motivačný stimul súčasnosti: MONEY:-)…

    Historicky vzaté, peniaze sú pomerne nedávny vynález ľudí. AKO to, že ľudia dlhé tisíc ročia fungovali BEZ peňazí alebo iných výmenných symbolov (lebo peniaze sú len symbol hodnoty a nič viac) a predsa mal KTO urobiť hento alebo tamto gofry?:-) Odkiaľ sa brala ich motivácia?

    Ale aby som nezachádzal až tak ďaleko:

    Odkiaľ sa brala motivácia Tvojej mamy keď sa o Teba po celý ten čas, kým si nedospel starala a pritom za to nedostala ani cent?

    Odkiaľ sa berie Tvoja motivácia keď sa rozhodneš urobiť niečo pre milované dievča, pre priateľa alebo len tak, pre suseda alebo človeka v núdzi? Odkiaľ sa berie Tvoja motivácia keď robíš niečo, čo Ťa proste len baví?:-)

    Odkiaľ sa berie motivácia mnohých a mnohých robiť veci na dobrovolníckej bázi hoci nemajú za to zaplatené?

    Pretože keď je tu motivácia, a motivácia peniazmi je len zástupnou motiváciou (pretože cez peniaze sa dostaneš k reálnym zdrojom, samy osebe NIČ neznamenajú) potom otázka KTO urobí hento a kto tamto úplne odpadá…

  5. @prometheus

    A) 100% recyklácia = perpetuum mobile. Neexistuje.

    B) „práca“ – Mnoho ľudí začínalo nie z nuly, ale z mínusu. 99% ľudí, ktorí vyhrali veľkú sumu niekde v lotérii bolo do roka opäť na nule. Drivá väčšina ľudí, ktorí sú bohatí, zbohatli vďaka svojim schopnostiach, nie vďaka tomu, že sa ľahko dostali k peniazom. Drvivá väčšina ľudí, ktorí prišli ľahko k peniazom o ne veľmi rýchlo prišli.

    Každý nárok človeka A na nejakú vec, stav alebo službu zakladá povinnosť človeka B túto vec, stav alebo službu poskytnúť. Opäť sme pri otroctve.

    Ja nechcem zabezpečovať dostatok práce pre všetkých. Prečo by som mal? Ja som na tento svet ľudí nepriviedol, nie som za nich zodpovedný. Prečo stále rozdeľuješ ľudí na nadradených, ktorým musia ostatní ľudia poskytovať prácu, a podradených, ktorý im tú prácu musia zabezpečovať? Prečo chceš zavádzať otrokársku spoločnosť?

    Keď si našiel taký skvelý systém, kde pre každého bude dostatok práce, prečo si ho ešte nezačal aplikovať do praxe?

    C) „absolútna sloboda“ – kde presne to autor tvrdí? Našiel som iba príspevok 19, kde píše: „Svoboda je dobrovolnost. Já sám se rozhoduji, zda-li se podřídím něčímu nařízení či ne.“ Neviem ako z toho vyplýva absolútna sloboda anarchokapitalizmus.

    D) Znižovaním nákladov ide zamestnávateľ proti sebe? No, z tohto tvojho odstavca si myslím, že nevieš príliš čo sú to peniaze a ako a prečo fungujú. To nemyslím ako urážku alebo pohŕdanie, ale zhruba v podobnom zmysle ako keby si tvrdil, že 1+1=3, a ja by som ti povedal, že toho o matematike veľa nevieš.

    E) vzdelanie – myslíš niečo ako dnešný Internet? Áno, také niečo môže existovať a už to aj existuje. Práve ten Internet. Jeho dnešná podobna je výsledkom slobodného konania ľudí, slobodného trhu. Jedného z mála (ak nie jediného), ktorý na svete existuje.

  6. @prometheus

    Trafil si klinec po hlavičke. To je presne moja otázka, prečo by niekto niečo robil, keď každý by mal všetko. V takom systéme nemôžeš nikomu nič dať, pretože on už to má, nie je dôvod, aby si to od teba bral. Jedine, že by si tým „dostatkom“ v skutočnosti nemyslel absolútny dostatok, ale iba nejakú jeho podmnožinu. Potom by som rád vedel, čo presne tým „dostatkom“ myslíš.

    Historicky vzaté, peniaze existujú tisícky rokov. Prekážku vidím v tom, že zrejme vnímaš peniaze ako niečo veľmi špecifické, vnímaš ich v extrémne úzkom ponímaní. Poviem ti teda dychberúcu novinku – peniaze nie sú žiadna konkrétna vec. V skutočnosti je to VLASTNOSŤ úplne každého objektu, napríklad ako hustota. Tj. každý predmet môže služiť ako peniaze. Niektorý horšie, niektorý lepšie. Ale každý objekt má túto vlastnosť.

    Ale keby aj nakrásne ľudia vymysleli peniaze včera, tak to nijak neznamená, že život bez nich je lepší. Pre úplne všetko, čo ľudia kedy vymysleli niekedy platilo, že existovali dlhšie bez toho než s tým. No a úplne pre všetky veci taktiež platí, že raz sa to preklopí do stavu, keď budeme môcť povedať, že existujeme dlhšie s tým než bez toho.

    Motivácia mojej mamy sa brala z toho, že jej to prinášalo radosť. Podobne moje dievča, kamaráti atď. Ale cudzí ľudia sú mi úplne ukradnutí a neurobil by som pre nich vôbec nič. A ty tiež nie. Drvivá väčšina ľudí je ti totálne ukradnutá a keby prestali existovať, tak to ani nespozoruješ. Robíš neodôvodnenú generalizáciu, že keď existuje aspoň jeden človek, pre ktorého som ochotný urobiť čokoľvek, že to budem robiť pre kohokoľvek. To nie je pravda. Robím to iba pre výnimočných ľudí o ktorých viem, že to isté urobia pre mňa. Ale ako som písal vyššie, keď bude mať každý všetko, tak netreba robiť pre nikoho nič.

    Zatiaľ som o ZMene pochopil toto:
    Zaoberá sa životom v spoločnosti, ktorá má všetko. Zatiaľ však nie je schopné ukázať, ako sa k takejto spoločnosti dopracovať a ešte len hľadá cestu. Chápem to správne?

  7. @ gofry

    Vieš…Neviem z akého prostredia pochádzaš ale z toho aké názory zastávaš a ako sa vyjadruješ v chudobe a núdzi si iste nežil a nežiješ:-)Podľa všetkého žiješ v relatívnom dostatku v relatívne bohatej krajine a máš postarané. Nič znepokojujúce Ti nehrozí. Preto sa vieš asi len ťažko vžiť do situácie miliárd žijúcich ľudí, ktorí nemajú ani len teoretickú šancu žiť približne ako Ty. Dobre sa teoretizuje nám „zlatej miliarde“ 🙂 keď nemusíme denno-denne bojovať o holé prežitie gofry, čo myslíš?:-)

    Takže ak chceš naozaj vedieť ako si predstavujeme ZMenu a prečo ju považujeme za nutnú, príď si podiskutovať tentokrát Ty medzi nás…Ťa stále pozývam, v čom máš problém?:-))

  8. @prometheus

    Áno, núdzou netrpím. Predpokladám, že ani ty nie, takže sme na tom rovnako.

    Mám problém, že neodpovedáš na otázky, nedáš odkazy na články. Nič viac, nič menej 😉

  9. @gofry

    „A) 100% recyklácia = perpetuum mobile. Neexistuje.“

    -Ale no tak… Záleží len od materiálov ktoré použiješ a spôsobe akým produkt navrhneš a poskladáš. Keď zoberieš kompletný nefunkčný (zadretý) motor, rozoberieš ho na súčiastky, rozdelíš ich podla materiálu, roztavíš… Koľko materiálu potrebuješ na zostrojenie identického funkčného motora? Koľko skla navyše potrebuješ na to aby si vyrobil pohár ak máš k dispozícii všetko sklo z rovnakého rozbitého pohára? atď. Problém je len v tom že do takéhoto niečoho sa dnes nikomu nechce – negeneruje to dostatočný zisk. Mimochodom – videl si ako sa dnes recyklujú mobilné telefóny? Alebo autá?

    „B) „práca“ – Mnoho ľudí začínalo nie z nuly, ale z mínusu. 99% ľudí, ktorí vyhrali veľkú sumu niekde v lotérii bolo do roka opäť na nule. Drivá väčšina ľudí, ktorí sú bohatí, zbohatli vďaka svojim schopnostiach, nie vďaka tomu, že sa ľahko dostali k peniazom. Drvivá väčšina ľudí, ktorí prišli ľahko k peniazom o ne veľmi rýchlo prišli.“

    -Dá sa s tým súhlasiť ALE – Odkiaľ majú tieto schopnosti získať ľudia ktorý nemali možnosť dostať potrebné vzdelanie?

    „Každý nárok človeka A na nejakú vec, stav alebo službu zakladá povinnosť človeka B túto vec, stav alebo službu poskytnúť. Opäť sme pri otroctve.“

    -Hmmm… človek B nieje povinný zabrať zdroje ktoré sám nedokáže použiť pre naplnenie svojich potrieb a potom by samozrejme nemohol byť povinný človeku A tieto zdroje poskytnúť pretože človek A by k nim mal voľný prístup.
    Aj majetok dokáže človeka zotročiť 🙂

    „Ja nechcem zabezpečovať dostatok práce pre všetkých. Prečo by som mal? Ja som na tento svet ľudí nepriviedol, nie som za nich zodpovedný. Prečo stále rozdeľuješ ľudí na nadradených, ktorým musia ostatní ľudia poskytovať prácu, a podradených, ktorý im tú prácu musia zabezpečovať? Prečo chceš zavádzať otrokársku spoločnosť?“

    -Dobre aj keď sa to bude ťažšie vysvetľovať zostaňme pri Tvojej definícii že vlastníci zdrojov sú podradený tým čo zdroje nevlastnia.

    Povedzme že vlastníš zdroje a pomocou „nadradených“ produkuješ nejaký tovar/službu. A keďže sa viac nechceš „podriaďovať“ „nadradeným“ (na ktorých Ti vlastne vôbec nezáleží) tak ich všetkých pošleš domov. Podobný postoj zaujmú aj ostatný „podradený“ a všetci „nadradený“ následkom nedostatku zdrojov na výmenu zahynú.
    Výborne. Zbavili sme sa problému a teraz konečne môžeme rozvíjať dokonalú spoločnosť. Keďže „nadradený“ už nespotrebovávajú zdroje zostane ich viac pre „podradených“ a keďže „nadradených“ bolo strááášne veľa tak aj to málo zdrojov (na jednotlivca) ktoré po nich zostalo predstavuje konečnom súčte veľmi zaujímavé množstvo voľných zdrojov ktoré „podradený“ môžu zabrať pretože teraz už nikomu nepatria…
    Hmmm ešte raz – Keďže „nadradený“ už nespotrebovávajú zdroje… komu teraz budeš ponúkať svoj tovar/služby? Nevadí, veď zostalo ešte dosť „podradených“ ktorý mimochodom vlastnia oveľa viac zdrojov takže si s nimi môžeš vymeniť rovnaké množstvo produktov/služieb ako v časoch keď tu ešte boli „nadradený“. Ale… ale aj keď zostávajúci „podradený“ majú viac zdrojov (na hlavu) oni akosi nedokážu spotrebovať apreto nemajú záujem o všetko čo dokážeš pomocou svojich zdrojov vyprodukovať… Dokážeš vlastne ešte stále vyprodukovať rovnaké množstvo tovaru/služieb bez „nadradených“? Máš všetky znalosti a zručnosti ktoré mali všetci „nadradený“ ktorý pre teba pracovali?
    No, povedzme že Tvoj tovar/služba bol nenáročný na spracovanie (možno to bol polotovar/vyťažená surovina) a dopyt už nieje taký vysoký ako za čias „nadradených“, nejako to zvládneš.
    Ale… Dopyt už nieje taký vysoký… Obrat klesá… Tvoja životná úroveň klesá… Asi bude treba vymeniť nejaké zdroje za tovary/služby ktoré potrebuješ na prežitie…
    Jedného upršaného rána si uvedomíš že už nemáš ďalšie zdroje ktorými by si produkoval svoj tovar/služby alebo by si ich mohol vymeniť za tovar/služby ktoré potrebuješ. Stal sa z Teba „nadradený“…
    Možno sa nájde nejaký „podradený“ ktorý by mohol potrebovať Tvoju prácu. A možno Ťa pošle domov lebo mu na Tebe vôbec nezáleží…

    Prepáč že som sa uchýlil k takémuto extrému ale jednoznačne mi z tvojich príspevkov vyplýva že sa na celú problematiku trvalo neudržateľného systému neobmedzeného vlastníctva stále dokážeš pozerať len zo svojho uhla pohľadu.

    „Keď si našiel taký skvelý systém, kde pre každého bude dostatok práce, prečo si ho ešte nezačal aplikovať do praxe?“

    -Pracujeme na tom 😉

    „C) „absolútna sloboda“ – kde presne to autor tvrdí? Našiel som iba príspevok 19, kde píše: „Svoboda je dobrovolnost. Já sám se rozhoduji, zda-li se podřídím něčímu nařízení či ne.“ Neviem ako z toho vyplýva absolútna sloboda anarchokapitalizmus.“

    Napríklad tu:
    „Nechme lidi rozhodovat o svém životě a o plodech jejich žití (o jejich majetku) tak, jak nejlépe uznají za vhodné. Dejme lidem svobodu vytvořit si vlastní lepší budoucnost…“
    Nikde som tam nenašiel zmienku o tom že autorova vízia slobody sa vzťahuje len na vlastníkov zdrojov.

    „D) Znižovaním nákladov ide zamestnávateľ proti sebe? No, z tohto tvojho odstavca si myslím, že nevieš príliš čo sú to peniaze a ako a prečo fungujú. To nemyslím ako urážku alebo pohŕdanie, ale zhruba v podobnom zmysle ako keby si tvrdil, že 1+1=3, a ja by som ti povedal, že toho o matematike veľa nevieš.“

    – napísal som „optimalizáciou (formou prepúšťania a krátením miezd)“ rozumej optimalizáciou personálnych nákladov. Počul si už o technologickej nezamestnanosti? Jej následky sú rovnaké ako v príklade hore v tomto príspevku akurát že „podradený“ sa nezbavuje „nadradených“ preto že mu na nich vôbec nezáleží ale kvôli potrebe vyššieho zisku(a na „nadradených“ mu až tak veľmi nezáleží). Zle si to pochopil. Takže môj príklad neznel 1+1=3 ale 5-1*2=3 Ono je to celé trošku zložitejšie 😉

    „E) vzdelanie – myslíš niečo ako dnešný Internet? Áno, také niečo môže existovať a už to aj existuje. Práve ten Internet. Jeho dnešná podobna je výsledkom slobodného konania ľudí, slobodného trhu. Jedného z mála (ak nie jediného), ktorý na svete existuje.“

    -No vidíš. Pokiaľ ja viem tak internet vznikol na objednávku US armády (projekt ARPA/DARPA) a do prevádzkyschopného stavu ho uviedli na University of California. Zaujímavé – dve (nenávideným) štátom riadené inštitúcie. Na projekte pracovali ľudia (štátny zamestnanci a študenti) ktorých motiváciou pravdepodobne nebola vidina obrovského zisku keďže projekt ako taký bol vlastníctvom štátu. Aký to paradox…

  10. Ahoj gofry:-)

    hovoríš, že neodpovedám na Tvoje otázky a nedávam odkazy na zdroje informácií…

    Ale veď to nie je pravda, človeče:-)) Ja stále odpovedám, len zrejme v jazyku, na ktorý nie si zvyknutý a zdroj info Ti stále strkám pred nos: Je ním

    http://www.zeitgeistmovement.sk

    Keby som bol ignorant myslíš si, že by som Ti venoval toľko pozornosti?:-)) Veď ja nemám k Tebe žiadne záväzky, svoj čas viem využiť aj inak (veď Ty ani netušíš aké rozsiahle sú moje aktivity) a predsa…nájdem si čas aj na Teba a píšeme si. Nenapadlo Ťa na našu konverzáciu pozrieť aj týmto pohľadom? 🙂

    Nakoniec: Moje odpovede sú uložené aj v odpovediach iným (ak ich čítaš) a ak im chceš SKUTOČNE rozumieť (a znova opakujem, že s nimi nemusíš! súhlasiť) potom čítaj aj srdcom nielen rozumom. Zdá sa mi však, že Ty s nimi nielenže nesúhlasíš ale ani im nerozumieš.

    Naozaj si myslíš, že je to len v tom, že Ti TO neviem vysvetliť? Možno máš pravdu:-) ale možno, že celá pravda nie je len v mojej neschopnosti:-)…

  11. Dlhšie som sa rozhodoval, či s tunajšími kapitalistami a obrancami status quo niečo napíšem, pretože už mám s nimi nejaké tie skúsenosti a alegoricky to boli rozhovory s majiteľom domu ktorý horí a presviedča ma, že má „kvalitne zabezpečené kúrenie na zimu“. Problém je v tom, že do tej zimy domček zhorí, takisto kapitalizmus a monetárny systém padne do tej doby keď príde „ekonomická zima“ vyčerpania zdrojov, z ktorých aktuálne cucá ako notorik svoj obľúbený mok.

    Tak v prvom rade kapitalizmus (akýkoľvek) neobsahuje žiaden regulačný mechanizmus, ktorý by sa o spomínané zdroje staral. Stará sa ale o „veľmi dôležitý“ zisk… čo je autodeštrukčná logika.

    A v druhom rade dostatok zisk neprináša, (všeobecný fakt, ktorý hádam nikto nejde spochybňovať) čiže sa často snaží tento faktor eliminovať, čo je ešte viac autodeštrukčné.

  12. @Observer

    A) Olej nezrecykluješ. Palivo nezrecykluješ. Pneumatiky nezrecyklueš. Lak nezrecykluješ. Farbu nezrecykluješ, omietku nezrecyklueš. Papier sa dá zrecyklovať len na menejkvalitný. Atď, atď. Na roztavenie motora potrebuješ iný stroj a veľa energie. To nezrecyklueš. Nehovoriac o tom, že ako rastie počet ľudí, potrebuješ všetkého viac. Recyklácia ti nepomôže. Alebo bude zakázané sa množiť? A keď sa už niekto narodí, tak ho zabijeme? Recyklácia ako dosiahnutie ekonomiky dostatku je slepá cesta.

    B) To je problém tých ľudí, nie môj, ja som sa nenarodil na tento svet, aby som ostatným ľuďom zabezpečoval šťastný život. Im je moje šťastie tiež ukradnuté, oni sa tiež nenarodili, aby mi nosili jedlo na stôl. Nikto sa nenarodil na svet s tým, že je povinný starať sa o cudzích ľudí. Tak ako ich nezaujímajú moje problémy, mňa nezaujímajú ich. Kľudne im to vzdelanie môžeš poskytovať ty, v tom ti nikto brániť nebude. Aby sme si rozumeli, nemám nič proti tomu, aby si ľudia pomáhali, práve naopak. Ja som presvedčený o tom, že ľudia si majú pomáhať. Ale táto pomoc musí byť založená na dobrovoľnosti, nie na vynucovaní.

    Nie, ja zamestnancov nebudem posielať domov, pretože chápem, že sám nedosiahnem nič. Ale rovnako zamestnanci nedosiahnú nič bez zamestnávateľa. Každý človek má zdroje. Neexistuje človek, ktorý by ich nemal – každý má svoj vlastný čas, svoje ruky, svoju hlavu. Nič viac k dosiahnutiu bohatstva človeku netreba. Samozrejme, sú tu mentálne postihnutí a pod. Ale predpokladám, že táto skupina teraz nie je predmetom našej diskusie.

    Znížením nákladov – prepustením ľudí umožňuješ, aby títo ľudia išli pracovať niekde inde, aby mohli ísť vyrábať nejaké ďalšie veci. Ešte pár storočí dozadu pracovalo nejakých 90% ľudí v poľnohospodárstve a len tak tak prežívali, o nejakej idylke nemôže byť ani reči. Ale s vývojom nových technológií boli títo ľudia „prepustení“ z poľnohospodárstva, už neboli potrební pri pestovaní. Mohli sa pustiť do tvorby nových statkov. Dnes pracujú v poľnohospodárstve nejaké 3% obyvateľstva. Myslíš, že keby 90% ľudí dnes pracovalo v poľnohospodárstve, že by sme dnes mali toľko áut, toľko počítačov, toľko lietadiel, toľko všetkého? Nie, nemali. Boli by sme oproti dnešku neskutočne chudobní.

    Zaujímalo by ma tiež, v koľkých firmách si už pracoval po boku majiteľa. Aby si videl čo všetko to obnáša. Aby si vedel, že majiteľ pracuje 24 hodín denne, že majiteľ si nemôže o 4 po obede povedať „padla“. Že majiteľ je zodpovedný za úver, ktorý si zobral z banky, Že musí každý deň rozmýšľať, ako zaplatí svojich ľudí. Že musí vymýšľať stratégie ako zákazníkom zlepšiť služby, ako rozšíriť sortiment, ako zaplatiť za energiu, za priestory atď atď. Nič z tohto zamestnanec nemusí riešiť. Nehovoriac o tom, že zamestnancovi nikto nebráni, aby si založil vlastnú firmu, keď si myslí, že to je med lízať.

    C) „Nechme lidi rozhodovat o svém životě a o plodech jejich žití …“ – No neviem, keď ti z tohto nevyplýva, že autor o žiadnej neobmedzenej slobode nehovorí, tak neviem.

    Ale to je jedno. Každopádne zástancovia anarchokapitalizmu sa o žiadnu absolútnu slobodu nesnažia. Snažia sa výhradne o slobodu nakladania so svojím vlastným majetkom. Ani o piaď viac.

    D) Drvivá väčšina zisku, ktorý majiteľ získa znížením nákladov, sa pretavuje do nižších cien alebo do vyšších platov zvyšných zamestnancov. Len vo výnimočných prípadoch ostáva celý zisk zamestnávateľovi. A ako som už písal vyššie, prepustený človek tak môže ísť pracovať do iného odvetvia, s rovnakou pracovnou silou teda dokáže spoločnosť vyrábať viac. Áno, nejakú dobu to trvá, ale taký je už život. Mnohí ľudia využili prepustenie zo zamestnania k tomu, aby sa sami postavili na nohy a založili si vlastné firmy, bolo to pre nich impulzom, bez ktorého by sa k tomu možno nikdy neodhodlali.

    E) Áno, to je obecne prijímaná, zjednodušená verzia vzniku Internetu. Ale ako takmer vždy, realita je ďaleko farebnejšia. ARPA nepochybne k vývoju prispela, ale nebola to ani náhodou nejaká zásadná úloha, bez ktorej by Internet nezačal existovať.

    Anarchokapitalisti (a teda ani ja) nepopierajú, že keď nejakým ľuďom dáš peniaze, tak tí ľudia budú mať väčšiu šancu niečo vyskúmať, vymyslieť. Ale aby si to týmto ľuďom mohol dať, musíš to iným ľuďom zobrať. Opäť tak vytváraš dve skupiny ľudí – nadradených, ktorí peniaze dostávajú a ktorých ciele sú uprednosťnované na úkor podradených, ktorí sa musia nedobrovoľne vzdať svojich vlastných cieľov v prospech nadradených. Pritom nie je žiadny dôvod, aby ciele jedného človeka boli nadradené cieľom iného človeka.

    Ja taktiež nepopieram, že keď každý bude mať všetko, že to bude asi lepší svet. Ja len tvrdím, že čo najbližšie k tomuto stavu sa nedá dopracovať nijak inak než kapitalizmom, resp. kapitalizus je najrýchlejšia cesta, ako zvyšovať blahobyt ľudstva. Tvrdím tiež, že nie všetci ľudia, ktorí majú zabezpečené základné potreby (jedlo, ubytovanie) sa budú vzdelávať a vyvíjať a budú celkovo „uvedomelí“. Niektorí ľudia budú jednoducho sedieť pred telkou a nebudú robiť nič – to vlastne funguje už dnes.

  13. @prometheus

    No však tú stránku som si čítal, konkrétne FAQ a ty si mi na to povedal, že to nie je práve najlepší zdroj informácií. Tak neviem. Je fórum dobrým zdrojom?

    „Tak v prvom rade kapitalizmus (akýkoľvek) neobsahuje žiaden regulačný mechanizmus, ktorý by sa o spomínané zdroje staral. Stará sa ale o „veľmi dôležitý“ zisk… čo je autodeštrukčná logika.“

    Samozrejme, že obsahuje. Ceny.

    Čo je to podľa teba zisk? Prečo si myslíš, že v tvojom systéme nemáš zisk? Však to, že nepracuješ a aj tak niečo získaš, tak to je tiež tvoj zisk. Prečo si myslíš, že zisk môže byť iba peňažný?

  14. Gofry:-)

    V poslednom svojom príspevku nereaguješ na mňa, ja som tie slová nenapísal, možno Observer:-) Stalo sa Ti to už druhý alebo tretí krát.

    Najlepším súčasným zdrojom informácií, ktoré (možno) hľadáš je naša slovenská stránka

    http://www.zeitgeistmovement.sk

    Ak sa naozaj chceš dozvedieť viac, prečo tí „ľudkovia“ (to ako my:-) vnímajú veci ináč nuž potom si v prvom rade pozri film

    Zeitgeist: Addendum (má slovenské titulky a čiastočne aj dabing) v ktorom sa zrozumiteľne popisuje fungovanie súčasného bankového sektora aj to ako tvorí z dlhu „zisk“, čo je v pozadí súčasnej finančnej krízy, čo sú to úroky a inflácia a najmä KTO má v súčasnom svete rozhodujúcu moc a akými nástrojmi si ju udržuje a v prospech koho.

    Ak by si mal pocit, že to, čo tam uvidíš je tendenčné tak si preskúmaj, čo hovoria iní, nezávisle na tvorcovi filmu Peterovi Josephovi. Doporučujem vyhľadaj si také heslá ako bezúroková ekonomika, lokálne meny…a dám Ti aj konkrétny zdroj kde sa dostaneš k „alternatívnej“ ekonomike, ktorá Ti môže bližšie objasniť ako v SKUTOČNOSTI (nie v predstavách) funguje ten „slobodný“ trh o ktorý sa vy anarchokapitalisti tak radi opierate.

    http://www.paradigma.sk

    Vyhľadaj si film „Money as debt“…
    Zisti si o čom hovorí skupina ekonómov okolo Joytopie.
    Pozri si naše staré fórum (preklikneš sa naň cez hornú lištu vľavo na novom fóre) lebo tam v ekonomických témach nájdeš kopec zaujímavých odkazov a videozáznamy z prednášok ekonómov akým je napríklad taký Klaus (nie ten český ale nemecký ekonóm). Takto si budeš môcť overiť, či film Zeitgeist: Addendum je iba „socialistická“ propaganda ale jeho analýza bankovníctva má čosi do seba.

    Prečo spomínam BANKOVNÍCTVO? Lebo je „krvnýnm obehom“ tzv. voľného trhu. Bankovníctvo by tu bolo aj BEZ štátu, ako zvláštna forma podnikania, ktorá tvorí zisk z ničoho. Napriek tomu rozhodujúcim spôsobom ovplyvňuje trh na ktorom sa vyrábajú a vymieňajú reálne tovary a služby.

    Oddeľovať činnosť bánk od fungovania trhu je podľa mňa neseriózne. Banky NIE SÚ štát (aj keď sú čiastočne so štátom prepojené). V čom máte vy anarchokapitalisti problém priznať, že sú to KAPITALISTICKÉ podnikateľské subjekty?

    Na činnosti bánk (taký FED, MMF…EU centrálna banka…) sa najlepšie ukazuje, že voľný trh čoby regulátor individuálnej slobody ako si ho vy predstavujete je ILÚZIOU.

    Samotný ZÁKLAD vašich úvah o slobode jednotlivca tzv. slobodný trh je v skutočnosti FIKCIOU. Slobodný trh nielenže neexistuje ale ani z principiálnych dôvodov NEMôŽE existovať! Je IBA vaším zbožným želaním.

    Do jeho fungovania zasahuje nielen „zlý“ štát, čo všetko pokazí ale (a ja som to ukázal v odpovedi Kosikovi) samotný voľný trh, zo svojich jemu VLASTNÝCH príčin vytvára regulátory, ktoré LIKVIDUJÚ slobodu jednotlivcov.

    Charakterom svojho fungovania GARANTUJE svojím výrobcom aj spotrebiteľom PRINCIPIÁLNU NEROVNOSŤ v otázkach dostupnosti zdrojov. Na TAKOMTO trhu všetci ani nemôžu mať rovnaké východiskové podmienky podnikania a teda prístupu k zisku a teda k peniazom a teda k zdrojom. Táto nerovnosť je navyše historická (KTO môže za to, že sa narodil alebo nenarodil v bohatej alebo v chudobnej rodine?) a tí „šťastnejší“ majú automaticky aj BEZ práce privilegované ekonomické postavenie. TOTO sa Ti snažil Observer ukázať! no Ty proste…nevidíš závažnosť tohto faktu pre vašu koncepciu tzv. volného trhu. Tak ako nevidíš ako do činnosti trhu zasahujú tajnými dohodami, prostredníctvom nepísaných pravidiel hry rôzne kapitalistické skupiny (kartelové dohody trebárs) ABY si zabezpečili lepšie východiskové pozície v podmienkach nedostatku kapitálu na trhu.

    Takisto nevidíš (spolu s ostatnými) že dostatočná produkcia tovarov a služieb pre všetkých, ich rovnaká dostupnosť pre všetkých, rovnaká príležitosť používať ich bez ohľadu na to či ich vlastním! ktoré sú podmienkou SKUTOČNEJ individuálnej slobody a plného rozvoja nadania jednotlivcov NIE SÚ v ZÁUJME TRHU! Tento základný fakt notoricky obchádzate!

    Keby ste ho totiž nestranne preskúmali (nie preto lebo to hovorím ja!) zistili by ste totiž nepríjemnú skutočnosť, a síce, že všeobecný dostatok a rovnaký prístup k zdrojom bez ohľadu na súkromné vlastníctvo by znamenal KONIEC volného trhu. Záver je jasný: TRH ako ho navrhujete vy sa so slobodou všetkých (ľudí) VYLUČUJE a funguje tak, že dáva slobodu IBA niektorým kým iní (práve pre jeho fungovanie!) MUSIA, či sa im to páči alebo nie žiť v EKONOMICKEJ neslobode.

    Pokiaľ máš záujem vedieť z akých ekonomických úvah vychádza myšlienka zdrojového hospodárstva, bezpeňažnej tvorby a distribúcie zdrojov prečítaj si

    „Príručka aktivistu“ ktorú sme preložili do slovenčiny a ktorú nájdeš na našej stránke (nie fóre) vľavo.

    Nad ňou takisto nájdeš náš dokument „Základné princípy ZMeny“ ktorý v hlavných rysoch popisuje východiská riešenia „on a larger scale“:-) Je to slovenská varianta chápania NUTNOSTI ZMeny a keď nebudeš úplne zaujatý môžeš sa tam dozvedieť viacero podnetných vecí…

  15. Zajímavý článek a ještě zajímavější diskuze. Z nestranného pohledu říkám, že každá strana, jak zeitgeist, tak opozice má v určitých věcech pravdu. Každopádně se více přikláním k myšlenkám zeitgeist, ale neříkám, že souhlasím se vším, samozřejmě je to ve zkoumání. Ovšem co je hlavní a to mi musí dát za pravdu i příznivci dnešního systému, že v podobě jaký ho známe nyní, je rozhodně neudržitelný. Jako si neumím představit některé myšlenky zeitgeist, tak si už vůbec neumím představit myšlenky dneška, kdy tu cílené vyrábíme „zmetky“, vědomě kvůli zisku ohrožujeme zdraví lidí apod. Takhle si tedy rozhodně moderní společnost nepředstavuji a naši potomci nad námi budou jednou pěkně kroutit hlavou, proč jsme takto žili. Docela mě také děsí situace dnešního dne, kdy se vlastně bojuje za naše zájmy, určitě nikdo nechce jít do důchodu v 70 a objevuje se tolik lidí, který jsou schopni říct „jáj, já nemůžu jít do práce, běžte s tím někam autobusáci, přijdu o plat z jednoho dne“…až tak jsme uzamčeni v honbě za zabezpečením?? to mě hodně děsí!

  16. @prometheus

    Hej tam som zabudol dať odkaz, že to je na prispievateľa „Nithus“ – sorry. Prvý odstavec však patril tebe.

    Zeitgeist The Movie – videl som – perfektný, presne popisoval neduhy dnešnej NEkapitalistickej, intervencionistickej ekonomiky a politiky (okrem iného, to o náboženstve bolo tiež skvelé).
    Zeitgeist Addendum – Od začiatku do konca hlúposti nad hlúposti.

    Stále pletieš dohromady kapitalizmus a dnešný systém. Dnešný systém NIE JE KAPITALISTICKÝ. Keby bol, tak weby ako mises.cz a devian.cz nemajú prečo vzniknúť, nemali by čo kritizovať. Ale určite si si všimol, že tak ako ty, aj my kritizujeme dnešný systém. Rozchádzame sa v tom, čo treba urobiť aby bol systém lepší a čoho vlastne chceme dosiahnúť. Dnešné „peniaze“ kritizujeme aj my a dokonca poukazujeme na to, že dnešné „peniaze“ nie sú skutočnými peniazmi, ale MENOU. Ty to bohužiaľ nevieš odlíšiť, nevieš ako fungujú skutočné peniaze, pre teba sú „peniaze“ ako peniaze.

    Problém je, že nevieš čo je kapitalizmus. Kritizuješ niečo, o čom vieš veľmi málo. Kapitalizmus žiadnu nedostatkovú ekonomiku nevytvára. Na svete nie sú neobmedzené zdroje, preto je úplne zbytočné zaoberať sa tým, ako by svet mohol fungovať, keby obmedzené neboli. A pre ekonomiku založenú na nedostatku zdrojov je najlepším riešením kapitalizmus.

    Máš úplnú pravdu, že keby na svete bolo neobmedzené množstvo zdrojov, tak by kapitalizmus nefungoval, pretože by nepotreboval fungovať. Kapitalizmus je spoločenský systém zmierňujúci pociťovaný nedostatok zdrojov. Na svete však neobmedzené množstvo zdrojov nie je.

    Implikácia je takáto „Ak je na svete obmedzené množstvo zdrojov, potom najlepším riešením je kapitalizmus“. Ty to stále z nejakého dôvodu prevraciaš na „Ak máme kapitalizmus, potom bude nedostatok zdrojov“. Ale to je nepravda, kapitalizmus nedostatok nevytvára, nedostatok je daný prírodou. Práve naopak, kapitalizmus nedostatok zmierňuje.

    Podobne s významom slova „sloboda“ narábaš úplne nesprávne. Tvoja predstava slobody je iná než predstava slobody zástancov kapitalizmu. Kapitalizmus sa nesnaží dosiahnúť tvoju predstavu o slobode, je absurdné ho teda kritizovať za to, že tvoju predstavu o slobode nedokáže dosiahnúť.

    Každopádne, asi sme si už povedali každý svoje a ďalej to nemá význam rozoberať, už by sme sa zrejme nikam neposunuli. Takže díky za slušnú debatu a podnety.

  17. Gofry…Zabudol si mi povedať či si si pozrel tie zdroje info, ktoré Ti odo mňa chýbali, skôr ako si vyslovil definitívny záver, že ničomu nerozumiem (ani len rozdielu medzi peniazmi a menou nie).

    Takže, neviem či som sa v Tvojej osobe stretol s najväčším ekonomickým géniom súčasnosti, ktorý hravo schová do vrecka všetkých tých ekonómov na ktorých narazíš keď si otvoríš stránku

    http://www.paradigma.sk

    ale keď ich chceš odignorovať (mňa môžeš) tak to už je Tvoj problém…

  18. Gofry:

    „Ak je na svete obmedzené množstvo zdrojov, potom najlepším riešením je kapitalizmus“.

    Mohu dotaz? Jak si představuješ, že kapitalismus řeší omezené zdroje? A jaká hranice by se musela nastavit, aby dnešní pseudo kapitalismus, neplundroval zdroje, jako se tomu děje nyní a byl jakýmsi čistým kapitalismem? Jde to ruku v ruce, dle mě je něco takového čistá utopie.

  19. Gofry:

    Tiež ma už unavuje ohazdovať sa argumentami a „súťažiť kto vyššie dočurá“. Z Tvojho posledného príspevku mi vyšlo že okrem toho že máš výhrady k fungovaniu dnešného systému máš aj záujem hľadať vhodné riešenia. Ako už Prometheus napísal tak aj my, ale naše východiská a cesty sú diametrálne odlišné. My sme si vo svojich základných princípoch stanovili že na rozhodovacích procesoch by sa mal podieľať každý a každý názor by mal byť braný do úvahy. Preto tu vlastne diskutujeme. Neprišli sme si sem robiť PR. Prišli sme si sem vypočuť názor „Vašej“ strany a vysvetliť prípadné nedorozumenia. Ak by si nás presvedčil že v niektorých veciach máme diery, je to pre nás prínos pretože takto by sme s Tvojou pomocou možno našli niečo čo nám doteraz unikalo. A rovnakým spôsobom by si z tejto diskuzie mohol čerpať aj Ty. Takže skôr ako to úplne uzavrieme alebo prípadne budeme pokračovať Chcel by som o Tebe vedieť jednu zásadnú vec ktorá rozhodne o tom či aj my budeme chcieť s Tebou ďalej pokračovať:

    Aký vzťah máš k budúcnosti (blízkej aj vzdialenej)?
    Myslím tým či máš záujem o to ako bude svet vyzerať o 10,20,50,100,500… rokov.
    Pretože či už niečo zmeníme my, vy, alebo to proste pôjde naďalej tak ako doteraz svet sa zmení. Zmení sa či do toho zasiahneme alebo nie. To ako zasiahneme ovplyvní ako sa svet zmení. Zaujíma Ťa to? Alebo žiješ teraz a budúcnosť neriešiš?

  20. @prometheus

    Jj, pozrel – zatiaľ teda iba http://www.zeitgeistmovement.sk/www/forum/22-ekonomika-a-zdroje-veobecna-diskusia/2070-viete-o-je-to-zdrojove-hospodarstvo-rbe, diskusiu budem pokračovať tam.

    Nie, necítim sa ako génius. Ale viem, že pravda je nezávislá na tom, koľko ľudí tvrdí opak a je mi jedno, koľko ľudí bude so mnou nesúhlasiť. Argumentum ad populum a argumentum ad verecundiam [http://cs.wikipedia.org/wiki/Logick%C3%BD_klam] sú pri hľadaní pravdy irelevantné.

  21. @Rendy

    Kapitalizmus necháva ľudí, aby mohli slobodne konať a nachádať spôsoby získavania nových zdrojov alebo efektívnejšieho využívania existujúcich.

    Neviem, čo presne máš na mysli pod „plundrovaním zdrojov“. Pokiaľ to, že by mohli byť využívané efektívnejším spôsobom, tak to súhlasím. Na svedomí to má ale zasahovanie štátu do slobodných interakcií ľudí, nie kapitalizmus ani pseudo-kapitalizmus. Dnešný systém je od kapitalizmu na míle vzdialený. Keby som ho mal nejak ohodnotiť, nazval by som ho asi korporativizmom, miestami až fašizmom (základným znakom fašizmu je niečo iné ako snaha o čistú rasu), prípadne socializmom.

  22. @Observer

    „My sme si vo svojich základných princípoch stanovili že na rozhodovacích procesoch by sa mal podieľať každý a každý názor by mal byť braný do úvahy.“

    Áno, to podporuje aj kapitalizmus, ale v kapitalizme sa „volí nohami“. Pokiaľ chodím do obchodu a kupujem si tam rohlíky, každou svojou korunou volím, aby tam ten obchod bol aj naďalej. Má to výhodu, že netreba nikoho zvolávať, ľudia nemusia robiť žiadne kompromisy a volia každou jednou svojou korunou, každý deň volia niekoľkokrát.

    Do budúcnosti sa teším najviac na krach eurozóny a snáď aj celej európskej únie 🙂 Budúcnosť mi nie je ľahostajná, ale rozhodne nebudem nikoho nútiť do nejakej konkrétnej. Ja totiž neverím v organizovanie budúcnosti, ale v spontánny vývin spoločnosti vďaka dennodenným miliardám transakcií medzi ľudmi, ideálne slobodnými. Neverím, že budúcnosť sa dá centrálne plánovať, každý nech si urobí takú budúcnosť, akú sám považuje za vhodnú. V tom nesmie byť nikomu bránené.

  23. re gofry: \“Zeitgeist The Movie – videl som – perfektný, presne popisoval neduhy dnešnej NEkapitalistickej, intervencionistickej ekonomiky a politiky (okrem iného, to o náboženstve bolo tiež skvelé). Zeitgeist Addendum – Od začiatku do konca hlúposti nad hlúposti.\“ tak každý máme jiný rozsah vědomostí a zájmů a můžu říct že ty věci o náboženství psal někdo hodně, ale hodně nemocný… (kritika náboženství na základě astrologie to je slušný gól do vlastní branky, to že v celém filmu jsou podprahové manipulace to asi taky patří k dobrému vkusu dokumentů kterým jde o fakta… ;-PPP ) PS: zvláště tady to může, nebo by mělo zaznít – je evidentní příčinná souvislost mezi judaismem (soukromé vlastnictví bylo u hebrejů \“svaté\“), katolicismem a mezi kapitalismem a myšlenkami liberální ekonomické teorie (před nástupem sekularismu v tomhle byli nejdál jezuité, dominikáni a ještě dříve nešťastní templáři)

  24. Pokud tu půjde o zisk, což je základní charakteristika kapitalismu, pak se nikdy se zdroji nebude zacházet ohleduplněji. Nehledě na to, že s tím souvisí i další problémy, kdy se lidi snaží panicky dosahovat zisku, i za cenu, že to má negativní dopady (externality) na ostatní subjekty. V Zeitgeistu byly tyto problémy perfektně vypíchnuté a nemůžeme nad nimi zavírat oči, je potřeba hledat alternativy.
    Co se týče nějaké cílené budoucnosti, tak bych s tím až tak nesouhlasil, nechat to na systému, tak tu už nejsme. Jsou to lidé, kteří řeknou takhle ne a připojují se k alternativě, která je lepší. V nedávné době takhle právě lidé svrhli vládu komunismu a přešli k něčemu co nazýváme kapitalismus, ale je nad slunce jasné, že takhle to fungovat nemůže a ze všech stran se objevuje kritika, samotný systém se už drží jen zuby nehty. Neříkám, že Zeitgeist je to nej, ale může se z toho vyvinout mnohem lepší alternativa, pokud se o ní budou lidé zajímat.

  25. @Rendy

    Je to presne naopak ako hovoríš. Keď sa zameriavaš na zisk, hľadáš cesty, ako ušetriť, tj. minimalizovať a zefektívňovať používanie zdrojov. Pretože keď ti treba na výrobu niečoho o polovicu menej surovín, tak máš vyšší zisk než konkurencia a môžeš znížiť cenu, čo zas znamená, že pre nakupujúcich sa stanú výrobky dostupnejšie a celá spoločnosť si polepší. Podobne keď prepustíš ľudí, tak tí ľudia môžu ísť robiť niečo iné. Dnes už nemusíme hrdlačiť celý deň na poliach. Stačí zájsť do obchodu a za pol hodiny získať to, čo sme pred 100 rokmi získavali celý deň. Zvyšok dňa tak môžeme využiť na produkciu niečoho iného, na relax, alebo na čo len chceš.

    Čomu nerozumiem je tiež bohovrovná istota zeitgeististov, že v ich systéme externality nebudú. Pritom chcú ľuďom nanútiť svoj systém aj proti ich vôli. Ak už toto nie je externalita, tak fakt neviem čo je.

    Kde máš istotu, že tá alternatíva bude lepšia? V Nemecku si tiež už 2 krát povedali „takhle ne a pripojili sa k alternatíve“. No a boli z toho 2 svetové vojny. Áno, teoreticky by zeitgeist mohol byť lepšia alternatíva. Ale z toho, čo som si o ňom čítal mi vyplýva, že to je opäť len ďalšia tyranská diktatúra, kde pár „vyvolených“ bude určovať ostatným ľuďom, čo smú a čo nesmú. Niektoré veci netreba vôbec skúšať, aby človek vedel, že to môže skončí veľmi veľmi zle.

    Komunizmus sme rozhodne nezvrhli, však prakticky všetci komunistickí sudcovia, politici atď sú naďalej na postoch, na ktorých boli aj za komunizmu. Dnes kapitalizmus nemáme a sme od neho na míle vzdialení.

  26. Gofry:

    „Keď sa zameriavaš na zisk, hľadáš cesty, ako ušetriť…“ áno za každú cenu. Chceš ma presvedčiť o tom že v Tvojom systéme niekto bude brať ohľad na ekologické dopady svojej činnosti?
    Kto na to bude dozerať keď zrušíš všetky kontrolné orgány?

    Ďalšia vec ktorá mi v Tvojom systéme chýba je vymožiteľnosť práva. Ak pôjde primárne o vlastníctvo, určite nastane mnoho situácií kedy príde ku sporom. Kto bude rozhodovať o spravodlivosti? Bude to nejaká „Prvá Justičná a.s.“? Alebo sa zrazu všetci nejako sami od seba uvedomia a začnú rešpektovať vlastnícke práva ostatných aj za cenu straty vlastného majetku?

    Vieš, mám pocit že Tvoj pravý kapitalizmus by vlastne mohol úplne bez problémov fungovať. Ak by si bol jediný na svete a všetko by si si mohol zabrať. Nikto by nemohol siahnuť na Tvoj majetok a nikto by sa nesnažil zasahovať do toho akým spôsobom budeš so svojim majetkom nakladať. Uvedom si však že nežijeme v zatvorenej krabici ale v otvorenom systéme kde všetci navzájom nejakým spôsobom interagujeme. Ak chceš systém kde nikto nebude ničím a nikým obmedzovaný (vo vzťahu ku svojmu majetku) ako by si potom napríklad riešil situáciu keby si draho kúpil exkluzívny dom v lukratívnej oblasti a za mesiac by vedľa tvojho pozemku začal niekto stavať skládku alebo kafilériu? Je to predsa jeho pozemok/majetok a môže si s ním robiť čo chce.

  27. @Observer

    Áno, ku sporom bude dochádzať neustále, v každom jednom systéme a každý systém sa s tým musí nejak vysporiadať. Kapitalizmus, Komunizmus, Fašizmus, Zeitgeistizmus, … Keď sa nad tým zamyslíš, tak každý systém je vymýšľaný len s jedným jediným cieľom, a to „Ako riešiť konflikty v spoločnosti“. Kde nie je konflikt, netreba nič riešiť. Opäť si ale ukázal na prevrátenú implikáciu. Podľa teba „ak máme kapitalizmus, potom máme konflikt“. Ale to nie je pravda, implikácia je opačná „Ak dochádza medzi ľudmi ku konfliktom, potom kapitalizmus je najlepším riešením“. A konflikt nastane vždy tam, kde je nedostatok zdrojov. Nedostatok zdrojov pritom nastane vždy, keď sa ľudstvo rozrastie natoľko, že na prežitie už nestačí to, čo ponúka sama príroda a je teda treba nové zdroje vytvárať prácou. Ono vlastne ku konfliktu dochádza už len tým, že by som chcel stáť presne na tom mieste, kde stojíš ty.

    Kapitalizmus navrhuje riešenie založené na súkromnom vlastníctve majetku. Kapitalizmus je vlastne jediný systém (resp. nepoznám iný), ktorý by ponúkal návod, ako v ľubovoľnom konflikte jednoznačne rozhodnúť, kto je v práve, čo je spravodlivé a čo nie. Kapitalizmus ponúka tak jednoduché pravidlo, že prakticky každý hneď vie, či sa dopúšťa nespravodlivosti.

    Vnímanie spravodlivosti je zakomponované priamo do definície kapitalizmu – „Nikto nesmie zasahovať do tvojho majetku bez tvojho súhlasu“. Pokiaľ do neho zasiahne, je to nespravodlivosť a máš plné právo využiť akékoľvek prostriedky na svoju obranu.

    Aby nedošlo k mýlke – kapitalizmus netvrdí, že nebudú existovať zlodeji, vrahovia, násilníci a podobne. Práve naopak, kapitalizmus vychádza z predpokladu, že takíto ľudia budú vždy existovať, a preto musí mať slušný človek plné právo sa im brániť akýmkoľvek prostriedkom. Samozrejme za predpokladu, že sa sám nestane agresorom a nebude útočiť na majetky tretích osôb. To znamená, že máš plné právo sa brániť aj proti „neuvedomeným“ ľuďom, nepotrebuješ, aby oni uznávali tvoje práva, aby s kapitalizmom súhlasili.

    Prečo sa pýtaš iba na exkluzívny dom v lukratívnej oblasti? Majiteľom občajných domov už je postaviť skládku alebo kafilériu za domom v poriadku? Kapitalisti nerozlišujú medzi luxusným a neluxusným majetkom, nerozdeľujú ľudí na bohatých, ktorí majú väčšie právo ako chudobní. V kapitalizme majú všetci rovnaké práva (teda, jedno právo). Ako budeš toto riešiť v zeitgeistizme (neviem akým iným izmom to označiť)?

  28. @Observer

    Teraz ma napadol dobrý príklad existujúceho anarchizmu: Internet.

    Spammeri, zavírované stránky, botnety, crackeri – to sú všetko útočníci nerešpektujúci súkromný majetok. No a proti nim stoja súkromné firmy – poskytovatelia pripojenia, tvorcovia prehliadačov, autori antivírusových programov, firmy podnikajúce na Internete (Google, Microsoft, atď) a aj študenti na školách. Všetok tento boj a ochrana vznikli štýlom „human action“, nie „human design“. Títo ľudia nestáli a nepozerali sa bezbranne na útoky ale vymysleli (a kontinuálne vymýšľajú) riešenia. Riešenia nie sú dokonalé, ale sú dostatočne dobré na spoľahlivé fungovanie. Netrebalo (a netreba) k tomu nejakú centrálnu autoritu, ktorá by to všetko riadila. Slobodné ľudské konanie tieto útoky bez problémov rieši, netreba k tomu vyberať žiadne dane, ani ísť kdesi voliť ani nič viac. V slobodnej anarchokapitalistickej spoločnosti takto vyzerajú riešenia vštkých problémov.

  29. Gofry:

    nateraz len v rýchlosti – prečo riešiť problém (na zdroje a prácu náročným) odstraňovaním následkov? Prečo neriešiť príčinu? Aký majú hackeri, crackeri a pod. motív? Robia túto záškodnú činnosť len preto že nevedia čo od dobroty? Pretože majú všetko na čo si len pomyslia a idú ich zožrať mrle od nudy?
    Nieje za tým niečo iné? Niesu ich cieľom citlivé údaje a hlavne prístup ku kreditným kartám? Nieje za tým nedostatok?
    Robia to isté ako naši „sociálne neprispôsobiví spoluobčania“ – hladajú spôsob ako si zabezpečiť zdroje. Len podstatne sofistikovanejšie.
    Bezpečnostnými opatreniami problém maximálne oddiališ ale nevyriešiš. Skôr či neskôr sa vždy nájde spôsob ako bezpečnostný systém obísť. A budú to robiť stále ak budú mať motív.

  30. to Observer:
    Nemůžeš nikdy vědět, proč třeba hackeři dělají, co dělají. Ve skutečnosti nevíš, jaký mají nedostatek a co chtějí. Tím, že vyřešíš jejich možné materiální nedostatky, vůbec nemusíš odstranit příčinu jejich jednání. Jinými slovy nevíš, co jim přináší uspokojení. Třeba se jim nelíbí tvoje fotky nebo se nudí nebo… nebo… nebo…

  31. Ahoj Observer:-)

    Mám na Teba otázku:

    Čo myslíš, kedy má ešte diskusia zmysel a kedy končí?

    Ja si myslím, že môže byť prínosná do momentu keď sa oponenti počúvajú, aj keď nutne nemusia jeden s druhým súhlasiť.

    Spýtam sa jednoducho:

    Myslíš, že Ťa tu počúvajú?:-)

    Rozdiel medzi nimi a mnou je v tom, že ja ich počúvam, aj keď s nimi nesúhlasím. Idem ešte ďalej: Našiel som si čas a študoval som volný trh aj súkromné vlastníctvo, to aby som bol v obraze.

    Myslíš si, že oni robia smerom k nám to isté?:-))

    Poviem Ti svoj dojem:

    Chlapci sa nechcú NIČ nové dozvedieť a na svojom riešení: volný trh + súkromné vlastníctvo NEVIDIA žiadnu chybu. A to je veľká osobná chyba:-)) Chyba v osobnosti:-)) týchto mladých mužov:-)) Ja napríklad som otvorene kritizoval nedostatky Venus project-u aj Zeigeistmovementu a nie som u nás sám: Sme teda v Hnutí ZMeny seba-kritickí. Nežerieme všetko aj s navijákom. Myslíš si, že sú tohto schopní aj títo chlapci? Mne sa zdá, že sú už poriadne chytení, na tú svoju mantru:-))…

    Začínam z nich mať takýto dojem: oni s nami proste BOJUJÚ. Nejde im o skúmanie, ide im o OBHÁJENIE svojej pravdy a to za každú cenu:-))

    Závažné proti-argumenty ignorujú, na principiálne otázky neodpovedajú. Koncept je jednoduchý: volný trh NEMÁ chybu, žiadne slabiny a my…sme hlupáci:-)) Taký je ich postoj:-)

    Vidíš TO na každom ich slove, na každom ich argumente. Má potom pokus o dialóg nejaký zmysel?

    Tak či tak mne táto diskusia? dala veľa. Ani nie tak po odbornej stránke, pretože chlapci nemajú NIČ z vlastnej hlavy, iba opakujú iných, ako skôr po stránke človeko-poznania.

    Ak sú typickí českí intelektuáli a mladí ľudia takí ako títo tu, potom začínam chápať, prečo majú v Česku také problémy ako majú. Tam totiž NIKTO NIKOHO nepočúva a čo Čech, to svet sám osebe v ktorom má každý LEN tú svoju svoju pravdu…

    Howgh, dohovoril som a lúčim sa:-)…

  32. Rek:

    No ja ti neviem… Odpovede som tam nenašiel. Teda aspoň to čo tam bolo ma nepresvedčilo.

    Roman:

    Samozrejme že existuje viac príčin. Ja som okomentoval len (podľa mňa najčastejšiu) k danej téme najrelevantnejšiu. Ostatné sú skôr psychologické napr. pocit neschopnosti sa realizovať, nedocenený a odmietnutý géniovia… (mimochodom dolapení a usvedčení hackeri dostavajú buď tvrdé tresty a zákaz prístupu k počítačom alebo zaujímavé pracovné ponuky v IT firmách a bezpečnostných agentúrach – záleží od ochoty spolupracovať). No a potom malá časť tých čo by sa do takejto činnosti pustili trebárs aj kvôli tým fotkám. Ale to už je práca pre psychiatrov. Ešte je tu zaujímavá skupina šikovných jedincov čo bez zlých úmyslov nájdu bezpečnostné diery v systémoch veľkých spoločností v snahe poukázať na tieto nedostatky (a možno aj na to že oni na to majú). Ich činnosť je v tomto prípade skôr záslužná.

  33. Prometheus:

    Áno, tiež z toho začínam mať ten pocit.
    A aj ja som si z tejto diskusie odniesol jeden zaujímavý poznatok:

    Ak vychádzam z predpokladu že väčšina z tu prítomných čo sa zapojili pochádza alebo dlhšie funguje v prostredí s dostatočným materiálnym a sociálnym zabezpečením a aj tak sa pustili do celkom náročného štúdia a vo voľnom čase sa venujú iniciatíve ktorou (ako oni tvrdia) chcú zmeniť systém k lepšiemu, znamená to že v RBE by naozaj nedošlo k degenerácii spoločnosti a práve dostatok by viedol k aktivácii tvorivého potenciálu človeka.
    Potvrdzujú sa tak Tvoje teórie o „Autoevolučnom kóde“

    Vážení, ďakujem za diskusiu. Ak to tu niekto bude neskôr čítať a bude mať ďalšie otázky viete kde nás nájdete

    http://www.zeitgeistmovement.sk

    Prajem vám veľa úspechov a možno niekedy dovidenia.

  34. začíná mi lehce běhat mráz po zádech… komunismus a utopismus sametově vyhozený před 20 lety dveřmi se vrací po internetu a navíc s intenzitou reklamy na Viagru ;-P

    prometheus, observer: já vím že to myslíte dobře, a jsou zde lidé kteří anarchokapitalismus žerou až moc nekriticky, ale právě na nich i na vás nezaujatý člověk krásně vidí tu ošidnost utopie… zdroje budou nedostatkové ještě mnohé desítky let a mentalita lidí se mění dokonce v řádu stovek let, vy v utopii možná žít můžete, masy nikoli, ty se chovaly i za minulého režimu velmi tržně (melouchy, tuzex, černý trh…) a to je právě to kouzlo trhu – ten nemusí nikdo zavádět, od určité velikosti(anonymity, složitosti-rafinovanosti) společenství vzniká sám… kapitalismus a utopie nejsou konkurenty, trh tady bude ještě až se vaše utopie obrátí v prach či krvavou lázeň,

    je velmi realistické čekat, že někteří lidé by chtěli předběhnout vámi zmíněný pořadník… a ejhle je tu pokušení „černého“ trhu jak vyšité!

    studujte dějepis a regulujte co nejméně to je pravidlo č. 1 , „co je nad to, je od ďábla…“

  35. Zdravím,

    tak jsem právě skoukl asi zatím poslední díl Zeitgeistu (moving forward) a v souvislosti s tím mě internet „zavlekl“ do této diskuse. Ačkoliv se zdá, že jsem tu trochu jak „s křížkem po funuse“:)tak se i přesto chci vyjádřit. Co se týká filmu tak mě zklamal, upřímně a bez urážky jeho „stoupenců“ (a to zdůrazňuji) říkám, že je to jedna velká demagogie.Bohužel mám z něj takový pocit:(

    To Choronzon: Zaujal mě jeden tvůj příspěvek o tom jak si začínal s konspiracemi:) Dopadl jsem úplně stejně. Zaitgeist mi otevřel oči a skončil jsem u rakouské školy. Takže z dalšího zeitgeist „fanouška“ je libertarián 🙂

  36. Kapitalismus, Zeitgeist a hurá dogma
    ————————————-

    Při hledání jistých informací, jsem na internetu narazil na tento článek, v němž autor obhajuje systém

    kapitalismu a volného trhu jakožto jediného možného způsobu fungování společnosti. S autorovými

    argumenty nemohu souhlasit a rád bych dále upřesnil své důvody.

    1.“Co se týče Zeitgeistu a nenávisti ke kapitalismu, jde o módní klišé.“

    Označit „nenávist“ (já osobně bych volil termín dramaticky kritické výhrady) proti kapitalismu za módní klišé

    je poněkud zkratkovité, krátkozraké a vlastně právě toto je bezpochyby módním . Moderní by již

    odpovídalo tomuto jevu lépe. Tedy jen ve zkratce: boj a odpor ke kapitalismu jakožto politickému nástroji,

    ale zejména jakožto systému bytí, žití, života a stylu vůbec se dá celkem bez větších obtíží historicky

    vysledovat do přelomu 18. a 19 století. Samozřejmě člověk s jakousi takousi bezplatnou zdravotní péčí, s

    garantovaným bezplatným vzděláním, uzákoněnou osmihodinovou pracovní dobou, uzákoněným nárokem na

    placenou dovolenou, uzákoněnou placenou zdravotní neschopností, člověk s právy v pracovní oblasti,

    volným víkendem (a bylo by možné ještě notný čas pokračovat dále) může v dnešní době (již je však slyšet

    zvonit hrana) lehce nabýt dojmu, že tyto standardy jsou logicky platné a nezpochybnitelné. Takovému

    člověku bych doporučil intenzivní opakování dějin od průmyslové revoluce po dnešek, kde mnohé odpovědi

    získá sám a to z pouhých faktů bez nutného vysvětlení třetí stranou – co je co, kdo je kdo a jak čemu

    rozumět. Zejména bych doporučil soustředit se na informace kdo byl původcem sociálních reforem a jaké

    síly a idee byly jejich hybateli.
    ………………………………………………………………………..

    2. „Volnost“

    Kapitalismus jakožto jeden z mnoha – historických či současných, systémů zahrnující v sobě prvek

    soukromého vlastnictví není, nikdy ani nebyl (již z principu své koncepce) garantem volného trhu,

    nezpochybnitelnosti soukromého vlastnictví a volnosti už vůbec (dále samozřejmě vysvětlím).
    …………….

    3. „Můj život“

    Tady si nejsem zcela jist souvislostí, pokud se zde však navazuje na některé utopické alternativy, které

    dokument Zeitgeist nabízí, tak problematika je samozřejmě mnohem složitější a aby bylo možné postihnout

    základní aspekty, vyžadovalo by to důslednější rozbor, ale vzhledem k americkému původu autora bych se

    jeho hurá nadšením v tomto směru příliš vážně nezabýval. Nicméně vzhledem k tomu, že tento článek

    obhajuje systém kapitalismu jakožto jedinou reálně uplatnitelnou možnost budu vycházet z toho, že i

    následující se ke kapitalismu vztahuje.

    V tom případě však bude třeba mnohé poopravit.
    Pokud není kapitalismus jakožto systém regulován státem, má celkem brzy (řekněme, že dvě dekády jsou

    víc než dost) tendenci transformovat se do monopolismu či systému různých korporátních svazků v zájmu

    zisku spolupracujících v duchu monopolu. Toto je zcela přirozený vývoj, kterým kapitalismus jako systém

    musí, pokud není státem regulován, projít. Předpokládám, že logiku tohoto vývoje není třeba dále dokládat

    (otázkou samozřejmě zůstává co si autor pod regulací představuje).V reálné rovině vítězí pouze ten kdo má

    vyšší zisk. A to je právě kámen úrazu. Vyšší zisk rozhodně a priory neznamená kvalitnější službu, produkt.

    Vyšší zisk je podmíněn ovládnutím trhu, což s sebou nenese a nikdy neneslo kvalitu a hlavně znamená

    vyloučení fair play. V současné ekonomické situaci a náladě s sebou vyšší zisky téměř a priori nesou

    naprostou absenci fair play. A myslím, že netřeba vysvětlovat bezútěšnost monopolismu. Pokud vezmeme v

    potaz vývoj „volného trhu“ a jeho tendencí, spíše však samozřejmě kapitalismu, tak v situaci kdy je ve Vaší

    domácnosti téměř vše vlastněno institucí zprostředkující Vaši hypotéku, je výše nastíněná „noční můra

    vlastnění/nevlastnění v kapitalismu tendencí. Což je, to naprosto souhlasím, hrůzná vize.
    Je také třeba zdůraznit, že zatím žádný z uplatněných světových hospodářsko politických systémů

    euroamerického světa spolu s ruskem (tedy od průmyslové revoluce) nikdy osobní vlastnictví zcela

    nepotlačil.
    Žalostně absurdní vize nastíněná v první polovině textu si nic nezadá se zjevením sv. Jana a je stejně

    dogmatická, bez argumentů a hysteriotvorná.
    V tomto směru je snad možné pouze zaglosovat otázkou zda není i autor sám členem nějakého kolektivu

    (ono je totiž z podstaty člověka jakožto sociální bytosti téměř vyloučeno takovým členem v té či oné formě

    nebýt). Výkřik, že „zájem kolektivu deklaruje diktátor“ nedokážu patřične vyhodnotit, protože postrádá

    sémantickou logiku.
    ……………………………………………………………………………

    4. „Spolupráce“

    Na kapitalismu, tedy nikoliv na trhu – to rovnítko je zcela absurdní, lidem vadí, že z důvodu vyšších zisků se

    s trhem – a to nikoliv ze strany států!!!, manipuluje způsobem, který devalvuje hodnotu jejich práce na úkor

    zisku a zároveň v přímé návaznosti ovlivňuje kvalitu jejich životů. Dále pak lidem samozřejmě vadí pokud je

    zneužíváno monopolního či dominantního postavení k manipulaci s trhem tak, že nefunguje jím filosoficky

    nastíněným způsobem. Jako příklad je možné z místních luhů a hájů uvést případ našeho nejprogresivnějšího

    podniku a jeho chování. Řeč je samozřejmě o společnosti ČEZ. Společnost získala kontrakt na dodávku el.

    energie do sousedního Německa (lukrativnost a rentabilitu takového kontraktu snad netřeba zdůrazňovat) a

    v reakci na toto nepochybné zvýšení svých zisků zvýšila cenu el. energie pro české občany. Toto je jasný

    důkaz, že se jedná o problém kapitalismu (případně jeho moderní verze, kterou hádám autor obhajuje)

    nikoliv trhu. TRH, pokud by fungoval jak má, by něco takového nedovolil. Je to vlastně jeden z

    nekonečných příkladů toho, že kapitalismus jako systém neslouží pro dobro společnosti – jejíž ochrany

    ekonomické subjekty, coby nositelé kapitalismu, radostně, hojně a hlavně proti normálnímu občanovi velice

    efektivně užívají.
    …………………………………………………………………………………………………..

    5. „Otázky“:

    „Kdo zvolil vládnoucí politiky?“

    Vládnoucí politiky, respektive strany jež politici representují volili lidé. Potažmo, lidé volili přísliby politiky

    udané v předvolebních kampaních. To už samozřejmě neplatí o vládě. Autor se pravděpodobně snaží říci, že

    „co jste si nadrobili to si taky snězte“ a v podstatě si za „to“ můžeme sami. Jenom na základě výše

    uvedeného je myslím jasné, že je dosti diskutabilní hovořit o tom, jak může v našich podmínkách občanská

    volba ovlivnit následnou politiku, ale dovolil bych si ohradit se zejména v jedné věci.
    To, že jsem zvolil gaunery co se mnou ořou bez ohledu na můj názor znamená, že mám „držet hubu a krok“?
    Naopak, jsem přesvědčen, že je mojí občanskou povinností být nespokojen, remcat, reptat, bouřit se a

    otevřeně demonstrovat svoji nespokojenost.

    „Kolik lidí pro ně hlasovalo?“

    Zde se zřejmě naráží na grandiózní ignoranci české společnosti v otázce účasti na volbách. Kořeny tohoto

    stavu jsou však historicky velmi hluboké a naše skepse pramení z téže historické zkušenosti. Na tuto otázku

    bych, víceméně nejistě – protože chápu její směr, odpověděl další otázkou. Koho jste volil Vy? Co slíbili a

    co splnili? Jakou důvěru – myšleno bez iluzí, viděno střízlivýma očima na základě reálných skutků a činů –

    máte obecně v českou politickou scénu?

    „Jaká je vůle lidu…“

    Vůle lidu mi příliš zavání soudružstvím, takže tuto formulaci nebudu nijak komentovat, nicméně však

    následující si již určité shrnutí zaslouží.

    „Kdo je pan Lid?“

    No nevím, když o tom tak přemýšlím, řekl bych, že by to mohlo být třeba nějakých zhruba 10 milionů

    českých občanů nebo tak něco….

    „Kdo deklaroval kolektiv“

    Zase ten soudružský závan, použiji tedy raději termín společnost. Kdo deklaroval společnost? Opět po

    krátké úvaze mne napadá odpověď – právě ona společnost?….

    „Proč odboráři stávkují?“

    No zřejmě proto, že podmínky, které se mají navodit jsou v rozporu s tím co mají oni – jakožto odboráři,

    hájit. Zřejmě proto, že byli tím či oním způsobem podvedeni. Zřejmě – a teď se vlastně vracím k

    předchozímu, poněvadž se vládne za ně a hlavně bez nich.

    „Kolektiv nemá zájem – pokud se někdo tváří, že má, pak mluví o zájmu diktátora.“

    Je zcela absurdní, typické a smutně dokreslující dnešní tragedii, že právě nefunkční kapitalismus, ze svého

    principu vylučuje sociálnost a samozřejmě jí ani nerozumí. Opět nemohu jinak než nesouhlasit. Společnost

    má zájmů celou řadu. Zájem na vzdělané populaci – vyšší kvalifikace = vyšší výnos, zájem na zdravé

    populaci – lepší zdraví = lepší výkon/efektivita, zájem na právní ochraně – právní řád = funkčnost systému,

    zájem na národní identitě – uvědomělá společnost = soudržnost/sociální solidarita atd…Ovšem toto je

    samozřejmě zájem společnosti ve formě státu/národa, ekonomický subjekt takové zájmy nemá a ani mít

    nemusí (pro jeho funkci to není nezbytné – mnohdy právě naopak). V konečném součtu však profit

    společnosti je i profitem pro ekonomický subjekt. Není však zpravidla uskutečnitelný v rámci života jednoho

    člověka – a to je samozřejmě problém – no ne :-)? !!!….
    Samozřejmě z optiky korporací může být situace poněkud složitější, v jádru však nástin odpovídá realitě

    kapitalismu.

    „Zájem má vlastník.“

    Opět si nejsem příliš jistý na co že se to autor vlastně ptá. Kárlštejn, Šumava, Macocha nebo Pražský hrad

    v mém majetku nejsou a přesto, byť se to tedy zjevně může autorovi zdát nepochopitelné, mám obrovský

    zájem na jejich zachování. V tomto duchu lze samozřejmě pokračovat dále až k nejextrémnějším

    absurditám, kde se však i přesto stále uplatňuje určitá forma lidského zájmu i bez přímého vlastnického

    vztahu k danému.

    „Který diktátor chce regulovat trh a co ho k tomu vede?“

    No…to je zase velice snadné – zdravý rozum!!!
    Neregulovaný trh = monopol. Legální monopol = velký problém (ovlivňování trhu bez nutnosti finančního

    vstupu, okamžitý přesun z oblasti ekonomiky současně do oblasti politiky, diametrálně odlišné zájmy než

    jsou zájmy společnosti/společností atd…).
    ………………………………………………………………………………………………

    6. Autorovi „citace z učebnic“

    Glorifikací tržního systému se nebudu zabývat, jisté však je že dogmata nejsou nikdy dobrou odpovědí a

    pokud se jako argumentů používá citací „zjevení ze svatých knih“ (bible, ekonomická příručka, Leninovy

    spisy) jakožto samovysvětlujících dostáváme se do slepé uličky.
    Nesporným socioantropologickým faktem zůstává, že co se kvalitou života ve smyslu jeho žití v daných

    podmínkách, duchovní a sociální stránky týká, znamenalo zavedení zemědělství a následně obchodu pro

    člověka úpadek (Jsem si vědom, že toto je téma velice úzkého ledu a zasahuje do zcela odlišné oblasti a

    proto bych rád ještě jednou zdůraznil, že výše uvedené se týká lidského žití ve smyslu kvality existence

    člověka jako bytosti v konkrétním prostředí a nezabývá se ostatními aspekty.). Každopádně zavedení

    obchodu posloužilo rozvoji dominance, sociálních rozdílů, bezprecedentnímu nárůstu a rozsahu válečných

    konfliktů, šíření nemocí, ekonomického terorismu atd…
    Celá věc má kladnou i zápornou stránku. Opomíjet jednu z nich znamená pohrdání sebou samým. Nic není

    černé nebo bílé a pokud to tak opravdu není, tak vzít si štětku a kbelík s černou nebo bílou barvou není

    dobrý nápad.
    Vznik obchodu samozřejmě umožnil nevídaný rozvoj měst a civilizací, vznik států a kauzálně pak dále rozvoj

    zdravotnictví, vědy, umění atd…
    Vynechat jednu stránku věci znamená neznat celou pravdu, nevidět věc z nadhledu – nevědět nic. Věřit.
    Díky zvláštnímu rysu společnosti panuje velká neochota se poučit, využít získané zkušenosti, aplikovat je

    procesu sociální evoluce vlastní existence. Zcela dominantní jsou naopak síly projevující se potlačením,

    zpátečnictvím, dogmatismem, stagnací, populismem a líbivostí (jako příklad nejlépe poslouží křesťanské

    církve a jejich misijní činnost – nic tak destruktivního ve vztahu k člověku v naší době v tuto chvíli, kromě

    atomové bomby nefunguje). Ale to samozřejmě nepotlačuje touhu znát a vědět, rozumět a jednat. Tedy vždy

    je tu nějaká snaha hledat alternativu a samozřejmě vždy je tu mocnější snaha takové hledání potírat.
    Při sledování dokumentů typu Zeitgeist se člověk dříve nebo později dostane do fáze (ať už uváděné

    informace či závěry akceptuje či ne), kdy se musí zeptat – „dobře, to je všechno hezké, ale jak z toho tedy

    ven“. A tady nastává ten zdánlivě neřešitelný problém. Je nesporné, že by svět měl šetřit své zdroje, je

    nesporné, že by svět měl začít více dbát na své životní prostředí (bez ohledu na CO2 globálně oteplovací

    mediální masáž), je nesporné, že by člověk měl zvážit zda je současné rozvrstvení zdrojů ve světě adekvátní.

    Opět jsem narazil na již zmíněné, je samozřejmě otázkou duchovněmentální nebo chcete-li etickomorální

    úrovně člověka zda chápe nezbytnost větší sociální spravedlnosti i na úkor vlastího komfortu, protože se tu

    bavíme o otázkách života a smrti. Každopádně pokud nemáme skončit v další globální válce musíme zvážit

    zda se nevyplatí „v našich studnách nechat přeci jenom trochu vody jako rezervu, aby nám nakonec zcela

    nevyschly a jejich sucho se neobrátilo proti nám“. Je nesporné, že se způsob a styl ekonomiky musí od

    základu změnit (…a je tu další dogmatické zaklínadlo…).
    Je zcela nesporné, že Orvell není dobrou inspirací pro společenský řád. Jaké je však řešení? Chápu, že z

    určitých vizí z dokumentu zeitgeist vstávají vlasy hrůzou (kdo četl Neználek ve slunečním městě jistě ví o čem

    mluvím). Doba Star Treku je pravděpodobně ještě nějaký čas před námi, ale je nesporné, že systém jak je

    nastaven nyní vede lidstvo do záhuby. Buď přímo po fyzické stránce nebo nejdříve po sociální. Nechci

    nabízet žádné své spasitelské řešení, jsem přesvědčen, že nesporné je nesporným i když není veřejně

    prezentováno. Faktem je že nikdo u nás, kdo je v této oblasti vzdělán neuvedl a nenabídl žádnou syntézu

    systémů, které z přímé zkušenosti známe. Tedy neproběhl zde vývoj. Děje se ta samá chyba, která se za

    komunisty zdůrazňovala u sovětského svazu – skok z něčeho do něčeho bez rozmyslu, vynechání evoluce.
    …………………………………………………………………………………………………………………………….

    7.“Nejjasněji je ona solidarita trhu vidět v pojišťovnictví“.

    Pojišťovnictví je systém fungující na nevratné, pravidelné, poměrně vyjádřené platbě, která slouží pro krytí

    případných potíží (spektrum různých pojištění je velice barvité) s pojištěnou věcí spojených. Pokud se jedná

    o náhradu nějaké hmotné věci je Vám vyplacena pouze poměrná část hodnoty a i tato je záměrně

    regulována na co nejnižší možnou hranici. A to se samozřejmě bavíme pouze o případě, že dojde k pojistné

    události. Tedy nic co by připomínalo onu největší solidaritu.
    Naopak co se týká charity – ano, ta je jistě solidární.
    Každopádně charita nemá s trhem a kapitalismem nic společného (seberte jim daňové úlevy, udělejte z

    charity standardní věc – něco jako pozdrav, tedy seberte jim prestiž a uvidíte co bude s charitou

    ekonomického sektoru).
    Charita – tedy ne pojišťovnictví – naopak vychází z výše dotazovaného „zájmu kolektivu“ na sociální

    solidaritě.
    ……………………..

    8. Gloriola tržního systému

    „Tržní systém není vymyšlený, není naordinovaný“.
    Co se týká přirozenosti vzniku trhu, obchodu a zemědělství, doporučuji velice zajímavá díla Mysl v Jeskyni a

    Uvnitř neolitické mysli, která podávají vcelku logické a v souvislosti s výše rozebíranou problematikou i

    inspirativní a v mnohém osvětlující výklady tohoto vývoje.
    Pokud tedy pominu rozpory, které už v základu systému vyvolávají otázky účelu, efektu a profitu a budu-li

    se zabývat pouze „moderním“ vývojem trhu a jeho tendencí je třeba zdůraznit, že pokud se budeme zabývat

    výhradně trhem a prostředím s ním spojeným, tak má spíše tendenci samovolně sklouzávat do destruktivní

    polohy, provazovat se s živly, institucemi a chováním představujícími okraj společnosti. V době kdy trh a

    obchod probíhal v jasně limitovaných hranicích (defakto byl regulován historicko ekonomickými

    podmínkami), tedy hodnoty směny představovaly reálné služby, či hmotné statky, fungoval trh tak jak asi

    měl. Byly funkční principy konkurence, nabídky a poptávky. Tento způsob se však v kapitalismu již přežil a

    nyní je uplatňován styl zcela odlišný – nereálný, fantaskní a zcela destruktivní. Problém současné

    nefunkčnosti sociálních systémů spočívá právě ve způsobu myšlení lidské společnosti. Již více jak 10 000 let

    jsme zemědělci, obchodníci. Naše myšlení tomuto faktu odpovídá. Z toho důvodu jsou pro nás byť pouze

    mentální experimenty se sociálními systémy, tak obtížné. Mentalita solidarity lovců sběračů je desetitisíce let

    ztracena v hlubinách naší paměti a cesta k ní, bez toho, že bychom se vrhli do další dogmatické kaše

    vedoucí pouze k projevům našich nejhorších vlastností je daleká.
    V první polovině 19. století americký president Andrew Jackson potlačil snahy The Second Bank of

    America o převzetí agendy tisku dolarů a ovládání přísunu peněz do americké ekonomiky. V roce 1913

    Woodrow Wilson odsouhlasil vznik instituce z níž vzešel FED (Federal Reserve System) – soukromá (tedy

    nikoliv federální) instituce spravující americkou ekonomiku. V roce 1933 po jejím 20-letém působení nastala

    světová krize. Na jejím základě byl president Franklin Delano Roosevelt přinucen zavést opatření ve formě

    jeho „New Deal“ jehož součástí byl i zákon o cenných papírech. Po těchto krocích počala americká a

    následně i světová ekonomika chytat druhý dech. Presidenti George W. Bush a následně zcela v rozporu k

    svým slibům i president Barack Obama tyto regulace opět zrušili a nová krize na sebe nenechala dlouho

    čekat.
    Myslím, že není třeba žádné argumentace k tomu, aby bylo zřejmé, že neregulovaný volný trh směřuje tam

    kam slunce nesvítí.
    Základní omyl, který autorův text provází od počátku do konce je předpoklad a vzhledem ke světovému

    dění, vývoji a faktům spíše víra, že volný trh, systém směny, soukromé vlastnictví jsou produktem

    kapitalismu. Samozřejmě tomu tak není. Existovaly tisíce let nazpět, za všech možných systémů – dokonce, v

    jisté formě, i v „komunistických peklech“. Tohle směšné účelové dogma, které hřímá z politiků, rádoby

    ekonomů, poplatných a závislých médií je nejenom směšné a absurdní, ale navíc manipuluje s historií a

    realitou ve smyslu, který dříve narození důvěrně znají. Další absurdní autorův „žalm“ bezduše a hlavně bez

    vysvětlení se zabývající jakýmsi dobrovolným a nezištným vzdáváním se svých věcí ve prospěch druhých

    osob v systému volného trhu a kapitalismu opět nevím jak chápat. Znovu doporučuji, tentokrát výkladový

    slovník a osvěžit si význam slov trh a nezištnost. Je zcela nasnadě, že právě tržní, směnný systém a

    kapitalismus fungují pouze obchodem za prospěch. Zadarmo nikdo nikomu nic neprodává – je to vlastně

    opět sémantický nesmysl.
    ………………………………………….

    9. „Proč to hájím?“

    Závěrečná obhajoba, pokud to má být obhajoba kapitalismu je opět poněkud zmatená. Autor předkládá

    názor, že kritici kapitalismu či předkladatelé alternativ automaticky brojí proti soukromému vlastnictví. Tento

    blábol byl rozebrán výše. A pochmurná apokalyptická vize vnucení života společností je přeci zcela

    absurdní, neboť žádný systém, který má snahu přežít nelikviduje svoje zdroje. Právě naopak – využívá je ve

    svůj prospěch.
    A pokud se náhodou země zblázní a vybuchne nám Říp za zadkem, pak se holt i právník musí srovnat s

    faktem, že vyfasuje holinky, lopatu a půjde zachraňovat tuto zemi. Na tom není nic co by člověka

    omezovalo.
    ………………………………………………………………

    Závěrem bych se chtěl pouze krátce pozastavit nad jistými sociálními jevy.
    Problémem podobných „hurá obhajob“ je že zcela volně a účelově přecházejí z ideální do reálné roviny a

    zpět, tak jak se to momentálnímu výkladu hodí. Arogance mnohých dosahuje takového stupně, že se ani

    neobtěžují zachovat kontinuální osu a přeskakují, překrucují, napůl uvádějí fakta bez toho, že by se snažili

    udržet logiku sdělení. Některá „dílka“ jsou schopná stát v argumentech sama proti sobě. Zřejmě se vsází na

    to, že bubáci jako donucovač, ještě stále fungují. Tato situace se nejlépe v tomto článku projevuje

    vehementní obhajobou jakési ideální roviny systému, jehož reálná praxe (a ta je vlastně v konečném

    důsledku skutečně obhajována) vykazuje znaky totalitních diktatur. A to hlavně v případě, že není nijak

    regulován.
    Dalším problémem a to problémem přeneseným zejména ze spojených států je bipolární tendence. Na světě

    existují pouze dvě cesty – Komunismus a Kapitalismu, jeden je představitelem diktatury, druhý demokracie.
    Když nesouhlasíte s kapitalismem jste komunista.
    KDO NEJDE S NÁMI JDE PROTI NÁM.

    Ach bože tak je to člověku známé, tak povědomé…

Comments are closed.