Číno, díky za tvůj papír!

Před pár týdny EU začala zavádět odvetná cla proti subvencovanému čínskému dovozu. První to „schytal“ křídový papír. Český europoslanec Jiří Havel cla hájí – že prý jde o „spravedlivý“ akt podporující trh. Nesouhlasím.

Made in China
Made in China

Je to již nějaký ten pátek, co EU zavedla cla na dovoz čínského papíru (a dalšího zboží) a co jsem o tom na Facebooku diskutoval s českým europoslancem Jiřím Havlem, zastáncem tohoto cla. Ono clo je prý odpovědí na čínské subvence výrobcům.

Jiří Havel psal cosi o „spravedlivém“ obchodě.

„Subvence pokozují soutěž, tedy musíte udělat postih v zájmu spravedlnosti pro své výrobce. To je tržní zásada, kterou uplatňují i USA. Nemůžete prostě soutěžit se státním sponzorem.“

– Jiří Havel

Bohužel, vše má své „ale“. Na čínských subvencích ani tak neztrácíme my, evropané, ani evropští výrobci, ale především Čína a její obyvatelé.

Předně, pokud Čína dotuje vlastní výrobu a vývoz papíru, je to to samé, jako kdyby tyto peníze dávala přímo nám. Obchod s papírem je pouhým prostředníkem.

Pokud si díky čínské subvenci koupíte papír o 1Kč levněji, pak to znamená, že jste dostali od čínských daňových poplatníků jednu korunu. Není to fajn?

Pokud čína dotuje výrobu a vývoz nějakých svých produktů, pak nám především dotuje naše životní náklady. Není to nic, kvůli čemu bychom se měli čertit. O toto se však zavedením cla připravujeme.

Je toho však mnohem více.

Představte si absurdní situaci – Čína natolik dotuje svoji výrobu a vývoz, že své produkty zde v Evropě rozdává zdarma. Bude vám to vadit? Vadil by vám takový notebook Lenovo zdarma? Školní sešity zdarma? Mně ne. Co vám?

Výrobce a dumping

Jistě, můžeme namítnout: „A co evropští výrobci? Co s nimi? Padnou v tomto nerovném boji, co zaměstnanci?!“

Představte si však opět, že Čína rozdává své notebooky zdarma. Myslíte, že by pokryla celou poptávku?

S velikostí produkce se také spojují náklady na produkci. Čím více toho vyrábíme, tím více nás to stojí. První notebooky budou vyrábět ti, kteří jsou pro tento obor vhodní nejvíce. Subvence však do oboru přivedou další zdroje (lidi a kapitál), které již nejsou natolik vhodné k výrobě notebooků. Zvyšují se tak náklady výroby.

A myslíte si, že Čína je tak nesmírně bohatá, aby pokryla celou evropskou poptávku po noteboocích?

Samozřejmě, že ne. Je to nemožné. Za prvé – s nižší cenou může růst poptávka (či poptávané množství), tedy náklady na další výrobu stále stoupají (Čína se nedoplatí). Za druhé – o čínské notebooky nemusí být zájem. Pokud rozdáváte notebooky zadarmo a vyrábí ho tak kvůli tomu sebevětší nemehlo, budou tyto stroje kvalitní? Za třetí, ti, jenž vyrábějí notebooky, ale nejde jim to, by bez subvencí mohli pracovat v oboru, na který by se mohli lépe specializovat. I to je pro Čínu ztráta.

Čtěte také:  Brexit: Impérium vrací úder

Může tedy Čína rozdáváním notebooků zdarma zlikvidovat evropské výrobce a ovládnout náš trh?

No, ehm… představte si, že chodíte do práce dobrovolně zdarma. Děláte 100, 200 a pak i 300 hodin. Zničí to vaši konkurenci, konkurenční dodavatele – tedy vaše kolegy? Pokud ne, pročpak? A koho to vlastně zničí?

I kdyby se jí podařilo zlikvidovat konkurenci, musela by cenu notebooků držet na nízké úrovni i nadále. Proč? Protože vysoké ceny jsou tím hlavním motivem, proč začít něco vyrábět. Vysoké ceny čínských notebooků jsou signálem pro ostatní, že se vyplatí prodávat notebooky. Konkurence na sebe nenechá dlouho čekat.

Import support export

Skutečně jsou ale cla na čínské zboží ochranou našich výrobců, prodejců a pracovních míst?

Možná zachráníme nějaká pracovní místa v papírenském průmyslu, ale kdo to zaplatí? Nikoliv Čína, ale spotřebitel a daňový poplatník – tedy především všichni ostatní. My. Já. Vy.

Jako první to zasáhne vývozce. Pokud k nám Číná něco dováží, znamená to, že u nás něco prodává a získává za to eura a české koruny (a další). Co s těmito penězi může dělat?

Může si s nimi třeba nějaký číňan doma zatopit v kamnech. Je však pravděpodobnější, že za to koupí něco, co je v korunách či eurech prodávané. Tedy že prodejem čínského papíru v evropě vytváříme zisk třeba české (německé) Škodovce.

Clem se o toto připravujeme. Eura a koruny z prodeje nezíská Čína, Čína si tak nebude moci nic za tyto peníze (které nemá) koupit. Jsou cla vůči Čínskému zboží spravedlivá vůči exportním výrobcům?

Nejen exportně zaměření výrobci však tratí na euro-clech. Jsou jimi i národní státy. Jejich vlády totiž nabízejí své dluhopisy – a právě je může Čína koupit za utržené koruny a eura.

Jen tak mimochodem – vláda zadlužováním tak vytlačuje z vývozu ostatní exportéry.

Pracovní místa v odvětvích vystavené konkurenci z dovozu tak „zachráníme“ na úkor míst v odvětvích exportních. Je toto „spravedlivé“?

Cla a inovace

Je zde však ještě jedna skupina, která je cly výrazně poškozena: jsou jimi inovátoři, noví podnikatelé, potencionální konkurence. Tím, kdo je poškozen cly vůči Číně, je naše budoucnost.

Zdroje jsou omezené. Pokud by v USA v 60. letech chránili vysokými cly pracovní místa ve výrobě košťat, televizí a v dalších oborech, nikdy by nevznikly nová pracovní místa v IT oborech – Microsoft a jím vytvořená pracovní místa a kapitál by nepřišli na světlo světa. Nevznikl by Windows a Apple. Bůh ví, jak by na tom byl Linux. Bůh ví, co by dělal Bill Gates či Steve Jobs. Bůh ví, zda-li bych dnes koukal na LCD monitor.

Clo tak drží vzácné zdroje v určitých odvětvích a znemožňuje jejich uvolnění pro jiné činnosti.

Russel Roberts

Skvěle na tento fakt poukázal Russel Roberts ve své knize „Obchodem k bohatství“ – v jedné části ukazuje USA v roce 2000 – ale trochu jiné USA, než které známe. Jsou to USA, které v 60. letech zakázali veškerý dovoz – to proto, aby ochránili pracovní místa. Jde vskutku asi o nejúčinnější zbraň proti „nespravedlivým“ čínským subvencím.

Čtěte také:  Babiš: jeho největším nepřítelem je volný trh

Jak takové Státy vypadaly? V roce 2000 stejně, jako v roce 1962. Žádný rozvinutý IT průmysl. Žádný Intel či IBM. Žádný Apple. Žádný počítač. Žádný rozvinutý farmaceutický průmysl. Stále rok 1962. Ale zbytek světa byl v roce 2000.

Žádné velké firmy. Ti, co mohli pracovat v nových odvětvích, třeba v IT, pracovali v továrnách na košťata a televizory, které byly „zachráněny“. Mark Zuckerberg by třeba někde těžil ropu, nebo šil kalhoty, místo toho, aby vytvářel Facebook.

Jakékoliv clo je tak de facto přerozdělením zdrojů od budoucích inovačních podnikatelů k těm současným. Pro současné podnikatele je to ochrana jak před konkurencí z ciziny, tak před konkurencí budoucí – potencionální.

Nemůžeme si vše vyrábět sami. Pouze pokud něco přenecháme ostatním, můžeme se specializovat na to, co nám jde skutečně nejlépe. Dovoz neničí pracovní místa, jen mění jejich strukturu.

Pokud nám Čína dotuje papír, dotuje tak naše nové inovativní podnikatele. O to se clem připravujeme. Je to „spravedlivé“ vůči budoucím podnikatelům? Je „spravedlivé“ vůči mladým lidem, že je nutíme pracovat ve starých odvětvích (například výrobě košťat), a to jenom proto, že znemožníme vznik nových odvětvích (například IT)?

Obchodem k bohatství

Koukneme-li se na to z pohledu Číny, uvidíme hrozivou věc: jen proto, aby nám mohla prodávat papír, se vzdává možnosti vzniku nových odvětví s vyšší „přidanou hodnotou“. Záměrně si blokuje omezené zdroje ve starých odvětvích a brzdí tak inovace. Čína by byla mnohem bohatší, pokud by nesubvencovala výrobu již existující. Možný lepší život mnoha Číňanů jejich vláda zahodí jen kvůli udržení současných pracovních míst.

Leč bohužel pro Číňany, Čína činí tak, jak činí a nechává nám tak příležitost k bohatnutí, kdy my se nemusím zaobírat výrobou papíru a máme tak čas a další zdroje pro vymýšlení nových věcí, které zpříjemní náš život. Cly se o tuto možnost připravujeme.

Jak jsme viděli, je to právě svobodný obchod, který je spravedlivý. Pokud se my budeme držet zásad svobodného obchodu, zbohatneme – nehledě na to, zda-li se jich drží i ostatní. Jít příkladem a ukázat bohatství, které lze získat pomocí svobodného obchodu, je totiž tím nejlepším argumentem, který ke svobodnému obchodu přivádí ostatní. Není jím protekcionismus, jak si myslí Jiří Havel.

Čína v tomto není vzor hodný následování. Bohužel, odvetná cla EU jsou ekonomickým protekcionismem vzatým jak přes kopírák od čínských soudruhů. „Díky“ pane Havle, že podporujete chudnutí nás všech. A skutečně díky, Číno, za tvůj dotovaný papír.

P. S.: To, že někde něco dělají ještě neznamená, že to máme dělat taky.

Pošli článek dál:

Comments:

67 komentářů

  1. Existují dva základní modely. Svobodný trh (kapitalismus) a řízený trh (socialismus). Jsou země, které kapitalismu využívají hodně (Čína, Indie…), země, které jej využívají málo (země EU…) a země, které jej zavrhly a snaží se o socialismus (KLDR, Kuba…). Každý trouba může prostým porovnáním posoudit, které že to hospodářství je na tom lépe. A je zajímavé, že vždy, když se začne hroutit více či méně řízený trh, lze ho léčit kapitalismem. Nic jiného nebyla „slavná“ přestavba v RVHP. Nic jiného není ani současná snaha „velitelů“ Kuby a k ničemu jinému nepovede ani návštěva Kima v Číně. Opačně (léčení problémů kapitalismu socialismem) to vede k zacyklení…
    V tom Vašem článku chybí (nebo jsem je přehlédl) dva problémy. 1) Nejen že díky clům nevzniknou nová pracovní místa v budoucnosti v nových oborech. Ale za peníze, které zaplatí odběratelé na cle (přímo nebo v produktech vyrobených ze clem zatížených surovin), by okamžitě koupili nějaké produkty/služby na trhu („podnikatelny“ v případě výrobců, kteří potřebují křídový papír pro svou výrobu a „spotřebitelny“ v případě těch, kteří nakupují křídovopapírové produkty by si těmi penězi nevytapetovali). Nebo opačně. Mohli bychom se o tyto peníze svou prací obsaženou ve službách/produktech ucházet hned teď v této době. Možná bychom neuspěli a není stopro jisté, že bychom tu práci skutečně za ty peníze prodali. Takhle máme však jednu stopro jistotu. Neprodáme ji, protože není za co… 2) Čím je trh řízenější = složitější pro běžné praktické využití nebo díky tomu cenově nevýhodný, tím více lidí se svými ekonomickými vztahy utíká do černé ekonomiky (viz. ČSSR stavební výroba = meloucháři, obchod = černí a podpultoví obchodníci a veksláci s digitálkami, svíčkovou a valutami). Ze svobodného trhu se jednak stává velice rizikový volný trh spojený se všemi riziky volnosti (neexistence pravidel např. zodpovědnosti za práci, vymezení co je faul=podvod apod.) a navíc komunita z černé ekonomiky nic nemá – v černé ekonomice se žádné daně neplatí – např. za udržování infrastruktury, ale černá ekonomika ji konzumuje = opotřebovává.

  2. S článkem principielně souhlasím, také mluví především o principech, ne o praktické politice, která bývá méně černobílá a komplikovanější, jako život sám…:)) Jen mě vzteká, že diskusi směřujete takto násilně na svůj web a neumožníte ji na iDNES (kde více nepoučeného plebsu přináší i více rozmanitější zábavy…)

  3. Re-Tomáš Fiala: Nechápu, kde se bere stále to zanícené přesvědčení, že v Číně je jakýsi „ryzí kapitalismus“, na který Evropa zapomněla… Čínská ekonomika je vesměs plánovaná a není v žádném případě liberální… je to především nepřehledný propletenec zaostalé, rozvojové, plánované ekonomiky v prudkém přechodu, kdy některé dílčí segmenty (oborově či geograficky) mají relativní volnost k rozvoji a tak prudce rostou. Onen růst ale není ale způsoben nějakými příkladně-liberálními podmínkami, ale je spíše dán mírou zaostalosti, kombinovanou s velikostí trhu. Zjednodušeně – z nuly se roste rychle a když ten růst zkombinujeme se stamilionovým trhem, mohou i dýchavičné perestrojkové reformy dávat po několik desetiletí opticky velké výsledky. Struktura („kvalita“) čínské ekonomiky nesnese s tou americkou žádné srovnání, a to platí i pro srovnání s ekonomikou EU (přes všechny její problémy). Podstata onoho „socialismu EU“ není (na rozdíl od Číny) dána politickým diktátem, ale tím, že si na něj evropané v minulosti férovou soutěží vydělali (nyní přichází problémy, nahospodařených aktiv začíná ubývat, proto čekám i v Evropě změnu ve strategii – to je výhoda demokratických režimů).
    Toho Čína bez politické plurality není dostatečně pružně schopna – proto očekávám v příštích letech nějakou obdobu asijské „finanční chřipky“ (viz 90. léta), která „čínský zázrak“ splaskne a zahájí dlouhá léta čínské ekonomické stagnace, které zase vyústí do nějakého „čínského jara“, tj. politické demokratizace (a dalších důsledků).
    Mluvit tedy o „čínském kapitalismu“, o tom, že Čína dokázala skloubit ekonomickou volnost s politickou centralizací, je nevhodné.
    (viz http://kucik.blog.idnes.cz/c/130314/Stoleti-Ciny.html )

  4. Moment. Kde čtete v mém příspěvku, že čínské hospodářství považuju za ryze kapitalistické? Tak primitivní nejsem. A to i když musím přiznat, že strukturu ekonomiky číny nijak zevrubně neznám. Jen jsem se pozastavil nad faktem, že hospodářství lze rozhýbat jedině a pouze kapitalismem = tržními vztahy. Zaostalost, velikost a „nulu“ měli k dispozici všichni předchůdci Jang Tse Mina. Jenže se ji pokoušeli využít prostřednictvím kulturních revolucí a podobných volovin. A ono nic. Furt „nula“. Jakmile začali čínští komunisti pouštět do hospodářství tržní prvky = začali využívat kapitalismus – ejhle, najednou ten potenciál přestal být pouhým potenciálem a začal zdroje vytvářet. A není důležité, jak procentuelně vypadá nárůst o 10 v případě „0“->10 nebo 1000->1010.
    Ale s tímhle nepochopením toho, co píšu, se v diskusích setkávám pořád dokola. Nikdy jsem nikde nenapsal – v té a té zemi je ryzí kapitalismus, v té a té ryzí socialismus. Ryzí kapitalismus není (patně) nikde. Ryzí socialismus taky nikde asi není a nebyl. Tajnůstkářskou KLDR vynechám. O té ve skutečnosti nevíme nikdo nic. I v ČSSR byli ofiko (světe div se, ale byli, dva jsem osobně znal) soukromí zemědělci – kapitalisti, v NDR ofiko soukromí pekaři – kapitalisti. V Evropě/USA/Číně atd. není ryzí kapitalismus protože… A těch protože můžeme napsat milion. Jenže pouze kapitalismus je to, co hýbe hospodářstvím v Evropě/USA/Číně atd. Problém je právě v tom, že ten milion protože mi začne každý v diskusi namítat a oponovat jím, jako kdybych byl advokátem toho, co blbého dělají politici za oknem místnosti, ve které je zrovna můj komp. A přitom já je (i ty čínské) tím, co píšu, právě obviňuju z těch blbostí a viním je z toho, že ten kapitalismus neumějí/nechtějí využívat. Je to škoda. Jako jediný je prokazatelným a jednoduchým „algoritmem“ pro vytváření zdrojů a prorazí jak pampeliška i „asfaltem“ normalizačního čs. socialismu (mnou zmínění meloucháři), i přes svou zdánlivou „pampeliščí“ křehkost.

  5. tady autor placa nesmysly, mozna by si mohl prostudovat jak EU subvencovanim agrarnich produktu zlikvidovala domaci vyrobu napriklad v centralni Africe, napriklad exportem zmrazenych kurat, lepe receno jejich zbytku,lokalni produkce sla do bankrotu, konzument ji drubez nesrovnatelne horsi kvality.Podobne tam zlikvidovaly subvence USA vyrobce bavlny. Prosazovat prinicp volneho trhu lokalne, kdyz celosvetove zadny volny trh neexistuje je pitomost a ma smysl pouze u srovnatelnych ekonomik, v Cine kde se rocne narodi 10 mil. dalsich otroku ochotnych pracovat za misku ryze rozhodne k zadnemu narovnani podminek srovnatelnych s Evropou nedojde.

  6. No. Zase takové nesmysly neplácá. To, co Čína dělá teď začalo cca před 30 lety. Přesto to neznamenalo pro Evropu nějakou hospodářskou katastrofu – např. masivní nezaměstnanost. Právě to (s největší pravděpodobností) způsobilo ohromný rozvoj komerčního výzkumu výrobců a nápadů podnikavých lidí, vzniku nových sofistikovaných technologií a celých oborů a pracovních příležitostí. Ale to jen díky tomu, že tady něco takového (průmysl a na něj navázaný systém vzdělávání) je. Smůla Afriky tkví v tom, že tam nemají nic, ale vůbec nic, co by mohlo jeden hospodářský „výpadek“ nahradit novými obory. Nemají vlastní průmysl s vývojem, nemají vzdělání nemají bohužel nic.
    Ona to Čína s těmi „otroky“, jak píšete, nemá jednoduché. Ona je už moc nepotřebuje. Nevyrábí už totiž šmejd na tržnice. Je subdodavatelem komponentů a dodavatelem výrobků na velmi vysoké technické úrovni. A na to je Vám hromada „otroků“ – nekvalifikované pracovní síly houby platná. Potřebujete minimálnbě vyučené řemeslníky. Jenže Čína na to zřejmě kápla. Potřebuje „otrockou“ výrobu na své tržnice, kde budou (zatím) nakupovat šmejd pomalu se vzmáhající čínští průmysloví zaměstnanci lačnící po zboží, kteří ale nemají na to „pořádné“, tak budou kupovat „tržniční“ (tak jako my před lety). Proto je pro ně Afrika nové působiště a pomalu ji začínají industrializovat. Ale to už je jiné téma.

  7. Re :Tomáš Fiala
    obavam se ze to je dost zkresleny pohled, Cina v nekterych oblastech jiste vyrabi srovnatelne kvalitni produkty jako Zapad, to nemeni nic na faktu, ze to je smejd, uroven vyrobku v prumyslovych zemich rozhodne neni na urovni technologickeho vyvoje a sla masivne dolu,nezridka diky pouziti cinskych komponentu, je to samozrejme umyslne, dnes se vyrabi vse tak aby vyrobek zkapal kratce po garancni lhute, pred 40 lety vydrzel mizerny cesky televizor 20 let, dnesni high tech vyrobek Philips muzu za 3-4 roky vyhodit. Naprosta vetsina cinskych vyrobku jsou smejdy.To jen na okraj. Pokud jde o ten neustale citovany hospodarsky zazrak Ciny, a Asie vseobecne, jsou predstavy nekterych ekonomu primo infantilni. Rozhodne to nema co delat s kvalitou jejich vyvoje nebo hospodarskeho rizeni, nebo dokonce s pracovitosti . Asijsky boom ma jeden jediny duvod, gigantickou kreditni bublinu ktera se nasledkem manipulace urokovych sazeb z USA rozlila po celem svete, to zpusobilo tvorbu ohromnych vyrobnich nadkapacit celosvetove ktere si Cina a dalsi asijske zeme po nevyhnutelnem kolapsu monetarniho systemu mohou dat za klobouk, jejich domaci spotreba je nikdy nemuze vytizit a jejich dollarove rerezvy pak mohou z trezoru klidne presunout na WC. Cinsky bankovni system je stejne bankrot jako ten v USA, EU a Japonsku, rovnez jejich realitni trh ceka stejny krach jako byl ten americky. Pokud jde o Afriku, jiste nema prumyslovou bazi, maji ale suroviny ktere by jim pomohly vyvoj dohnat, o ty je ovsem s pomoci lokalni korupce okradaji mezinarodni koncerny a agrarni subvence prumyslovych statu je dorazi i v zemedelstvi.

  8. @stan
    televize dnes koupíte taky 10x levněji s větším a lepším obrazem. Opravdu tratíte tím, že je musíte dříve vyhodit?
    Problémy Afriky jsou trochu širší než jen subvencované zboží z vyspělých zemí. Kapitál investiční i lidský tam nevznikne přes noc, takže to, co by v jiné zemi představovalo výhodu (levný dovoz), tam může způsobit problémy. Nemyslím ale, že to bude setrvalý stav a taky nelze paušalizovat celou Afriku.
    Ohledně kreditní a realitní bubliny souhlas.

  9. re:Roman To bych nerekl, mel jsem samozrejme na mysli TV vyssi cenove kategorie, prinejmensim zde ve Svycarsku nesla cena dolu ani o 50%, nekdy pred 15 lety jsem koupil nejdrazsi model Philips za 3400 Chf, za 26 mesicu jsem ho vyhodil, oprava se nevyplatila, pak jsem mel Nordmende Prestige, tez kolem 3300 Chf, za 3.5 roku sel do srotu, totez s dalsim smejdem Grundig, srovnatelny model i kdyz s vetsi obrazovkou dnes pod 2000 nekoupim, samozrejme lze koupit i neco za 500 smejdy jsou to ale oba stejne. Afrika je samozrejme sirsi tema, subvence jsou ale problem pro kazdy stat, levna cena dovozu je sice na prvni pohled vyhodna, zvysuje ale zavislost protoze domaci konkurence kape, coz zaroven nici pracovni mista, pod carou to nikdy neni zisk.

  10. Re: Stan
    Philips a high tech výrobek… :-). High tech bych hledal někde jinde. Nevím, co se svými spotřebiči vyvádíte, ale já je po 3-4 letech normálně dál používám. A je celkem jedno, jestli je to Smarton anebo Sony. Teď si asi po 14 letech budu kupovat novou televizi. Nemusím. Funguje v poho (dopněná samozřejmě o setop box) a mám ji zřejmě z lenosti. Zas se totiž budu muset prokousávat manuálem a desetkrát si nechtě vymažu/zruším nějaké nastavení, než se ji naučím.
    Pokud jde o manipulaci úrokovými sazbami. No ono nic moc jiného se s nimi dělat nedá, než jimi manipulovat. Zhroucení monetárního systému asi nastane. Ale za a) nebude to následkem manipulace s úrokovými sazbami, ale celým komplexem špatného zacházení s penězi, které jsou od roku ´71 pouhými barevnými papírky, se kterými politici prostě dobře zacházet neumějí/nechtějí. b) v takovém případě si všichni strčíme za klobouk nejen nadkapacity, ale i podkapacity. Mimochodem nadkapacita je realitou každé výrobní jednotky. 100% využití výrobních kapacit je zbožným přáním každého podnikatele, které se tu a tam na chvilku zadaří.

  11. re:Tomáš Fiala
    pokud jsem mluvil o high tech byla to ironie, podobnych zkusenosti jsem udelal vic, stejne jako mi znami, na toto tema byla nedavno v nemecke televizi dobra reportaz o tom jak uz pred valkou zalozili vyrobci zarovek kartel s cilem vyrabet umyslne zarovky s kratkou zivotnosti,nehodlam to ale rozvadet. Pokud jde o duvody kreditni bubliny, je pole samozrejme sirsi, neni zde prostor psat tu romany, nekryta mena spolu s fractional reserve banking systemem je jiste stejne vaznym duvodem. S uroky se samozrejme neco jineho delat da, nechat jejich vysi stanovit trhem. Proto zruseni centralnich bank a fractional reserve banking a zavedeni kryte meny bude muset prijit. Nebude to samozrejme dobrovolne ale fyzicky trh zlata si to casem vynuti. U nadkapacity jsem nemel na mysli vyuziti jednotlivych vyrobnich jednotek, nybrz celkovy souhrn v pomeru ke spotrebnimu trhu, je mozne mit tisice fabrik jejichz vytizeni kolisa a presto mit masivni previs nabidky, to souvisi nepochybne prave s umele nizko drzenymi uroky ktere by se jinak pri patricnem narustu sazeb postaraly o likvidaci prebytecnych kapacit.

  12. @stan
    Subvence jsou především okrádáním daň. poplatníka. Bohaté státy subvencované zboží nepoloží, to článek vysvětluje podle mého soudu dobře. Pro chudé státy (s nízkým kapitálem na hlavu, nekvalitní pracovní sílou, nestabilní politickou situací) to bezesporu problém je, ale to taky nebude trvat věčně.

  13. re: Stan
    Aha. Takhle jste to myslel s těmi úroky. Já uvažoval pouze v mezích existence centrálního „moudrobankéře“. Na vývoj ohledně nějak kryté nebo vůbec nějak, abych tak řekl hodnotné měny jsem sám zvědav. Ony už i v současnosti jsou záblesky. Např. těsně po „náletu“ na WTC někteří pumpaři v USA (nebo alespoň NY) přijímali jako platidlo stříbrné eagledolary. Docela mě to překvapilo. Mám ale vážnou obavu z jedné věci. Krizovka, která nás čeká, je velkou šancí pro jednotlivce nebo skupinku předkládající „lidu“ nějakou zvrácenou teorii o blahu, které vymyslel/i. Historie se jimi jen hemží…

  14. re Roman:
    vecne samozrejme netrva nic, vyraz bohate staty je v dnesnim fiat money systemu protimluv, naprosta vetsina dnesnich statu (a jejich bank)je de facto bankrot, i ty ktere bankrot nejsou pujdou do bankrotu az se polozi ty ktere jsou, tomu se rika globalizace. Mimochodem, odstavec Clo a inovace a Russel Roberts je snuska polopravd a nesmyslu. Kdyby bylo pravda co autor tvrdi, zadna prumyslova revoluce by se nekonala, mimochodem IBM prave v sedesatych letech dala na trh jeden ze svych nejuspesnejsich mainframe modelu, autor zrejme nema poneti za jakych podminek doslo k IT revoluci. Teorie ktera platila jeste mozna pred 50 lety je v dnesni dobe mimo misu, volny trh je dobry mezi srovnatelnymi ekonomikami, tehdejsi ekonomove nemohli predpokladat populacni explozi v Asii ktera to vse postavila na hlavu. Dnesni vysledek v USA to jasne dokazuje, jejich puvodni predstava: podradne joby prevedeme do Asie a sami si ponechame white collar jobs, jak zabavne, jen od pocatku krize zmizelo v USA 7 mil. jobu a joby ktere byly nove vytvoreny jsou prevazne v podradne placenem sevise, nekdejsi delnik z automobilky ktery vydelaval 50000$ rocne dnes bali hamburgry za polovinu, statistiky Fed to jasne dokazuji. Firmy jako Facebook nejsou nicim jinym nezli opakovanim internetove bubliny ktera splaskne. Nevim kde autor videl nejaky svobodny obchod, patrne priletel z Marsu, manipulace uroku pusobi nespravnou alokaci kapitalu misto do investic do konzumu, coz je hlavni brzdou inovace, rozhodne ne neexistence cel. Hlavni brzdou zakladani novych firem je ostatne tez soustavna manipulace uroku smerem dolu, znemoznuje novym firmam rozumne financovani mzdoveho fondu, snizeni uroku o polovinu, napr. ze 4 na 2% znamena, ze firma potrebuje k financovani mzdoveho fondu dvojnasobny kapital nebo musi propustit polovinu presonalu, proto pak dochazi k masovemu outsourcingu jobu.

  15. re Tomáš Fiala:
    jiste budouci kolaps systemu prinese nejen sance ale i nebezpeci, pokud se nejakemu „zachranci lidu“ podari opit stado rohlikem, muzem si zopakovat VRSR. Na druhe strane to vidim pozitivne, jedine cim takovy Führer muze sermovat je tiskarska rotacka (obrazne receno), smula pro nej, ta bude momentalne (i pres chabou pamet davu)silne nepopularni. V pripade kryte meny bude moc politickych klaunu silne omezena, to je hlavni duvod proc se tomu tak brani.

  16. re Roman:
    oprava, ma tam byt … rozhodne ne existence cel…

  17. @stan
    Knihu Russela Robertse neznám. Z článku usuzuju, že šlo o hypotetickou, nikoliv reálnou situaci zavedení cel.
    Ekonomická teorie buď funguje bez ohledu na populační explozi, anebo nefunguje vůbec. A já myslím, že pohled na cla jako nástroj všeobecného snižování bohatství stále platí. Na dražším papíru možná zbohatnou místní výrobci papíru, ale nikdo další.
    Problém s pracovními místy v USA by možná taky vypadal jinak, kdyby Čína utrácela vydělané dolary za americké zboží a nikoliv za americké dluhopisy. To je ale problém americké vlády, nikoliv čínské.
    Ohledně úrokové politiky s vámi naprosto souhlasím.

  18. Mě nejde na mysl jedna věc, na tomto serveru ve většině příspěvků je přinejmenším akcentována jedna myšlenka o tom, jak je zasahování státu do trhu špatné, jak to deformuje trh a ted najednou se tu říká – Jak je super že čína svým subvencovaným zbožím zaplavuje EU … což neni to taky deformace trhu ?

  19. @Zdenek – ovšemže to deformuje trh a bylo by krásné, kdyby nikdo nic nesubvencoval. Avšak tím, že Čína subvencuje svoji výrobu na tom tratí hlavně právě Čína.

    A „trhu“ (tedy nám všem) rozhodně nepomůžeme tím, že budeme trh nadále deformovat cly a protekcionismem. Copak někdo někdy už uhasil hořící dům benzínem?

  20. @Stan, souhlas se vším co jsi napsal.

    Mezinárodní obchod jsem studoval na VŠ, včetně teorie mezinárodního obchodu, absolutních a relativních komparativních výhod. Hned po prvním přečtení mi bylo jasné, že je to jen teorie, nepoužitelná v praxi, totálně zjednodušená, navíc totálně nevyvážená, která prospívá té zemi, která má větší konkurenční výhody, ta totiž násobně více profituje ze vzájemného volného obchodu, tím se ale nůžky mezi těmito zeměmi ještě více rozevírají. Není náhoda, že tuto teorii vymysleli v UK a prosazovali ji „západní“ ekonomové a státům se hodila jako nástroj kolonizace a imperializmu. Z předních alternativních ekonomů nezápadní civilizace tuto teorii téměř nikdo nepodporuje a neschvaluje.

    Hlavní výhradu k té teorii mám, že nebere v úvahu všechny náklady domáci nezaměstnanosti. Pro mně je prostě lepší vyrábět o něco méně efektivně, ale dát práci všem lidem v EU, kteří o práci stojí. I když budu vyrábět třeba o 10 procet méně efektivně, je to mnohem efektivnější, než nechat lidi v EU hnít bez práce a půjčovat si na podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky. Skutečné náklady na jednoho nezaměstnaného jsou prostě mnohem větší a podstatnější (kriminalita, beznaděj, promarněný život, špatné mezilidské vztahy…), než celá teorie mezinárodního obchodu. Je to o prioritách. Teorie mezinárodního obchodu je efektivní celkově, pro součet všech zemí. Ovšem ne v EU. Dlouhodobě je udržitelný jenom stav, kdy velké ekonomické a měnové bloky, tj. USA, EU, Čína, Jižní amerika, Rusko, Arabské země, atd., budou mít vyváženou bilanci mezinárodního obchodu, tj. daný blok v součtu bude dovážet zhruba stejně jako vyvážet. Tj. Německo klidně může více vyvážet než dovážet, ale další země EU zase budou více dovážet. Čínský umělě udržovaný merkantilizmus tuto celosvětovou rovnováhu dlouhodobě narušuje. Země EU nemají schodky obdhodu s německem, ale s čínou.

    K Číně – stát, který do nákladů na výrobu zahrnuje výrazně méně negativních externalit než EU nebo USA (dětská práce, 16 hodinové směny, prach v továrně i znečištění vzduchu, vody, znečištění vzduchu při výrobě elektřiny, která vstupuje do výroby zboží, levné půjčky, ukradené konwhow, patenty, a díla, uměle nízko fixovaný, netržně určovaný kurz měny atd.), nemůže být považován za stát podporující volný trh a rovnocenné podmínky obchodu, proto by EU měla udělat vše proto, aby dovoz z číny všemožně blokovala ať už cly či jinak. Čili jsem zastáncem ochrany vnitřního trhu EU proti neférovému dovozu z číny všemi možnými prostředky. Totální sankce a 100% clo na vše made in china až do doby než čína bude ochotna jednat o narovnání všech těch výše zmíněných faktorů.

    V rámci EU by ovšem měla naopak panovat co nejvyšší míra konkurence, aby se podpořil zdravý rozvoj a alokace výrobních prostředků.

    Littlewolf

Comments are closed.