Andrej Babiš a názor na senát

Senát Babiše zdržuje, a to je dobře

Andrej Babiš nemá rád senát – překáží mu. Mluví o tom, že se o senát nikdo „nezajímá“, že „stojí moc peněz“ a že „je zbytečný“. I jiní politici senát moc nemusí – rádi by ho nahradili třeba „radou krajů“. Za touto nelibostí k senátu je však jedna důležitá věc – senát vám nedovoluje z pozice moci „to prostě zařídit“. A je to dobře.

Read more

Křivý pohled na svobodu

Často se setkávám s poněkud pomýleným chápáním „svobody“. Je módní ukazovat na jednotlivé země a říkat: ti mají svobodné volby, to je svobodná země. Ti druzí nemají svobodné volby, to není svobodná země. Možnost „svobodných voleb“ je mnohdy jediným kritériem pro posouzení „míry svobody“ v dané zemi. Dává to ale smysl?

Severokorejské lidové shromáždění (Novinky.cz, foto: ČTK/AP)
Severokorejské lidové shromáždění (Novinky.cz, foto: ČTK/AP)

Read more

Soutěžní kampaň ODS

Možná jste se již setkali s internetovými stránkami ČSSD proti vám. Tento web je součástí volební kampaně ODS a již nějaký ten pátek v klidu běží a funguje. Celý web by se mohl použít jako bible pro modré odpůrce oranžové politiky. Již celý vzhled webu je vyveden v ladné oranžové barvě, která je doplněná pozitivní černou…

Jiří Paroubek a poplatky u mlékaře
Jiří Paroubek bojuje proti...

ODS nejen tímto webem ukazuje, že umí ke své propagaci použít internet lépe, než ČSSD, kteří se sice snaží internet využít, ale moc se jim to nedaří. Internetová „veřejnost“ jim holt není nakloněna.

Již jste se asi i vy setkali s obrázkem (nebo rovnou s reálným bilboardem), na kterém Jiří Paroubek bojuje za zrušení poplatků u veterináře. Původně jde o nápad jakýchsi zahraničních expertů, se kterými ODS spolupracuje. Občanští demokraté se této věci následně chytli a rozjeli na výše uvedeném webu soutěž, kde si můžete sami navrhnout ten váš bilboard pro ČSSD.

Celá akce krásně reflektuje celou kampaň ČSSD, která je de facto založena jen a pouze na Jiřím Paroubkovi. Pomalu to vypadá, že za ČSSD nikdo jiný, než Jiří Paroubek nekandiduje. ČSSD = Jiří Paroubek? Tak tedy poté děkuji, nechci.

Mimochodem, co je výhrou v soutěži vlož vzkaz Jiřímu Paroubkovi, co si myslíš o jeho populismu? Pokud bude zrovna ten váš vzkaz velmi kvalitní, možná ho pak budete moci potkat jako reálný billboard. Jaký je váš vzkaz Jiřímu Paroubkovi?

Jak nám zdražila elektřina

„Kontrolní a regulační instituce státu nefungují a firmy s výraznou tržní silou si v praxi dělají co chtějí,“ prohlásil Paroubek.

– iHNed.cz

ČSSD chce obnovit regulaci cen v oborech, jako je energetika, vodárenství, plynárenství a další. Argumentuje mimo jiné i tím, že v ČR od roku 2006 vzrostla cena elektřiny o 122 procent. Pojďme se kouknout na cenu elektřiny pro domácnosti blíže.

Změna cen elektřiny a změna mezd
Srovnání růstu cen elektřiny a mezd v letech 1989 až 2008

Pohlédněme nyní na výše uvedený graf. Sledujeme v něm vývoj průměrné mzdy a cen elektřiny vzhledem k roku 1989. Povšimněme si, že červená čára, která ukazuje růst cen elektřiny je většinou (až na pár malých výjimek) pod modrou čarou, která znázorňuje růst mezd. Přesněji řečeno, v roce 2008 byla cena 1 kWh pro domácnosti vyšší o 581 %. Mzdy však byli v průměru vyšší o 631 %. Jasně vyplývá, že mzdy rostly většinu času rychleji, než cena elektřiny.

Průměrná mzda/cena elektřiny
Průměrná mzda dělená cenou elektřiny - o kolik více či méně elektřiny jsme si mohli z platu koupit, tedy - zdražovala či zlevňovala elektřina?

Druhý graf je – ač se to možná nezdá – výmluvnější. Ukazuje nám totiž onen rozdíl mezi rychlostí růstu mezd a rychlostí růstu cen elektřiny. Čím vyšších hodnot modrá čára dosahuje, tím rychleji rostli mzdy v porovnání s růstem cen elektřiny a tím více byla elektřina reálně levnější.

Již na první pohled je jasné, že nejlevnější byla elektřina v roce 1997, kdy byla levnější o 39 %, následují roky 1995 (levnější o 27 %) a 1991 (levnější o 19,5 %). Nejdražší byla elektřina v letech 1992 (o 13 % dražší), 2002 (o 3,2 % dražší) a 2000 (o 2 % dražší). Dražší byla i v roce 2001 (o 1,6 % dražší).

Sociální demokracie samozřejmě z růstu cen elektřiny viní ODS. Koukněme se tedy, za jaké vlády byla v uplynulých dvaceti letech elektřina levnější či dražší:

Rok Změna cen elektřiny
1990 o 3,6 % levnější
1991 o 19,6 % levnější
1992 o 13,1 % dražší
1993 o 5,1 % levnější
1994 o 12,8 % levnější
1995 o 27 % levnější
1996 o 1 % dražší
1997 O 38,6 % levnější
1998 o 11,6 % levnější
1999 o 9,4 % levnější
2000 o 2 % dražší
2001 o 1,6 % dražší
2002 o 3,2 % dražší
2003 o 7,5 % levnější
2004 o 9,6 % levnější
2005 o 13,3 % levnější
2006 o 10,5% levnější
2007 o 10,6 % levnější
2008 o 8,5 % levnější

Vlády sociální demokracie tedy drží jedno zajímavé prvenství – za jejich vlád bylo nejdelší období, kdy byla elektřina reálně dražší, než v roce 1989. Jedná se o období v letech 2000 – 2002.

V současné době je tedy elektřina stále o 8,5 % levnější, než v roce 1989. Je tedy třeba zvýšit regulaci na trhu s elektřinou?

Když vyhrají komunisté – volby 1946; část 1.

První poválečné a zároveň na více, než 40 let poslední demokratické volby. Jak dopadli, víme snad všichni. Zvítězili komunisté, kteří získali cca 40% hlasů. Jaké byli ovšem okolnosti těchto voleb?

Především v této době neexistovala legální pravice. Strany s pravicovými programy byli de-facto zakázány za údajnou kolaboraci s předešlými okupanty. Nejvíce to postihlo Agrární stranu, která měla v předválečném parlamentu nejvíce mandátů. Nejsilnější strana Československa byla tedy odklizena z cesty. Většina voličů této strany se následně stalo voliči strany komunistické. O tom ale podrobněji později, jak došlo k zákazu pravicových stran?

Možná se vám to bude zdáti divné, ale nejvýznamnější jednání pro pořádání prvních poválečných voleb se začali vést v Košicích, a to z toho důvodu, že byli osvobozeny již relativně brzo – v lednu 1945. Prakticky ihned se do tohoto města začal soustředit politický život z celého okolí a 1. února vznikla Slovenská národní rada (dále jen SNR). Tři dny poté – tedy 4. února – SNR vydala manifest, kde nastolila svůj politický program (usilovala například o federativní charakter Československa). Hned 7. února byl SNR jmenován „sbor pověřenců“ (jakási vláda).

SNR celkově fungovala velmi rychle. Ještě během února rozpustila četnictvo a veškeré policejní složky na území Slovenska a místo nich ustanovila nový orgán Národní bezpečnosti. Dále (také v únoru) vydala prohlášení o rychlém zabavení a přerozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, zrádců a „nepřátel slovenského národa“.

V SNR se hlavní úlohy již od počátku ujali dvě politické strany – Demokratická strana (DS) a Komunistická strana Slovenska (KSS). Po dohodě těchto stran se začala připravovat budoucí Národní fronta, což byla jakási koalice všech (do parlamentu možno volitelných) stran.

Koncem března 1945 se v Moskvě uskutečnilo jednání zástupců exilové Londýnské vlády, českých politických stran (KSČ, lidovci, sociální demokraté a národní socialisté) a SNR. Jak již bylo řečeno, SNR viděla poválečné Československo federativně, ovšem po ostré debatě byl její návrh zamítnut. I přes to se ale nakonec zástupci dohodli na programu první vlády společné Národní fronty Čechů a Slováků.

Onu Národní frontu mohli tvořit pouze strany, které se zúčastnily Moskevských jednání, a zejména byly vyloučeny strany, které mají pravicový program. Zejména poslední podmínka poškodila celou řadu stran – mimo již zmíněné (ale nejvýznamnější) Agrární strany tak byli vyloučeny i strany Československá živnostensko-obchodnická strana, Československá národní demokracie a další.

K Agrární straně se ale vrátím. Pro ilustraci jejího předválečného významu stačí toto: v letech 1922 až 1938 vždy měla svého předsedu vlády, zastupovala zájmy zemědělců a byla opozicí vůči politické skupině Hradu (tedy osob spřízněných s T. G. Masarykem). V roce 1938 vstoupila do strany Národní jednoty a stala se její vedoucí složkou. Jejím odstavením se komunistům výrazně ulehčila cesta k moci.

První poválečná vláda Národní fronty Čechů a Slováků byla jmenována 4. dubna 1945. Předsedou vlády se stal sociální demokrat Zdeněk Fierlinger, místopředsedou se stal komunista (a pozdější prezident) Klement Gottwald. Do vlády nebyli přizvání účastníci domácího protinacistického odboje. Tato vláda přijala Košický vládní program, který vycházel z moskevských dohod.

Komunisté obsadili mnoho vlivných pozic, dostali se do velení policie, armády, měli svého Ministra pro informace. V málokteré zemi drželi takto výhodné pozice. Postupně si začali mnoho složek politizovat (například policie a některá média), což začalo zneklidňovat představitele ostatních stran.

No, a postupně jsme se dostali až k volbám v roce 1946. Jednou z jejich zajímavostí je, že 3 za 4 českých stran měli ve svém programu nějakým způsobem zakotven cíl budování socialismu. Mnoho tehdejších politicky činných osob si uvědomovalo, že tyto volby budou velmi důležité – že mohou rozhodnout o dalším mocenském postavení komunistů a že v tom lepším případě je může zbavit mnoha důležitých postů. O tom však příště.

1 2