Internetová svoboda a Pirátští cenzoři

Samozřejmě, i já si myslím, že jakákoliv filtrace webového obsahu nemá smysl. Na druhou stranu bych se nikdy neopovážil nikomu přikazovat, jaké služby má nabízet a jaké služby má odebírat. Nikdy bych si neuzmul právo rozhodovat za ostatní ve věci jejich internetového připojení. Přijde mi to úchylné, asi jako hra na rodiče a děti, kdy já bych byl „velký táta“, který všem přikáže, na co se dívat a na co ne.

Censura
Censura

Read more

Soutěžní kampaň ODS

Možná jste se již setkali s internetovými stránkami ČSSD proti vám. Tento web je součástí volební kampaně ODS a již nějaký ten pátek v klidu běží a funguje. Celý web by se mohl použít jako bible pro modré odpůrce oranžové politiky. Již celý vzhled webu je vyveden v ladné oranžové barvě, která je doplněná pozitivní černou…

Jiří Paroubek a poplatky u mlékaře
Jiří Paroubek bojuje proti...

ODS nejen tímto webem ukazuje, že umí ke své propagaci použít internet lépe, než ČSSD, kteří se sice snaží internet využít, ale moc se jim to nedaří. Internetová “veřejnost” jim holt není nakloněna.

Již jste se asi i vy setkali s obrázkem (nebo rovnou s reálným bilboardem), na kterém Jiří Paroubek bojuje za zrušení poplatků u veterináře. Původně jde o nápad jakýchsi zahraničních expertů, se kterými ODS spolupracuje. Občanští demokraté se této věci následně chytli a rozjeli na výše uvedeném webu soutěž, kde si můžete sami navrhnout ten váš bilboard pro ČSSD.

Celá akce krásně reflektuje celou kampaň ČSSD, která je de facto založena jen a pouze na Jiřím Paroubkovi. Pomalu to vypadá, že za ČSSD nikdo jiný, než Jiří Paroubek nekandiduje. ČSSD = Jiří Paroubek? Tak tedy poté děkuji, nechci.

Mimochodem, co je výhrou v soutěži vlož vzkaz Jiřímu Paroubkovi, co si myslíš o jeho populismu? Pokud bude zrovna ten váš vzkaz velmi kvalitní, možná ho pak budete moci potkat jako reálný billboard. Jaký je váš vzkaz Jiřímu Paroubkovi?

Věk jmenovitých diskusí

Je to již nějaký ten pátek, co server Novinky.cz zavedl povinnou registraci pro možnost diskutovat pod zprávami. A to registraci ne ledajakou – člověk se registruje pod svým pravým jménem a celou adresou. Aby se identita údajů ověřila, registrace končí až zadáním autorizačního kódu, který vám od provozovatele serveru přijde poštou.

Od 15. prosince na obdobný systém přechází i server Lidovky.cz, což je internetové zpravodajství Lidových novin. A – stejně jako kdysi u Novinky.cz – se vyrojilo spousty hlasů, které říkají, že je zde omezována svoboda slova, porušována ústava a bůh ví, co ještě.

Drazí brečící ochránci svobod, pláčete na špatném hrobě. Diskutující sami svojí neukázněností, hrubostí, vulgárností a porušováním zákonů zavinily zpřísňování dohledu nad diskusemi. Pravidla diskuse nejsou trhací kalendář.

Kde jste byli, vy „ochránci“ svobody slova, když na vašich milovaných diskusích byli rozumní diskutéři ostrakizováni nadávkami, hrubostmi, když byli uráženi (a to buď „jen tak“, popřípadě na základě odlišného vyznání, národa, rasy či názoru), když byli porušovány pravidla slušnosti a diskuse?

Pravda – za hrůzný stav diskusí ovšem nemohou pouze diskutéři. Mohou za něj částečně i provozovatelé serverů, a to protože je to jejich prostor a je jejich povinností zajistit dohled nad diskusemi.

Avšak pokud byl již současný stav diskusí na zpravodajských serverech natolik neúnosný, že místo toho aby diskuse přinášeli přidanou hodnotu k článkům, tak ukazovali pouze společenský odpad, který nemá cenu číst, bylo nutné zakročit. Provozovatelé serverů musejí dostát svojí odpovědnosti a jednoduše nad diskusemi zvýšit kontrolu. Tato odpovědnost jim vzniká, pokud dochází k porušování zákona. Ovšem není to jen (v případě porušování zákona) jejich povinnost, je to i jejich výsostné právo.

Je to jejich web. Jejich server. Jsou to jejich noviny, jejich informace, jejich data. Pokud by chtěli, mohou diskuse zrušit. Pokud by to udělali, byla by to čistě jejich věc, jejich právo.

Mimochodem, v zahraničí absence diskusí není ničím zvláštním (BBC.co.uk).

Pravidla nejsou „trhací kalendář“. Pokud byly ona pravidla diskuse soustavně porušovány, pokud byly soustavně porušovány zákony, není překvapivé, že provozovatelé věnují diskusím větší pozornost, a že k jejich užití je potřeba složitější registrace. Ona složitější registrace, která je i časově náročnější, totiž eliminuje klasického „Pepu z Horní dolní“ (což je dle Mirka Topolánka aktuálně někde z Prahy 13), který si na diskusi půjde zanadávat na ty „černý kretény, který můžou za všechno zlo světa“. Onen Pepa totiž zřejmě bude mít problém s tím, že nemůže hned, nemůže teď, že musí čekat… a že ho můžou de facto doživotně zablokovat. Nemilé.

Je třeba si uvědomit, že uživatel nemá právo na diskusi pod články. Že internetová stránka soukromých novin je soukromým majetkem. Nařizováním, co se na onom soukromém majetku smí či nesmí je výsostným právem majitele. Ne uživatele.

Diskutovat lze i slušně. I ono Pepovo oblíbené  „černí kreténi, kteří můžou za všechno zlo světa“ lze říci slušně.

A hlavně by si měla většina diskutérů uvědomit, že k diskusi patří respekt k ostatním, tolerance k jiným názorům a – co je důležité – schopnost uznat svoji chybu.

Pokud aspoň dva z těchto čtyř požadavků většina diskutérů nesplňuje, není něco špatně se serverem, ale je něco špatně s uživateli. S vámi.

Probuďme se – pravidla jsou od toho, aby se (aspoň trochu) dodržovala.

Datosféra – budoucnost internetu a iluze České pirátské strany

Česká pirátská strana se při svém vzniku dočkala jistého menšího mediálního ohlasu. Způsobeno to bylo především tím, že jde o nový typ strany – neřeší sociální otázky, neřeší zdravotnictví, ani tak ekonomii, neřeší životní prostředí ani víru či menšiny. Řeší platformu třetího tisíciletí, řeší internet.

Ačkoliv se to nemusí zdát pravdou, dnešní internet je pouze internetem v plenkách – ten pravý Internet se začne projevovat až v průběhu následujících let, kdy se právě z internetu stane ta nejdůležitější platforma pro mnohá média, kdy internetem proteče víc peněz, než-li televizí, rádiem a tiskem dohromady.

Budoucí Internet s velkým I bude poněkud jiný. Nebude to jen změť webových a komunikačních služeb, kde mezi dvěma uživateli stojí strohá zeď tagů, ale živá a interaktivní sféra lidského světa – v souladu s názvoslovím sfér to nazvěme „datosférou“.

Jaký bude rozdíl mezi onou datosférou a dnešním internetem?

Internet lidé vnímají především jako síť, ke které se přistupuje ze zařízení – PC, notebook, telefon. Televize, rozhlas, tisk či billboardy jsou od internetu striktně odděleny – jsou „sousedy“ dnešního internetu, žijí vedle něho a soupeří s ním.

Datosféra bude ovšem čímsi jiným. Internet bude základem – tedy říkáme tomu internet, ale spíše to bude Net – tedy síť. Možná by se pro budoucí internet hodil spíše název „médium“ či „ultramédium“. Televize, rozhlas, tisk, billboardy, volební plakáty stran, telefonování, takřka veškerá lidská činnost nebude žit vedle onoho internetu, ale bude žít v něm. Internet bude základem pro veškeré informace, pro veškerá data, která se na světě vygenerují. Proto Datosféra, proto ultramédium.

Toto ovšem dělá z internetu do budoucna nejmocnější nástroj – kdo by se internetu zmocnil, získal by takřka nadvládu nad světěm, poněvadž internet se bude rovnat všemu.

Tohoto jsou si vědomi mnohé organizace, vlády, úřady a společnosti. Ty se proto internet snaží ovládat, poněvadž pokud již nyní nezačnou ovlivňovat obsah internetu, ujede jim vlak a do budoucna to již nedoženou. Zůstane-li internet svobodným a nezávislým, znamenalo by to do budoucna i naprosto svobodný a nezávislý tisk, rozhlas, televizi… vše. Což se mnoha lidem nemusí líbit.

To, že nám na základě internetu vzniká jakási datosféra, kde internet bude alfou a omegou všeho, je vidě již dnes – ať už jde o IP telefonii, IPTV, sociální sítě či malá nezávislá internetová rádia. Ovšem to jsou pouze první maličké krůčky.

A co s tím mají co společného pirátské strany, případně naše Česká pirátská strana?

Jak již bylo řečeno, zaměřují se na internet. Na jeho svobodu, pouštějí se do těžkého boje proti nejmocnějším lidem světa, kteří budou zaručeně chtít onu datosféru ovládat.

Problém ovšem je, že tyto fakta jsou de-facto zákulisní. O tomto možném budoucím vývoji ví pouze několik (v řádech tisíců v ČR) nadšenců a ony firmy. Lidé venku chodí dál volit konzervativce či socialisty, kteří na ně útočí otázkami daní, zdravotnictví či sociálního systému. Lidé se o internet nezajímají, slouží jim pouze pro email či pro vyhledání nějaké informace, maximálně pro zábavu. O blokování nějakých stránek či o něčí snaze ovlivnit internet, o svobodném principu internetu a o možných budoucích důsledcích vývoje internetu nemají ani potuchy, nezajímá je to, je jim to jedno.

Internet je pro většinu lidí natolik marginální téma, že radši budou volit nízké daně, sociální systém, levné dálnice či záchranu lesů. Radši budou volit témata všeobecná, která vidí všude, než témata „o tom počítači“. Když se zeptáte obyčejného člověka na některé z témat ČPS ohledně internetu, tak buď z neznalosti souhlasí s tím, proti čemu ČPS bojuje, nebo řekne „a co je mi do nějakýho internetu prosimtě, to, jak se budeme mít je přeci důležitější“. A třeba si ani neuvědomují, že právě to, jak se budou mít, může být v budoucnu hodně ovlivněno právě internetem.

Voličem ČPS bude také spíše mladý člověk, což je dobré do budoucna, ovšem má to i pár nevýhod.

Za prvé je to v nestálosti této voličské základny. Je nutné je přinutit k tomu jít vůbec volit a poté je přinutit volit právě ČPS. U lidí 20+ by to nemusel být moc velký problém, ale u prvovoličů a voličů všeobecně do 20 let to bude těžké, a to už z důvodu, že se o politiku moc nezajímají a volí dle „barvy kravaty“ právě ty, co jsou nejčastěji v televizi a nebo protože netuší nic o internetových politických tématech a připadají jim nedůležitá (to, že internet intenzivně používají neznamená, že mu rozumí – toto platí v ohromné míře mezi dnešními mladými, berte většinového člověka!)

ČPS má tedy své plakáty s hesly „Svobodný internet“ či „Revize autorského zákona“ opravdu pěkné, ale zatím jsou to jen a pouze plakáty pro fanoušky ČPS. Většinovému voliči, který by ČPS poslal do Parlamentu jsou tato témata cizí, doslova ukradená.

Úkoly ČPS by tedy měli být následující:

  1. Co nejrychleji zmobilizovat své fanoušky a ty, jenž by s největší pravděpodobností šli volit ČPS – mladé lidi – a donutit je jít volit.
  2. Dostat se do kontaktu s širokou veřejnosti (předvolební meetingy nejsou úplně k zahození, i když můžou stát nějaké to vejce…) a říct jim co je ČPS, jaká jsou témata ČPS, proč jsou témata ČPS důležitá.
  3. Přesvědčit širokou veřejnost, že témata internetu jsou stejně důležitá, jako témata všeobecného života. Přinejlepším z internetových témat udělat právě témata všeobecného života.
  4. A znovu – být v kontaktu nejen s internetovými uživateli, ale i s širokou veřejností a nabídnout i témata všeobecného rázu.
  5. Poutat pozornost.

Heslo ČPS „internet je naše moře“ je hezké a svým způsobem výstižné. Ovšem na nějaký politický úspěch je pouze internet jen malým rybníčkem.