Samozřejmě, i já si myslím, že jakákoliv filtrace webového obsahu nemá smysl. Na druhou stranu bych se nikdy neopovážil nikomu přikazovat, jaké služby má nabízet a jaké služby má odebírat. Nikdy bych si neuzmul právo rozhodovat za ostatní ve věci jejich internetového připojení. Přijde mi to úchylné, asi jako hra na rodiče a děti, kdy já bych byl „velký táta“, který všem přikáže, na co se dívat a na co ne.
Ve chvíli, kdy mi na někom záleží, nepotřebuji popostrčení státu k tomu, abych mu pomohl. Když uvidím starého nemohoucího člověka, nepotřebuji stát, aby mi řekl, že mu mám pomoci – pustit ho sednout v MHD či mu třeba pomoci s taškou. Je to normální. Nevolám však po zákonu, který by to nařizoval.
Prodával si trávu? Tak si zasloužíš být do konce života mrzákem! Neplatíš na děti? Tak si zasloužíš jezdit do konce života „sockou“!
Chceme-li dokázat, že skutečně odsuzujeme rasismus a že spravedlnost je pro nás prvořadá, musíme jako první zlikvidovat ustanovení zákonů, která jsou rasistická a nespravedlivá sama o sobě. Rasový motiv je především motiv, důsledek nějakého názoru, stejně jako jakýkoliv jiný motiv. Trestáme-li jej přísněji, nežli ostatní činy, trestáme názor, nikoliv čin. Trestejme všechny stejně. To je rovnost před zákonem a spravedlnost, kterou bychom snad měli všichni požadovat.
Co mají společného marxisté a rasisté? Co nám o těchto systémech může říci ekonomie – a proč je ekonomie neoblíbena u příznivců obou souborů myšlenek? Nejen na tyto otázky odpovídá Ludwig Mises v části své knihy Lidské jednání. Nesmírně zajímavou kapitolu Ekonomie a revolta proti rozumuzde najdete v šestidílném seriálu, v druhé části Logické aspekty polylogismu se více dozvíme o mylnosti polylogismu, který spojuje marxisty a rasisty. Kniha byla napsána ve 40. letech, autor tak do textu promítá své zkušenosti s nacistickým režimem. Zdrojem je český překlad, který vydal v roce 2006 Liberální institut. Přeložil Josef Šíma a kolektiv.
Co mají společného marxisté a rasisté? Co nám o těchto systémech může říci ekonomie – a proč je ekonomie neoblíbena u příznivců obou souborů myšlenek? Nejen na tyto otázky odpovídá Ludwig Mises v části své knihy Lidské jednání. Nesmírně zajímavou kapitolu Ekonomie a revolta proti rozumu zde najdete v šestidílném seriálu, první díl Revolta proti rozumu je historickým okénkem, úvodem do série, kde se mimo jiné seznámíme například s pojmem „polylogismus“. Zdrojem je český překlad, který vydal v roce 2006 Liberální institut. Přeložil Josef Šíma a kolektiv.
Zastáncům kapitalismu a volného trhu je mnohdy od intervencionistů nadáváno do elitářů, kteří chtějí pomoci jen nejbohatší desítce a ostatní ožebračit. Nic nemůže být vzdálenější pravdě, hlavně pokud vezme v potaz, že skutečné elitářství a snahy o oligarchii plynou právě z řad intervencionistů všech barev a přesvědčení.
Chápou poté lidé principiální nedostatky státu, nebo vidí jen povrch problému? To je otázka celkem důležitá, protože rozhoduje o přežití svobodné společnosti ve chvíli, kdy stát bude svržen. Je to kruciální otázka, kterou by anarchisté (anarchokapitalisté) měli řešit, avšak nečiní tak.
