Vánoce

Cena za vánoce – už zase

Dlouho jsem nic nenapsal. Neměl jsem co psát – po 160 článcích se témata začínají opakovat. Politici dělají stále stejné hlouposti, „ekonomové“ prosazují stejné nesmysly a různí pošuci si dále hlásají své náboženství. Člověku se prostě stane, že mu dojde energie na neustále objevování kola.

A tak jsem pracoval, postupoval po kariérním žebříčku, zlepšoval si úroveň života. I tak mi ale vše, o čem jsem psal – ekonomie, politika a další – zůstalo koníčkem. I nadále jsem vše sledoval. Jen místo vleklého vyjadřování se na webu zůstávalo jen u úšklebků a myšlenek alá „už zase“.

Obvykle to bylo „už zase“ s tečkou. Teď jsem ale narazil na „už zase“ s vykřičníkem.

Už zase – faktura za vánoční večeři

Kdysi jsem sepsal článek s názvem „Šarlatán Sedláček“. Rozebíral jsem v něm jeden Sedláčkův článek, jeho pojetí racionality, ceny, směny (a tak vůbec).

Teď jsem četl článek „Komunismus není sprosté slovo“ od Jakuba Hájka alias Jimmy Hayek.

Vůbec mi teď nejde o téma komunismu. Jde mi… no, pár citací:

…Když si na Vánoce se svou rodinou a přáteli nadělíte dárky, není to snad projev komunismu? Očekává snad matka, že od desetiletého syna dostane tolik co třeba od vydělávajícího manžela? A když připraví štědrovečerní večeři, zkasíruje poté rodinné příslušníky nebo jim vystaví fakturu?…

…  A konečně, co nejrůznější spolky (komunity), kde se setkávají lidé se společným zájmem a často bez nároku na odměnu odvádějí výkony pro jejich spolek? Co desetitisíce dobrovolníků a dárců?

Vždyť i ta „nejpravicovější“ česká strana jako jsou Svobodní funguje víceméně na komunistickém principu. Minimální roční členský příspěvek je stanoven podle schopnosti platit … Dobrovolníci rozdávají letáky a pomáhají s kampaněmi. Příznivci strany mají ve vnitrostranických primárkách stejný hlas jako členové, ačkoliv nemají takovou zodpovědnost. I přes nejrůznější názorové rozdíly jde přitom všem o to, aby strana rostla a získala ve volbách co nejvíce hlasů….

Všechny tyto projevy mají jedno společné – jedná se o dary, nikoliv o směnu. … Obdarováváme zkrátka bez nároku na konkrétní protihodnotu v zájmu nějaké komunity. Rodiče nevedou dětem účet, který by jim dali jednou v dospělosti k proplacení. … Toto je skutečný komunismus založený na dobrovolnosti a nezatížený politickou ideologií.Komunismus a kapitalismus nejsou v rozporu, nýbrž se vzájemně doplňují. Komunismus funguje dobře uvnitř menších komunit, kde se lidé vzájemně znají, protože je založen primárně na důvěře…

A na čem je založen trh/kapitál etc.? A… mohli bychom se tu bavit o tom, co jsou to peníze, co je to směna, co je to interpersonální směna, nákladech obětované příležitosti, co je to trh, tržní tvorba morálky a společenských norem/institucí, racionalitě…

Ale já už na to nemám dost energie.

Prostě jen – už zase.

7 comments

  1. Já tu nevidím rozpor. Sedláčkovi jsi vytknul hlavně pojetí racionality a “vlastního zájmu”. Kuba ale o racionalitě nic nepsal, on hlavně upozornil na to, že komunistické principy (v původním významu) jsou mnohem běžnější, než si mnozí uvědomují. S čímž nemám problém, sám jsem si něčeho podobného taky všiml. Za jistých podmínek (typicky menší skupina, dobrovolnost (!), možnost odejít či být odejit, lidé se vzájemně znají) navíc mohou odpadnout typické socialistické problémy jako nemožnost ekonomické kalkulace nebo problém obecní pastviny.

  2. Myslíme na to co je chybné ve snaze chyby odhalit a odstranit, vše zde jsou jenom programy, ve kterých jsou vždy chyby a následkem těchto chyb zde jsou vždy problémy. Každý živý systém to jsou jenom genetické programy, z dálky chyby nespatříme a tak je zde často snaha o to, abychom se nemohli k něčemu přiblížit, a spatřit z blízka chyby u něčeho, o co se mnoho zajímáme.
    Podívejme se třeba na církve, kterým se dneska vrací majetky a peníze, co to jsou vlastně všechny církve. Církev je program víry v zázraky, které dokáže učinit Bůh, jenže Boha nikdo nikdy nespatřil, a tak je si třeba položit otázku, proč lidi věří v to, že jim pomůže někdo, koho nikdo nikdy osobně nespatřil?
    Otrok věří v to, že mu v nouzi pomůže to, co jej zotročuje, bohem je tedy každému to, co jej nejvíce zotročuje, a od toho se očekává zázrak, který pomůže nouzi překonat, Bůh je otrokář a věřící je otrok svého otrokáře, vše zde podle víry stvořili otrokáři.
    Otroctví to je nerovný vztah, ve kterém to co je silnější zotročuje to co je slabší, otroctví může být i v nás samých nemusí být jenom spojené s námi a něčím co je mimo nás, svět to jsou jenom vztahy, které jsou nerovné nebo rovné.
    Mnohdy by mohl otrokář pomoci svému otroku, ale on svému otroku nepomůže z nějakého důvodu, příčinou je otázka hodnoty otroka pro otrokáře, otrokář pomůže tomu co má pro něj velikou hodnotu a nepomůže tomu, co pro něj nemá hodnotu.
    Naše vnímání je spojené s tím, že se snažíme určit u toho, co vnímáme hodnotu, a k tomu co je pro nás hodnotné, je chováme dobře, a k tomu co je pro nás nehodnotné, se chováme zle.
    Otec vnímá svého jediného dospělého syna, jako nehodnotného genetického zmetka, a tak jej v závěti bezcitně vydědí, žena vnímá svoje nečekané těhotenství jako ubohou nehodnotnou situaci, a tak jde na potrat, a zabije tak bezcitně dítě, které se jí mělo narodit.
    Bůh je tedy bezcitný k tomu, co je nehodnotné a ubohé, proto se každý sobecky snaží o to, aby vytvořil zde dokonalou iluzi toho, že je on velmi hodnotným nepostradatelným svatým člověkem, a je zde najednou svatý kult osobnosti.
    Kultem se může ale stát i obchodní značka u výrobku, nebo služby, pokud si pořídíte drahé značkové oblečení a drahé značkové věci, můžete vytvořit snadněji iluzi toho, že jste mocný a bohatý člověk. Mnohdy ale může jít jenom o napodobeniny něčeho, co je drahé, klasickou je zde třeba levná bižuterie, která z dálky vypadá jako drahý šperk.
    Na divadle je divák daleko od herců, a tak on nemůže poznat to, že herci jej pomocí levných napodobenin, mohou snadno oklamat. Levné napodobeniny mohou být i populární ideologické fráze, co zde herci říkají, aby vypadali jako králové a prezidenti. Jsou zde lovci, co klamou kořist, aby jí mohli zabít, život to je boj s nemocemi, a za každou nemocí, jsou chyby v programu.

  3. To, že se lidé mezi sebou nebo v rámci komunity obdarovávají bez nároku na konkrétní protihodnotu není “komunistický princip”. Jednoduše jen sledují svů vlastní zájem. Je nesmysl stavět proti sobě nepeněžní vyrovnání s placením penězi. Je to jen svobodné vyjádření hodnoty a protihodnoty. V rámci rodiny je to dobrý pocit sounáležitosti a v obchodě je to platba penězi. Redukce ekonomiky na finanční kalkulace je další socialistická lež mainstreamových ekonomů. Že “pravicově” smýšlející lidé musí vše převádět na peníze a nepeněžní interakce náleží hodným levičákům je další mlžení. Autor článku je právem rozladěn matením pojmů. Levicové propagandě se prostě stále lépe daří připisovat jakýsi zlý egoismus, všem, kteří kritizují socialisticou nesvobodu. A vrcholem je pojmenovat svobodné konání “komunistickým principem”.

  4. Dobrý den:
    1) Ano, lidé sledují svůj zájem. Proč by měl být “komunistický princip” s tím v rozporu?
    2)Nikdo neredukuje ekonomiku na finanční kalkulace. Jen to co probíhá těmi finančními transakcemi nazývám kapitalismem a to co probíhá bez nich, lépe řečeno darem, nazývám komunismem. Obojí tvoří ekonomiku.
    3)”Že „pravicově“ smýšlející lidé musí vše převádět na peníze a nepeněžní interakce náleží hodným levičákům je další mlžení.” – To tvrdí kdo?

  5. Jimmy Hayek: //„Že „pravicově“ smýšlející lidé musí vše převádět na peníze a nepeněžní interakce náleží hodným levičákům je další mlžení.“ – To tvrdí kdo?//
    Tvrdí to mainstreamoví ekonomové a sdělovací prostředky a koneckonců i Vy, když výše nazýváte finanční transakce kapitalismem a darování komunismem. Komunisti nikomu nic nedarují, pouze seberou a přerozdělí. To, že lidé nepoužívají peníze, přeci neznamená, že se chovají komunisticky.

  6. “Komunisti nikomu nic nedarují, pouze seberou a přerozdělí” – o těchto komunistech vycházející z Marxovy ideologie jsem nepsal. Já vlastně vůbec nepsal o komunistech, ale o komunismu jako způsobu kooperace. To nemá s levicí či pravicí nic společného.

  7. “Já vlastně vůbec nepsal o komunistech, ale o komunismu jako způsobu kooperace. To nemá s levicí či pravicí nic společného.”
    Tedy znovu:
    komunismus jako způsob kooperace existuje právě jen jako totalita. Jiný komunismus neexistuje. Nazývat dobrovolné kolektivní vlastnictví bez finančních transakcí komunismem je právě ono mlžení a matení pojmů. Komunismus je primárně nedobrovolné vlastnictví výrobních prostředků. Tedy hlavně cizích výrobních prostředků.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *