Středoškolská strašidla

Střední školy jsou dnes největším problémem ekonomie. Okrádají ekonomii o ty největší lidské naděje, zatímco obor zanáší lidmi, kteří by se mnohem lépe mohli uplatnit jinde – lidmi, kteří ekonomii nikdy neporozumí. Není se ale co divit, když se podíváme na to, kdo tam vlastně ekonomii učí…

Střední škola - zabiják ekonomie
Střední škola - zabiják ekonomie

Posledních pár měsíců mne čím dál tím více mých známých a kamarádů žádá o “posezení nad ekonomií” – zajímá je nějaký ekonomický problém, my se sejdeme a nad nějakou dobrou tekutinou ho probereme. Kamarádce jsem takhle pomohl vytvořit seminárku, která – pokud by se na ní ještě trochu zapracovalo – by se snadno mohla za pár let přetransformovat do bakalářské práce (například).

Nedávno jsem se takhle bavil s mým mladším kamarádem. Studuje třetím rokem na střední škole, zaměřením na ekonomii. Učí ho tam jedna dáma, které je mezi 40 a 50 lety. Tato dáma “učí” i prý na Podnikohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.

Mimochodem, ten kamarád je zajímavý člověk – když jsem ho před dvěma lety poznal, tvrdil o sobě, že je mladý komunista. Dnes je z něj celkem solidní liberál (v klasickém slova smyslu). No co, i Hayek byl v mládí příznivec fabiánského socialismu. Ale zpět k tématu.

Když jsem se s tím kamarádem bavil, vzpomněl jsem si na jednu otázku z jednoho vysokoškolského testu (první ročník). Někdo ji říkal na srazu lidí zajímajících se o Mises.cz. Otázka zní:

Počítačová obrazovka a Počítač jsou:

a) komplementy

b)komplementy a za těžko představitelných okolností substituty

Že je zde otázka s možnostmi napsána ve správném původním znění nezaručuji, je to volně “přeinterpretované”.

Jaká je správná odpověď?

Substituty a komplementy

Pro ty z vás, kteří již vědí, opakuji – jde o otázku z testu pro prvý ročník. Pro ty ostatní malé vysvětlení, co je to substitut a co je to komplement.

Zatímco substituty jsou statky, které se ve spotřebě navzájem nahrazují, komplementy jsou naopak statky, které se ve spotřebě doplňují.

– Robert Holman, Ekonomie (3. vydání)

Jinak řečeno, pokud mi je jedno, jestli budu psát propiskou či perem, budu-li si kupovat propisku či pero, jsou propiska a pero pro mne vzájemným substitutem.

No, a pokud chci jít třeba ven v jednom páru bot, levá a pravá bota jsou pro mne komplementy.

Jak je to s tou počítačovou obrazovkou a počítačem? Správná odpověď je za B. A to nejenom u tohoto příkladu, ale u každého dalšího. Obecně jsou všechny statky substituty i komplementy. Konkrétní rozlišení je totiž individuální – záleží na situaci a rozhodujícím se jedinci. Žádný statek není komplement či substitut sám o sobě.

To, že existují určité situační stereotypy (viz příklad s botou výše), tedy že lidé se mnohdy v určitých situacích rozhodují stejně (že levá a pravá bota jsou komplementy, když chceme jít ven v jednom páru bot) na věci nic nemění – každý takovýto “situační stereotyp” je jedinečným aktem volby, kdy se rozhoduje člověk. Člověk nějaké věci hodnotí v nějaké určité situaci. Neříká nám to nic o vlastnostech dané věci, ale pouze o okolnostech dané situace!

Stereotypů kolem sebe máme mnoho, což ale neznamená, že jsou “železným zákonem”, který se nedá změnit. Co když přijde móda pravých bot? Co když se s pravou a levou botou dostaneme do jiné situace? Vše se rázem může změnit.

Úkolem ekonoma je právě se nad tyto stereotypy povznést. Člověk, který toto nedokáže, se nemůže nazývat ekonomem. Takový člověk bude totiž v ekonomii vždy uzavřen ve svých vlastních stereotypech, kdy nebude chápat, jak to, že ostatní volí a hodnotí jinak, nežli on sám. Nebude schopen hodnotově neutrálně popsat mechaniku lidského jednání, což je základním úkolem ekonomie.

Neschopnost vymanit se ze stereotypů u substitutů a komplementů značí neschopnost “myslet jako ekonom”. Jde o základní chybu, která má u člověka, který učí na vysoké a střední škole právě ekonomii, naprosto kolosální dopady. U takového člověka je tato chyba nepřípustná.

Jak myslíte, že ona učitelka mému kamarádovi odpověděla?

Samozřejmě, že jde zcela jistě vždy o komplementy. Pokud to ve vysokoškolském testu bylo jinak, měli to špatně.

Kamarád uvedl příklad – co když přijdu domů z práce, jsem naštvaný a chci něco rozmlátit? Pak pro mne mohou být obrazovka a počítač substituty.

Odpověď? Prý jde o “něco jiného”, co do ekonomie nepatří.

Střední školy ekonomii zabíjí

Dámy a pánové, takovíto odborníci učí budoucí ekonomy, podnikatele, firemní ekonomy. Drazí rodiče, i “toto” učí vaše děti. Není to však nic moc výjimečného.

Středoškolská ekonomie se jen hemží mnoha “odborníky”, kteří do světa vypouští hlouposti kolosálních rozměrů. Kteří místo ekonomie v předmětu Ekonomie učí všechno možné, jen ne onu ekonomii. Kteří lidem, již by mohli být skvělými ekonomy, tento obor natolik znechutí, že celý obor do budoucna přichází o celé generace nadějí.

Tito “odborníci” mnoho nadějných studentů od věnování se ekonomii odvrací a naopak do studia oboru vtahují stáda lidí, již v ekonomii vidí snadný předmět na našprtání nazpaměť. Nejen, že tím naprosto znehodnocují ekonomii jako takovou (inflace bezhodnotných titulovaných mozků), ale také tím znehodnocují všechny ostatní obory, které tak přichází o ty své naděje, které se ve vidině snadného titulu upíší ekonomii, které nikdy neporozumí.

Nejhorší však je, že tyto inflační mozky často také učí ekonomii další generace…

Já bych ty státní střední zrušil. A všechny!

16 comments

  1. Podobně je to třeba s monopolem. Dnes je za monopol považováno kde co, aniž by se vymezil trh, na kterém má být daný subjekt monopolem…

  2. Jak už jsem říkal na srazu mises.cz, ten příklad s botama jako komplementama, se mi moc nelíbí. 🙂

  3. Jsem ráda, že jsem se díky tobě vymanila z těch, co se ekonomií ve škole “snaží proplout”. 😀 Mám skvělej příklad, Míša Macasová chce jít na národohospodářskou, ptám se jí a na jakej obor? Ona: “já nevim.” Tak jsem jí pár výjmenovala a ona “hmm, to je všechno děsná nuda, ještě nevim” 😀

  4. Jakube, jistě, cituji se:

    „Obecně jsou všechny statky substituty i komplementy. Konkrétní rozlišení je totiž individuální — záleží na situaci a rozhodujícím se jedinci.“

    Takže levá a pravá bota jednoho páru jsou v uvedené situaci („chci jít ven v jednom páru bot“) komplementy 🙂

    V tebou zase substituty. BTW – když jsem přemýšlel nad botami a substituty, napadlo mne, že když chci třeba po americkém prezidentovi hodit botou, je levá a pravá substitutem. Nevím ale, jak to mají muslimové – jestli jim náhodou náboženství nepřikazuje užití konkrétní boty (levé či pravé) 🙂

  5. V ekonomii jde přece o to, proč si ten člověk danou věc koupí, ne na co jí použije. A nikdo si nebude kupovat počítač aby měl co rozbít, až bude naštvanej. Takže podle mě měla paní učitelka pravdu.

    Kdybych ale vycházel z toho, co jsi napsal:”Obecně jsou všechny statky substituty i komplementy. Konkrétní rozlišení je totiž individuální — záleží na situaci a rozhodujícím se jedinci.”, pak jsou správně obě možnosti, protože o jedinci ani situaci nic nevíme.

    Ale je to jenom názor laika, ekonomii nerozumim…

  6. “Úkolem ekonoma je právě se nad tyto stereotypy povznést.” .. Si začal laškovat s nějakou holkou z gender studies, ne?

  7. @Kyborg – jo, otázka je špatně přepsaná, je to možné (píšu hned u té otázky), zadání si nepamatuji přesně. //Edit: tak už jsem se s pomocí Dominika Stroukala dobral zřejmě skutečně původního znění možnosti za B – teď už to dává skutečně smysl, původně to tady tak podobně i bylo 🙂

    Z hlediska ekonomie je důležitý jakýkoliv akt lidského jednání.

    @meca – :)) Ale houbelec. Ono povznesení znamená, že sklenice piva není sklenice piva, ale statek, který může naše potřeby uspokojovat – potřeby jsou ale individuální. Takže jedna z potřeb může být rozbít spolusedicímu sklenici o hlavu, další třeba jakákoliv jiná… 🙂

  8. Kyborg – ne. Nezajima ekonomii PROC ani trosku. To resi psychologove, mozna nekde na marketingu… Ekonomie jen bere v potaz, jak spravne rika Lukas, ze lide statky poptavaji a PROC ekonomy vubec nezajima… Ekonomum je vazne jedno, jestli lidi poptavaji banany aby je jedli nebo s nima uspokojovali milenky. Vazne.

  9. Ze situacia s rozbijanim je trosku umela, je mozno pravda. Pani ucitelka vsak tvrdenim, ze nikdy nemozu byt subsitutami, tvrdi, ze takato situacia vobec neexistuje. A to je dost silne tvdenie.
    Iny, trosku realnejsi priklad, co ma napadol: Rodicia maju na vianocny darcek pre synacika rozpocet 300 eur. Za tento mozu kupit novy kvalitny LCD monitor alebo novu PC bednu.

  10. Tady bych se zeptal-co myslíte pod pojmem ekonom?Jistěže pokud mám nějaký super geniální nápad,který jsem schopen nejen dodat na trh ale dokonce o něm trh přesvědčit, tak je to fajn,můžu se nad ty stereotypy povznést.Třeba aby nosili lidi jenom jednu botu, nebo na každé noze jinou.Což dokáže leda avantgardní umělec nebo silně prorizikový investor.
    Naopak jako ekonom běžného podniku musím ty stereotypy velmi dobře znát a brát je v úvahu.Třeba že když zdražím zboží,lidé si půjdou koupit levnější přístupný substitut,nebo že můj výrobek bude bez společně dodávaného komplementu neprodejný..

  11. “Dámy a pánové, takovíto odborníci učí budoucí ekonomy,…”

    Nebylo snad na zacatku clanku uvedeno, ze dotycna mučí na podnikohospodarske fakulte?

  12. “Ze situacia s rozbijanim je trosku umela, je mozno pravda.”

    Mozna to neni pricina poptavky na trhu, ale jinak neni umela vubec. To dokazuje obtisk moji “obrazovky” v plovouci podlaze, kdy pro tatu v tu situaci byla obrazovka i pocitac, troufam si tvrdit, doopravdy substitutem.

  13. Teda musim se zastat te ucitelky, i kdyz ji neznam a kdovi, mozna je fakt spatna. Pokud si dobre pamatuju na hodiny Mikroekonomie I a II, tak otazka komplementu a substitutu se resi pri rozhodovani o PORIZENI dane veci. Uvazovat moznost substituce pri rozbijeni veci je totalni nesmysl a zmineny stredoskolak tim prokazal pouze to, ze rad prekrucuje veci, kterym nerozumi tak aby vyznely absurdne. A pokud jde o onu “zapeklitou” otazku o komplementech, pak jeji formulace je zcela zavadejici. Vzpomente si na indiferencni krivky a jejich ruzne tvary. Pouze v extremnim pripade lze tvrdit, ze je neco DOKONALY komplement (indiferencni krivky ve tvaru pismene L). Ve vsech ostatnich pripadech ekonomie uznava, ze lze nejakym zpusobem dva statky substituovat. To, ze pani ucitelka prohlasila monitor a bednu od PC za cire komplementy pouze ukazuje, ze abstrahovala od nerealnych pripadu, kdy napriklad nekdo zvazuje koupi tezitka na papir a pro tento ucel mu prijde nejlepsi volba z techto dvou statku. Jelikoz lidska fantazie nezna mezi, ekonomove MUSI abstrahovat od urcite casti moznych reseni, protoze jinak by museli zahrnovat do uvahy i naproste nesmysly, jako napr. ze existuji i lide, kteri si mysli ze monitor od PC je to same jako treba rybarsky prut a tudiz tyto dve veci lze vhodne substituovat. Timto uvazovanim byste se nikdy nedobral zadneho radu a nezbylo by nez prohlasit, ze “lide proste nakupuji a nikdo nevi co a proc”.
    P.S.: Rad si prectu Vasi pripadnou studii o moznostech substituce statku urcenych pro destrukci misto porizeni. Laskave si uvedomte, ze to skutecne je “neco jineho”, co do indiferencni analyzy tak jak ji zname skutecne “nepatri”

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *