Skutečný růst (I.): falešný prorok HDP

Co je to ten „reálný růst“? Je to růst HDP? Je to pokles nezaměstnanosti? Rostli jsme v minulosti, nebo ne? První díl série „Skutečný růst“ přináší základní vhled do problematiky a ukazuje, proč růst HDP nemůžeme brát jako synonymum ekonomického růstu…

Bublina, nebo reálný růst?
Bublina, nebo reálný růst?

Co je to „ekonomický růst“? Mnohdy se dnes bere jako „růst“ zvyšování hrubého domácího produktu – HDP. Však krize – „ekonomický pokles“ – byla měřena podle změny HDP, podle jeho poklesu. Miloš Zeman prozměnu na jedné konferenci řekl, že rozsáhlost krize by neměla býti měřena dle poklesu HDP, ale dle velikosti nezaměstnanosti.

Je však takovýto přístup – skrze HDP a nezaměstnanost – přijatelný? Je růst vyjádřený ve změně hrubého domácího produktu vždy růstem, nebo je HDP pouze „falešným prorokem“?

Falešný prorok HDP

A co je to ten „reálný růst“?

Kongresman Ron Paul v jedné diskusi s Benem Bernankem (předseda výboru guvernérů FEDu) řekl: „Stačí postavit raketu a jen tak ji vystřelit do vesmíru, a už nám roste HDP.“ V podstatě má pravdu.

HDP je jen jakési číslo. O jeho výsledné podobě nemálo rozhoduje použitá metodika výpočtu. Celý tento magický agregát je však v podstatě postaven na filosofii, že jakákoliv produkce je dobrá, ať vyrobíme cokoliv, je to správně a dosahujeme růstu.

Toto pojetí růstu je samozřejmě navýsost pochybné. Snadno totiž můžeme dojít k perverznímu závěru, že válka je období blahobytu, protože se hodně produkuje. Už je jedno, že se produkují tanky a jiné stroje určené k likvidaci. Nevadí, že máslo, chleba a další produkty, které lidé skutečně poptávají, jsou na příděl a je jich nedostatek. Produkuje se a to je hlavní!

Stejně tak je to s tou nezaměstnaností. Pokud růst dle HDP znamená produkce čehokoliv, růst dle zaměstnanosti znamená práce na čemkoliv. Opět se nám nabízí válečná paralela: pokud většina potenciálních pracujících bojuje na frontě, jistě, máme máme menší nezaměstnanost (dle pana Zemana či nobelisty Krugmana tak rosteme), ale tak nějak nemáme co jíst.

Čtěte také:  Byty nebudou: kdy propukne sociální katastrofa?

Práce totiž není cílem sama o sobě. Je pouze prostředkem k dosahování lidských cílů, stejně jako produkce. Produkovat cokoliv či pracovat kdekoliv ještě neznamená, že dosahujeme ekonomického růstu. Bohužel, vnímání agregátu HDP jakožto synonyma růstu nám dává tuto iluzi. Není proto divu, že jsou ekonomové, kteří válku vidí jako období blahobytu – například Paul Krugman. Stačí jim k tomu jen věřit, že HDP je ten správný ukazatel bohatství.

Není.

Co je to růst?

„Ekonomický růst“, prosperita, je věc čistě individuální – a není jiného nástroje, než obchodu, kterým prosperity můžeme dosáhnout. Prosperita je proces uspokojování lidských potřeb efektivnějšími metodami.

V roce 1800 musel „průměrný člověk“ v Británii pracovat 6 hodin, aby si mohl pořídit svíčku, která vydrží svítit 1 hodinu. V roce 1880 jste na zajištění 1 hodiny světla museli pracovat v průměru 15 minut. V roce 1950 již jen 8 sekund. Dnes je to v Británii již pouze něco kolem 1/2 sekundy.

Za 200 let jsme tak ušetřili téměř 6 hodin času, které můžeme využívat jinak. Krása ekonomického růstu je však v tom, že efekty růstu se násobí – díky tomu, že na 1 hodinu světla nám stačí jen 1/2 vteřiny, můžeme svítit mnohem déle. Pokud svítíme denně třeba 4 hodiny, tak jsme od roku 1800 ušetřili 4*6 hodin, což je 24 hodin – jeden den. Od roku 1800 jsme jenom na svícení každý den o jeden den bohatší. Pokud však svítíme 4 hodiny denně celý měsíc, zjistíme, že jsme získali navíc celý jeden měsíc našeho života. Jeden měsíc každý měsíc!

Čas získaný navíc značí větší míru svobody, kterou jsme získali – je jen na nás, jak ho využijeme. Můžeme uspokojovat další a další naše potřeby – odpočívat, číst, jíst, nakupovat, cestovat, psát, spát, lenošit… je to jen a pouze na nás. Jak je ale možné, že k tomu růstu vůbec došlo?

Čtěte také:  Airbnb nemůže za vaše drahé nájmy

Někdo musel objevit efektivnější metody poskytování světla. Proč to dělal? Protože lidé chtěli světlo! Produkcí věcí, které lidé poptávají, tvoříme hospodářský růst.

Pošli článek dál:

Comments:

4 komentáře

  1. prečo stat meria HDP ?
    Politici meraju HDP , jeho rast resp. pokles z jednoducheho dôvodu > Od veľkosti HDP su priamo odvodené danové prijmy statu. Z pohladu STATu je RAST vtedy, ak rastu príjmy statu. Politikov nezaujima „dobro“ občanov, ale peniaze v statnej kase.
    —————————-
    Pre ilustraciu :
    Od Nového roka začnu padať na Zem PEČENE HOLUBY.
    Pre občanov – je to výborný ekonomický nárast. Pečene holuby – a celkom bez práce.
    Pre STAT – je to NEGATIVNE a škodlivé. Občania budu menej pracovať, pretože sa uživia bez námahy. Menej práce => menej zaplatených daní => menej penazí v statnej kase. A teda aj menšie HDP !!!!

    Jav, ktorý je pre občanov vzorovým rastom ich bohatstva, sa z pohladu STATu javí ako negatívna škodlivá vec. STAT istotne zavedie vysoké dane na zbieranie tých spadnutých pečených holubov.
    STAT vss. ludia . Ich záujmy su antagonististické. Netreba odmietať meranie HDP, treba odmietnuť STAT.

Comments are closed.