Otroci: jaké je vaše skóre?

Jak je to s „novodobými otroky“ v zemích třetího světa, kteří vyrobili například váš iPhone? Mnohdy jinak, než si různí moralisté myslí. Západ není pupíkem světa a stejnak za to může regulace.

Indické děti (AP Photo M.Lakshman)
Indické děti (AP Photo M.Lakshman)

Na internetu se začal šířit zajímavý kalkulátor – vy v něm zadáte odkud jste, jaké vlastníte šperky (pokud vůbec), jakou vlastníte elektroniku, jaké oblečení (a tak dále) a onen kalkulátor vám ukáže, kolik „novodobých otroků“ máte na svědomí.

Jde o to, že dané věci mnohdy vyrábějí pracovníci v zemích „3. světa“, kteří jsou „svázáni“ nelidskými podmínkami k práci, mnohdy různě zneužíváni.

Ano, mě se také nelíbí, když třeba třináctileté děti pracují ve fabrikách, avšak vše má své „ale“…

Za otroky nemůžete vy

Onen kalkulátor má několik vad. První z nich je, že vám na triko přišívá otroky, kteří vyráběli zboží, ze kterého se následně stal váš majetek.

Problém je však ten, že nejdříve muselo být ono zboží vyrobeno, aby následně mohlo být koupeno. Jisté je tedy to, že oni „otroci“ museli tvrdě pracovat mnohem dříve, než jste se vy rozhlodli koupit si třeba iPhone.

Takže ona pracovní místa pro otroky jste nevytvořili vy tím, že jste si koupili nějakou elektroniku, kterou vyrobili nějací otroci již dříve. Vytvořil je někdo před vámi. Nejste za tyto otroky „odpovědní“. Jde o cosi jako utopený náklad – ti otroci na onen iPhone již pracovali, kdybyste si ho nekoupili, nic by se nezměnilo, poněvadž „ono“ („otrocká práce“) se již událo.

Relevantnost alternativ

Další chyba je, že lidé, kteří se kolem onoho kalkulátoru pohybují, si myslí, že kdybychom přestali onu elektroniku či šperky kupovat (protože to vyrábí otroci, žeáno), pak by ony slavné firmy aká Apple přestaly své výrobky vyrábět za pomoci „otroků“… což by prý oněm otrokům zlepšilo život.

Což není pravda.

Pokud Apple zruší výrobu iPhonů pomocí otroků, tak ti „otroci“ prostě příjdou o práci. Tečka, hotovo dvacet. Máte se lépe, pokud neplánovaně přijdete o práci? Zvýší to kvalitu vašeho života? Řekl bych, že ne.

Čtěte také:  Dcera Rickyho Martina a množírny paní Šichtařové

Je to podobné, jako s iniciativami za „dovozní cla na země využívající dětskou práci“ – ano, zavedeme „clo na dětskou práci“ a osvobodíme chudáky děti od fabriky pomocí prostituce. Nebo někde třeba pomocí smrtí hladem.

Jistě si všichni uvědomujeme, že by bylo skutečně krásné, kdyby děti místo ve fabrikách byly ve školách a vzdělávaly se, avšak nemůžeme posuzovat jejich osud dle našich „západních“ kritérií. Tamní svět je prostě jiný, je chudší.

Je natolik chudý, že si nemůže dovolit vyslat hromadu lidí mimo „trh dodavatelů“ a nechat je se vzdělávat. Nemá na to. Není tam nikdo, kdo by to platil, což v kritériích tamního světa znamená: není tam nikdo, kdo by těm dětem pak mohl dávat třeba najíst.

Je příznačné, že bojovníci proti „otrocké“ či „dětské“ práci nebojují například za povinnou školní docházku v chudých zemích (tam, kde ona docházka není) či za její prodloužení (tam, kde již je). Je totiž jasné, že pro spoustu dětí by to znamenalo ortel smrti.

Mnohdy jsou tak děti a „otroci“ sprostě zneužity relativně bohatými západními intervencionistickými intelektuály k boji proti „korporacím“. Nejde jim o „práva a dobro“ dětí a „otroků“, ale pouze o to, jak z velkých firem vyždímat co nejvíc peněz a jak jim „přiškrtit“ ten „amorální“ zisk.

Víte, podobné moralizování je mnohdy v módě, tak proč se na nějaké podobné vlně nesvézt, že? Medializace je pro mnohé celkem slušný zisk

Posuzování tamních životních alternativ podle našich západních měřítek je známkou ignorance a přebujelého pocitu sebedůležitosti. Pokud si někdo myslí, že „západ může vše zachránit“, znamená to, že si myslí, že „západ vše zapříčiňuje“ – jinak by vše nemohl zachránit. Myslí si, že západ – jejich svět, jejich životní styl – je pupíkem a centrem světa.

Čtěte také:  O pokladních a víkendech

„Stačí, když si koupíte o tričko méně a zachránite svět“ nás logicky vede k tomu, že „když si koupíte o tričko více, zničíte svět“. Tak to ale není. Na světě je mnoho lidí žijících své životy ve svém světě a dle jim dostupných alternativ a „náš moderní“ západ je nezajímá. Nejsme středobodem vesmíru, ačkoliv si to egocentričtí „ochránci otroků“ myslí.

Přičemž mnohdy je volba dětí v chudých zemí ve stylu „pracovat nebo zemřít“. Nikoliv „pracovat či studovat“ jako u nás, jak si chybně myslí bojovníci proti velkým společnostem.

A stejnak za to mohou regulace

A nakonec – stejnak za otrockou práci mohou z nějaké části také regulace a daně západního světa.

Peter Schiff ve svém vystoupení na akci OWS zmínil zajímavou věc – kdysi byly platy v USA nejvyšší na světě, přičemž se tam vyráběly nejlevnější výrobky. Čím to bylo? Nízkým zdaněním a nízkou mírou regulace, díky čemuž se v USA nahromadil kapitál, který vysoce zvyšoval produktivitu práce.

Daně i míra regulace se však v čase zvyšovali, což zdražovalo cenu práce přespříliš – a mnohdy bylo pro západní firmy levnější si najmout otrockou nezkušenou a nekvalifikovanou levnou prácovní sílu někde v Africe či Asii, než si najmout zkušené, kvalifikované a kapitál (stroje) ovládající západní pracovníky. Vše jen kvůli státu, který jednoduše zdražoval výrobu na západě, čímž ji pomohl vytlačit do třetího světa.

Na jednu stranu je to fajn – třetí svět díky tomu bohatne, dostává se tam – leč pomalu, ale jistě – nějaký kapitál, nějaké investice, nějaké znalosti.

Na druhou stranu, regulace a zdaňovaní jsou určitá forma stimulu (dotace) pro ty, jejž nabízí levné otroky v zemích třetího světa k práci. Poptávka po levné pracovní síle v chudých zemích je nafouknutá bublina, která může být mnohdy natolik vysoká, že to na trh práce přivede i ty, které bychom tam nejradši neviděli.

Pošli článek dál:

Comments:

10 komentářů

  1. Ten kalkulátor je blbost a v podstatě souhlasím, ale měl tři výhrady/poznámky 🙂
    1) Když si nekoupím iPhone tak sice už nezměním minulost a tedy neodvrátím vykonanou „otrockou práci“, ale mohu ovlivnit budoucnost. Informace o poklesu poptávky po iPhonech se bude šířit trhem až k výrobci – „otrokáři“ a čistě teoreticky tedy svým postojem mohu zapříčinit zrušení jedné „otrocké továrny“ 🙂

    2) Bavíme se tu o dobrovolné „otrocké“ práci, která dává lidem možnost zlepšit svoji špatnou životní situaci. Ale není vůbec nepravděpodobné, že část toho iPhonu byla vyrobená skutečnými otroky – tedy lidmi pracujících proti své vůli, což třeba v některých částech Afriky – ovládaných povstalci – není nic výjimečného, např. oblast Konga.

    3) Amerika byla na tom dříve tak dobře nejen díky nízkému zdanění a nízké míře regulace, ale i díky tomu, že jí tehdy ještě nekonkurovaly Čína, Indie a podobně.

  2. Ten závěr to všechno vystihuje nejlépe. Článek je sice trochu kostrbatý a mírně zmatený, ale v tomhle máte pravdu. Dotace a regulace jsou největším zlem této doby.

  3. „Za otroky nemůžete vy“ – tento odstavec sa príliš nevydaril 🙁

    1. Za to, že tam tie deti pracujú samozrejme môže len a len zákazník – obchodník to len sprostredkuje.
    2. Navodzuje dojem, že by sa vlastne aj mohlo jednať o otroctvo, ale to nie je pravda, ako ukazuje zvyšok článku.

  4. @1 – ad 1) jistě, avšak v kalkulátoru se bavíme o otrocích, co vyráběli tvoji elektroniku. Ty jsou zde počítáni a za ty prostě nemůžeš.

    ad 2) jistě, však o tom také mluvím.

    @3 – ad 2) viz Kuba Hájek, otroctví v klasické podobě se stále vyskytuje.

    ad 1) argument na úrovni „ty anarchokapitalisto, ty taky profituješ z veřejného osvětlení/státních silnic/etc., jsi pokrytec!“ respektive „můžeš kvůli tomu za existenci státu!“…

  5. Nezapomínejme také, že poptávka po produktu neznamená poptávku po práci na onom produktu. To jsou dvě naprosto odlišné věci. Takže jestli se @gofry hlási k rakouské škole, měl by ji znovu prostudovat. 🙂

  6. @4 – Lukáš Kubec

    ad 1) To je trochu iné – to verejné osvetlenie/cesty/atď vôbec nechcem, ale keď nechcem zomrieť, tak ínú možnosť ako využívať štátne služby nemám. iPhone chcem, nikto ma do neho nenútil.

    Podľa mňa sme to my na západe, kto môže za to, že deti kdesi v ázii pracujú. Ale v tom zmysle, že každý kto niečo poptáva môže za to, že niekto iný mu to dodáva. Takže ako obranu by som si predstavoval niečo ako „áno, pracujú – a to vďaka nám, vďaka tomu, že chceme iPhone“, nie ako „My za to nemôžeme“.

  7. @6 – gofry

    Ano, chceš iPhone. Spousta lidí chce iPhone, ale nechce otrockou práci. Poptávka po produktu a poptávka po otrocké práci jsou dvě naprosto různé věci.

    A pokud se bavíme o skutečném otroctví, které skutečně někde stále existuje, pochybuji, že bychom se měli chlubit tím, že „díky nám“ tady je… Nehledě na to, že tomu tak není. Poptávka po produktu nijak neimplikuje poptávku po práci na jeho výrobu.

  8. O skutočnom otroctve ja nehovorím. Ale detská práca nie je automaticky otroctvom, preto nedáva zmysel vôbec zisťovať, či existuje kvôli nám alebo nie.

  9. Váš článek je bezpochyby zajímavý a myšlenky v něm mají hlavu a patu, nezbývá, než s nimi souhlasit, zatímco Vaše čeština je dost hrozná. Četla jsem již několik Vašich textů, které byly věcně zajímavé, ale nízká kultura jazyka v nich je v rozporu s obsahem. Neberte to prosím jako jedovatou slinu, jde mi jen o upozornění na tento negativní aspekt Vašeho psaní, kterému ke své škodě přikládáte malý význam. Přeji pěkný den!

Comments are closed.