O dovozu a vývozu – a taky Číně

Vývoz zemi pomáhá a dovoz zemi škodí. Čína bohatne, protože všechno vyrábí a vyváží. Nebo to je trochu jinak?

Čínský Yuan
Čínský Yuan

Berte článek s nadhledem, jde o zjednodušující přirovnání.

Číny se hromada lidí bojí. Dle nedávného průzkumu však investoři očekávají, že jí čeká do “několika” let krize. Abychom tyto velké souvislosti ohledně velkého státu pochopili, musíme se kouknout na problematiku dovozu a vývozu a vše, co s ní souvisí. Napadle mne k Číně jistá paralela. Pravda však je, že základ k oné paralele mi dal Martin Pánek.

Obchodní bilance domácnosti

Představte si sami sebe ve vlastním bytě. Někdo musí namáhat představivost, někdo ne (šťastlivec). Když jdete do práce, vyvážíte ze svého území svoji pracovní sílu a lidský kapitál. Když jdete z práce, dovážíte peníze (kapitál). Lidé obvykle pracují za nějakým způsobem stanovenou mzdu. Je prakticky jedno, jak je ona mzda stanovena – pokaždé musíte prací strávit nějaký čas. Za onen strávený čas je vám ochotný někdo nějak zaplatit. Vaše práce je tedy nějak ceněna – vyvážíte práci o nějaké ceně. Přesněji řečeno: vyvážíte čas po hodinách za cenu 100 korun. Vyvážíte hodinu, dovážíte stovku.

Mezi námi chodí spousta lidí, kteří tvrdí, že je potřeba podporovat vývoz. Mezi nimi je pak skupina lidí, kteří říkají, že je třeba “zlevňovat” měnu, aby se vyváželo co nejvíce.

Je to zajímavá úvaha. V našem příkladě by to vypadalo takto: očividně chcete více pracovat. Proto snížíte svoji cenu práce – přijdete za svým zaměstnavatelem a nabídnete mu, že budete pracovat za 50 korun za jednu hodinu. Váš šéf si nejdřív pomyslí, že jste se asi zbláznil. Následně se chopí příležitosti a s radostí vám na vaši nabídku kývne. Začne vás časově více zaměstnávat. Vyvážíte více práce, více hodin. Za každou hodinu však dovážíte méně. Abyste dovezli to samé, co dříve, musíte se více nadřít. To obvykle lidé nedělají rádi.

Najednou zjistíte, že i za 50 Kč/hodinu dovážíte málo. Rozhodnete se k radikálnímu kroku: rozdáte svoji práci zadarmo (skoro). Snížíte si mzdu na 1 Kč/hodinu!

Efekt je téměř okamžitý – práce máte nad hlavu, běháte sem a tam, o domov takřka nezavadíte. Abyste si vydělal to, co dříve, musíte pracovat dny i noci. Vám to ale nevadí. Vy jste spokojení! Vy chcete především vyvážet, protože tak je to správné!

Takovýmto lidem se říká “workoholici”. Počáteční nadšení z práce je ale časem nahrazeno zhroucením a nějakou dobu neschopností pracovat.

Globální workoholik

Takovým globálním workoholikem byla právě Čína. Svým “podhodnoceným Yuanem” neškodila USA (jak tvrdil Barack Obama), ale spíše sama sobě.

Dochází jí dech, jako každému skutečnému workoholikovi. Doma ji začíná trápit inflace, staví mrtvá města pro nikoho (a nemá na jejich dostavení), šíří se malinvestice. Čínské století možná nastane, ale nezačne nyní. Začne až po krizi, která Čínu čeká.

Díky čemu tedy Čína tak zbohatla? Nebylo to díky vývozu, jak si může někdo myslet, ale díky dovozu. Díky čemu se stávají studenti chytřejší? Díky tomu, že chodí do školy, nebo díky tomu, že na té škole získávají znalosti? Do školy mohou chodit všichni – někdo protrpět daný čas, někdo studovat. Ten, kdo “protrpí” nic nedováží – nevzdělává se. Dá se pak očekávat, že chytřejším bude ten student, který se skutečně vzdělává.

To, co předcházelo Čínskému růstu bylo otevření se světu. Čína nejdříve umožnila do země dovážet. Díky tomu se stala bohatou. Do Číny byli dovezeny technologie, továrny, výroby, znalosti. Díky tomu má vůbec co a za co vyvážet.

Co vás udělá bohatším? To, že budete chodit do práce ve dne v noci, nebo to, že z oné práce přinesete hodně peněz?

Zadarmo!

V USA se nyní pokouší zjevně srazit cenu USD. Nasvědčuje tomu jejich monetární politika. Prezident Obama říká, jak je “zachování růstu” jeho mandátem. Sorry, pane prezidente, není to váš mandát. Jediné, čeho v USA Fed svojí politikou dosáhne, je o něco vyšší inflace a postavení základů pro další bubliny a krize.

Umělé snižování ceny výrobních faktorů pomocí státní moci je vždy kontraproduktivní. Rakouská teorie hospodářského cyklu se nedá naroubovat jen na peníze a kapitál, ale také na další výrobní faktory.

35 comments

  1. Je až neskutečné, jak je mýtus o podpoře vývozu v lidech zakořeněn. Přitom neříkají nic jiného, než, že vytváření peněz z ničeho vytváří bohatství…

  2. Skvěle napsáno, za takový jednoduše pochopitelný výklad by se nemusel stydět ani F. Bastiat 🙂

  3. Čína v podstatě platí výpalné Západu, aby ji nechával na pokoji.

  4. ale, ale… co tak trocha rozmyslat nad cinou a rodinou tak isto?

    pri cine si uviedol, citujem:

    “Díky čemu tedy Čína tak zbohatla? Nebylo to díky vývozu, jak si může někdo myslet, ale díky dovozu.”

    a co rodina? ty raz pojdes do prace a domov prinesies peniaze. seba (svoju pracu) si cenis menej, lebo iba tak moze dost k vymene, trhovej vymene. lenze na co ti budu peniaze, ked ich prinesies domov? daju sa zjest? nie nedaju!

    tak ides znova vyvazat, znova ides vyvazat seba, svoju pracu, svoje peniaze a domov dovazas tovary a sluzby, dovazas pracu inych ludi. je to vymena, tvoje neustale ponizovanie sa voci inym ludom, voci praci ostatnych. je to vymena, ktora ta robi “BOHATSIM”.

    na zaver este nieco. rozdiel medzi dovozom a vyvozom je USPORA, alebo DLH.

  5. @Kill Joy.

    Jistě, souhlasím. Nepřímo to tvrdím – jediné, co ve článku říkám, je to, že vývoz je náklad a dovoz je výnos. No a lidé bohatnou, když se maximalizují výnosy (ať jakkoliv subjektivně definované) – když jdeš nakoupit jídlo, vyvážíš ony peníze a dovážíš… jídlo 🙂

  6. “No a lidé bohatnou, když se maximalizují výnosy (ať jakkoliv subjektivně definované)”

    podla teorie rakuskej skoly ich predsa nemozes maximalizovat, lebo vzdy jednas racionalne 🙂

    uvediem priklad. preco ludia nakupuju drahsie jedlo (take iste, rovnaka kvalita aj kvantita) v obchode, ktory je k ich bydlisku blizsie a to aj ked len o 10 metrov?

    natiahnem to na cinu. vyvaza lacny a suntovy tovar, ale dovaza japonsku a europsku kvalitu. ak by ale nic nevyviezli, tak nemaju co doviest a na vynosy by mohli zabudnut. bol by to ten isty priklad ako ked mas doma nezamestnaneho.

    PS teda o nejakych vynosoch (urcite nie maximalizovanych :-)) mozes hovorit az potom ako nadobudnes prostriedky na vykonanie vymeny na trhu. cina ich ocividne ma, nema dlhy, naopak obrovske uspory.

  7. Tak jinak – kdyby Čína nedovážela (nic), nikdy by nezbohatla – neměla by ani co vyvážet a za co vyvážet. Jistě, že ji bohatší udělala směna, já s tebou souhlasím. Jen říkám, že dovoz je výnos a vývoz je náklad. A že bohatšími nás dělá snaha o maximalizaci výnosů (abych byl korektní 🙂 )…

  8. Myslím, že ten příměr byl špatný. Vy byste totiž musel pracovat v cizí zemi a devalvovat korunu, abyste si za cizí měnu mohl koupit více korun a za ty si víc koupíte v tuzemských obchodech. Pak tu devalvaci také oceníte. Ten příměr je mícháním jablek s hruškama a ekonomové by s Vámi nesouhlasili. Navíc, slabá měna znamená levnější pracovní sílu, takže lepší konkurence schopnost na trhu, tím pádem větší odbyt a víc vydělaných deviz. Co dodat, prostě s Vámi nesouhlasím.

  9. Nemyslím, že příměr je špatný. Je to to samé, jako export/import, ale v malém.

    Otázka zní: pomáhá naše levná měna nám? Představte si, že máte v ruce diamant. Řeknete si, že je pro vás příliš drahý a radši si vezmete kus železa? V tomto si myslím, že naše levná měna nám nepomáhá. Čína nebohatne pomocí exportu (export je náklad!), jak Číně pomáhá, že Lenovo stojí třeba 20 000 místo 22 tisíc?

    Čínská pracovní síla je konkurenceschopná né kvůli levné měně a nízkým mzdám, ale díky vysoké efektivitě a nízkým mzdám… Efektivita dělá konkurenceschopnost.

    Doporučuji:
    http://devian.cz/2010/myty-a-legendy-o-cine-komu-skodi-levny-yuan/

  10. @Clara Shot – a nemluvte za “ekonomy”. Já nějaké také znám a ti by třeba souhlasili. Vy nějaké znáte, ti by třeba nesouhlasili. Tedy ne že by “ekonomové nesouhlasili”, ale “někteří by nesouhlasili”. To už ale tak bývá, že se člověk nezavděčí všem.

  11. ad Doporučuji:
    http://devian.cz/2010/myty-a-legendy-o-cine-komu-skodi-levny-yuan/

    “Tvrdit, že vás levný dovoz poškozuje je totéž jako tvrdit, že vás poškozuje, když si nakupujete maso u řezníka.”

    poskodzuje, len to bastiatovsky povedane nie je vidiet. prvym znakom poskodzovania je pokles penaznej zasoby statu, ktory dovaza. cast jeho penazi je vyvazanych za hranice. to na druhej strane znamena, ze aj keby cina netlacila nove peniaze jej penazna zasoba by sa zvysovala kvoli prilivu penazi za predaj svojich vyrobkov.

    druhym znakom poskodzovania je likvidacia domacich vyrobcov, alebo ich odchod do zahranicia, co ma za nasledok tlak na rast nezamestnanosti.

    potom sa v ekonomikach ako ta americka stava, ze 70% HDP je tvorena sluzbami a nie produkciou a nakup produkcie nie je vykonavany z uspor, ale naopak z dlhov. cina sa zbavuje nadmernej likvidity poziciavanim penazi europe a americanom.

    nie je to iba cinska vlada, ktora zvysuje objem penaznej zasoby svojej krajiny. zvysuju ju aj investori, zahranicny investori. pisete o mestach duchov, ale nikto este nenapisal, ze kolko tych miest stoji vdaka zahranicnym investiciam.

    ak to mam zhrnut a mohol by som odcitovat misesa a hayeka, ale aj adama smitha a zistili by ste, ze su to merkantilisti ako BRNO!!!

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *