Humanita a pseudohumanisté

Je to docela moderní a rozšířená demagogie – ukáže se na staré lidi, rodiny s mladými dětmi či nemocné a řekne se cosi jako: „je přeci správné jim pomoci,“ a proto by je měl stát podporovat. Prý protože je to „humánní a správné.“

Rok 2009 a kampaň ČSSD s heslem: „Je přece správné...“
Rok 2009 a kampaň ČSSD s heslem: „Je přece správné...“

Skutečně je to humánní a správné?

Principy humanismu

Aby něco bylo humánní, nesmí to být logicky ve sporu s principy humanity. Nuže, jaké jsou principy humanity?

Jsou prosté: každý člověk je jedinečný a zároveň stejný. Jedinečný svojí vůlí, osobností a podobou, stejný tím, že je člověk.

Není proto důvodu kohokoliv diskriminovat kvůli jeho rase či pohlaví, avšak zároveň nemůžeme ostatním zakázat diskriminaci praktikovat.

„Jaký prospěch má člověk, který získá celý svět, ale sám sebe ztratí nebo zmaří?“

– Evangelium podle Lukáše

K čemu nám je vše, co máme a čeho jsme dosáhli ve chvíli, kdy jsme mrtví? K ničemu. Lidský život má tedy nekonečnou cenu. Avšak nikomu nemůžeme zakázat se zabít, pokud se tak rozhodl dobrovolně. Můžeme ho však přesvědčovat, aby to neudělal.

K tomu, aby mohl člověk s touto nejcennější věcí – s životem – co nejlépe zacházet, potřebuje svobodu. Pouze svobodné rozhodnutí je totiž dobrovolné rozhodnutí, kdy jedinec chce dosáhnout lepšího (subjektivního) stavu, než v jakém právě je.

Humanismus tak de facto odmítá jakékoliv násilí. Násilí je narušením dobrovolného, svobodného života a rozhodování. Jelikož každý člověk je jedinečný, má každý právo žít svůj život tak, jak chce, snažit se dosahovat cílů, jaké si zvolí pomocí prostředků, které si dobrovolně vybere. Má právo hodnotit na základě svých názorů a nemusí (ale může) při tom brát ohledy na názory ostatních. Má právo činit tak, jak člověk považuje za vhnodné. Každý však má také právo se bránit proti pociťovanému násilí a omezování z pozice moci. Jedinec se může bránit proti násilí od někoho dalšího, ostatní se mohou bránit proti násilí od jedince.

Čtěte také:  Dcera Rickyho Martina a množírny paní Šichtařové

Každý tak (ať chce či nechce) dříve či později bude čelit dopadům svého jednání. Odpovědnost je tak jedním z pilířů humanismu. Odpovědný člověk je také „humánní.“

Humanita je dobrovolnost!

Pomáhat slabším, chudším a zranitelnějším je zcela jistě uctyhodné a humánní, pokud je to však dobrovolné rozhodnutí.

Pokud si nějaký člověk nárokuje rozhodovat o vašem majetku bez vašeho dobrovolného souhlasu, je to loupež. Loupež je násilím – je to snaha rozhodovat o našem minulém životě, protože náš současný majetek je výsledkem našeho jednání (žití) někdy v minulosti. A samozřejmě: i „před chvílí“ je již minulost.

Systém různých sociálních dávek je systém „dotací na lidi“ – je to loupež. Někdo vezme vaše peníze aniž by se vás ptal a rozhoduje o nich za vás. Je to násilí vůči vaší minulosti. Je zcela jedno, jak je ona loupež obhajována. Stále jde o loupež. Můžeme nad ní – díky její obhajobě – přivřít oči a dobrovolně ji tolerovat. Považovat to u sebe za správné, že chcete, aby to tak bylo.

Každý člověk je však jedinečným tvorem – je vysoce nehumánní říkat, že „když to nevadí mě, nesmí to vadit ani vám!“ Nemáte právo mluvit za ostatní, pokud vám ti „ostatní“ – nějaká určitá skupina lidí – toto právo nedala.

To, že vy chcete platit příspěvky do systému státních sociálních dotací tento systém neospravedlňuje, pokud k placení do tohoto systému stát nutí i ty, kteří do něj platit nechtějí. Nejde o pomoc slabým a bezmocným, ale o jejich využití pro „politické účely.“ Slabí a nemocní se stávají chodícím billboardem politických stran.

Falešní proroci

Nejde o nic úctyhodného, humánního a správného, protože loupež není úctyhodná, humánní a správná. Ti, jenž se hlásí k humanismu a podporují (hlásají) tyto přerozdělovací praktiky jsou falešní proroci, pseudohumanisté. Tvrdí, že je humánní něco, co je s principy humanismu naprosto v rozporu.

Čtěte také:  Volební povinnost je obdoba lidového soudu

Státní sociální systém je nehumánní. Není přeci správné okrádat ostatní lidi.

Pošli článek dál:

Comments:

109 komentářů

  1. Je to asi zbytečná diskuse, pane Špáto. Vedete si svou a já si zcela určitě také povedu svou. Na rozdíl od Vás Vám neberu Vaše přesvědčení a nebudu zpochybňovat Váš rozhled a vzdělání, jako to s oblibou činí jiní, a bohužel, máte k nim blízko. Díváte se na svět a hlavně na lidi z úplně jiného úhlu než já, protože Vy jste kolektivistou, já individualistou. A to je Vaše svaté právo stejně jako je to mé.

    Jediné, co mě mrzí, že neargumentujete a jen nálepkujete. Mohl bych úplně totéž odpovídat já Vám. Proto se mi příliš nechce dále pokračovat. Nemá smysl hrát si na učitele a žáka.

    Nechme tedy myšlenky soupeřit v čestném souboji, což nám oběma demokracie zcela jistě umožňuje.

    Uvidíme, jak dlouho jí to v současné podobě vydrží.

  2. Dívám se, že na můj vzkaz č. 34 ani Jan, ani Špáta nereagovali, takže zbytečná práce. Alespoň jsem se poučil, že s kolektivisty, čili komunisty, je debata zbytečná.

  3. Neodpovídal jsem, protože jsem tu nebyl. Nejsem kolektivista, ani komunista. Osobních svobod si vážím. Nenálepkujte, díky.

    ad 38. Roman
    Nenene. Nechci aby to vyznělo povýšeně, ale v tomto příspěvku mě zklamáváte. Raději než přímou reakci, začněme z druhého konce.

    Výzva i pro ostatní liberály – shrňte mi prosím premisy liberalismu. Čili předpoklady, ze kterých liberalismus vychází. O nich bychom se měli asi bavit.

  4. Máte pravdu, zní to povýšeně. Stojím o vaše argumenty, nikoliv o vaše hodnocení. Nebo si mám myslet, že vám argumenty došly?
    Ohledně premis liberalismu se tu dost obšírně rozepsal pan Pátek. Pokud vám to nestačí, zkuste příslušnou literaturu. Alespoň nebudete ztrácet čas vyvracením něčeho, co nikdo netvrdí.

  5. (1) Každý člověk je svrchovaným vlastníkem sebe a plodů své činnosti.
    (2) Porušování 1. axiomu je násilím.
    (3) Každý se násilí může bránit.

  6. @ A. Špáta
    Nikoliv, předmětem ekonomie je záměrné lidské jednání čili vědomé jednání sledující cíl. Neomezuje se pouze na tržní jevy, které jsou specifickou částí celkového obrazu. Je úplně jedno, co tím cílem je, důležité je, že člověk činí volbu a pokouší se dosáhnout cíle v prostředí omezených zdrojů (viz Misesova praxeologie). Ekonomie se nezabývá příčinami jako filozofie nebo psychologie, ani kultuními či historickými okolnostmi jako antropologie nebo historie atd.
    Nicméně ekonomie má co říci z pohledu jednání lidí jako individuálních osob sledujících své individuální zájmy k politice a tzv. veřejnému zájmu (viz např. G. Tullock a „dobývání renty“) a podle mě velmi výstižně popisuje stav politiky a jejího propojení s byznysem.

  7. ad premisy:
    možná bych za sebe dodal že mluvíme převážně v rámci ekonomiky, či mezilidských vztahů

    protože je otázka zda samotný lidský život je svrchované vlastnictví jedince, když se jedná o věc předcházející konání jedince (rodiče, příroda, geny… Bůh chcete-li)

    ovšem i má výjimka podléhá premise nenásilí:
    „nucená víra je pro Boha a pro člověka pokrytectví hodné nenávisti“ – kardinál Manning

    PS: druhá věc je praktická aplikace, určitě jen mizivá hrstka liberálů chce od zítřka zrušit všechny státy apod.
    protože koneckonců my řešíme přesně opačný problém než je nějaký „anarchokapitalismus“… naším problémem je zkorumpované a zpolitizované finančnictví a břemeno tupého kolektivismu kdy už nejde zjistit kde všude ty daně mizí a kde se objeví příští bublina inflačních peněz

  8. Romane, vy rovněž vyvracíte, co netvrdím. Prostě se tím již nezabývejme.

    Děkuji, pane Zváro. Pro všechny, kdo souhlasí s premisou „Každý člověk je svrchovaným vlastníkem sebe a plodů své činnosti“, mám pár otázek, které nakousl piraňa.

    Když postavíte domek z vlastního materiálu, pouze použitý písek byl od někoho jiného. Vlastníte produkt své práce absolutně?

    Když vás naučí mluvit společnost a vy živíte třeba moderováním v televizi, vlastníte ABSOLUTNĚ plody své práce?

  9. Pavel Pátek
    Mýlíte se. Žádná diskuse není zbytečná. Není totiž jen o nás dvou. Je také o čtenářích. I když sem za Lukášem moc lidí nepůjde. Důvod, proč směřuje diskuse sem je v každém případě chybná. Tady si ji tolik lidí nepřečte. Zejména mladých lidí. Ani pro Vás nebyla zbytečná. K mnoha argumentům jste se ani nenamáhal vyjádřit. Prostě jste se jim vyhnul.
    Dovolím si další soud, dle Vás nálepku. Jste pokrytec – důkazem je Vaše reakce na Máchův následující příspěvek. Pravda Vy nenálepkujete přímo pouze prostřednictvím jiné osoby.
    Máte-li pocit, že jde o diskusi učitele z žákem, je to nepochybně Váš subjektivní dojem. Odpovím Vám v tomto směru jinak – nikdy mne v žádné diskusi nezajímali ani dojmy otom druhém ani skutečné nálepky, vždycky mne zajímaly jen věcné argumenty. Můj dojem z Vás? Zřejmě ještě nerozeznáte dojem z někoho od těch nálepek, stejně jako zřejmě netušíte, co je to vlastně argument. Jinak si nelze vysvětlit mlčení k ARGUMENTU, že na popis světa a lidí v něm samotná ekonomie nestačí a nemůže stačit. Mohla by – ovšem jen za předpokladu, že pro Vás právo nebo ta humanita ztělesněná jako nějaká lidská hodnota třeba v lidských právech jako součásti ústavního pořádku či další obory nebyly vůči té ekonomii z Vašeho pohledu podřadnými. Ona existujei sociologie – ta e na člověka dívá z jiného úhlu než ekonomie. Přesto je, jak se zdá pro Vás obvykle ekonomy pletoucí se do politiky výhradně z pohledu ekonomie zjevně jakousi pavědou. Stejně tak nejste ochoten připustit, že ekonomie jako věda má ze své podstaty zpoždění za vývojem, ačkoli nemůže jinak než nové jevy postihovat jen a jen se zpožděním a zároveň si zjevně neumíte připustit, že ekonomie není univerzální vědou nadřazenou těm ostatním, ale že stojí s těmi ostatními v řadě. Jeno to naplno neřeknete, nereagujete, protože víte, že byste musel říci pitomost, že svět lze popsat jen multidisciplinárně a o to v politice jde. Ekonomie sama řeší a bude řešit jen a jen ekonomické jevy, jakkoli se v budoucnosti s těmi ostatními obory prolínat nepochybně bude. Zatím se to moc nedaří a zcela jistě se to netýká ekonomů na nichž stojí Vaše vnímání světa – jakkoli některé myšlenky mohou a jsou aktuální. To lze žíci i ostatních větvích ekonomie. neapomínejte, že ve společenských vědách se vedle sebe snesou na rozdílod exaktních věd víceré pravdy. Je přitom velmi zajímavé přiznání jednoho z dnes tzv renomovaných ekonomů, že ekonomické školy dnes skutečně moc kvalitní způsobem výuky nejsou – už proto, že mnohý kantor nenechá poznat své studenty všechny ekonomické směry, aby si student sám vybral, ale orientuje své studenty na sebou samým preferovaný směr. A ono je to hodně vidět.

  10. Mácha, nevím co je Váš vzkaz č. 34, na mém monitoru je u každého přispěvatele jednička – u každého. Takže netuším nač jsem nereagoval. Nebo máte na mysli Vaši poznámku o mém rozčilení? To jste mi tedy opravdu jen k smíchu stejně jako Vaše dojmy o mně. Vždycky a všude jsem požíval přídomku přílišného individualisty. Ona je to vskutku Vaše nevyzrálost – takhle střílet do tmy. Daří se pak převelice – neb ten dojem je opět odvozen z Vašeho pseudoliberálního postoje. Pseudo proto, že upřednostňuje ideje jako ideologické postuláty od nichž se teprve začíná odvíjet Váš rozum. Nic více nic méně.

  11. Karel Zvára
    Zvažte sám váhu a platnost Vašich axiomů pro přesvědčeného nacistu, že židé patří do plynu.

  12. Roman
    Pouze tvrdím, že ekonomie zatím zkoumá člověka spíše a pouze z hledisek ekonomických. Nepochybuji, že zatím moc nezdařené pokusy behoviorálních pokustonů rozšířit to univerzálněji, nahlížíte s opovržením. Ani já tomuhle přístupu moc nevěřím a jak dím jinde ony multiprofesní přístupy možná teprve přijdou možná že ne.
    A trvrdím, že sama ekonomie neskýtá úplný obraz lidské společnost, že je nutno brát vážně i ostatní obory – třeba sociologii vedle právní vědy a dalších. Nikdy a nikde jsem netvrdil, že ekonomie nezkoumá a nemá co říci z pohledu jejich idividuálních zájmů. otázkou je jak se ji v tomto punktu daří, jakkoliv se Vám třeba někdo konkrétní líbí.

  13. @Alexandr Špáta:

    Vy se nezapřete. „Mýlíte se, jste pokrytec, nerozeznáte, co je vlastně argument, pro Vás ekonomy“ atd., atd.

    Tomu říkám diskuse na úrovni. Ale budiž.

    Jak jste dospěl k názoru, že jsem ekonom? Omyl, nejsem. Ani z jednoho mého příspěvku nevyplývá, že moje postoje jsou dány nějakým ekonomickým vzděláním.

    Pojmy jako etika a morálka, které považuji za klíčové, jsou kategoriemi výhradně filosofickými a ekonomie jako disciplína nemůže mít žádné ambice je definovat či soudit.

    Nejsem ani profesionální filosof ani právník. Mojí profesí jsou aplikace teorie řízení technologických procesů. A jsem už dost starý na to, abych si mohl dovolit tvrdit, že mám nějaké životní zkušenosti a mé názory jsou pevné a neměnné. A nemůžete na tom změnit nic ani Vy ani nikdo jiný.

    Souhlasím s Vámi zcela, „že na popis světa a lidí v něm samotná ekonomie nestačí a nemůže stačit.“

    Nikdy jsem netvrdil opak, to je jen Vaše dedukce a opravdu nevím, jak jste k ní dospěl.

    Odpovědi na základní otázky podstaty a smyslu existence lze hledat pouze a jen ve filosofii. Všechny minulé i současné exaktní vědy jsou z ní odvozené a jako takové nemohou samy o sobě dát žádnou odpověď na otázky „kdo jsme“, „proč jsme“ a „jak máme žít“. Ani ekonomie, kde je navíc pojem „exaktní“ poněkud problematický, nemůže.

    Položíme-li si otázku, „kdo jsme a jak máme žít a proč“ dotýkáme samotného filosofického „hardcore“. Tady leží prvopočátek všech dalších úvah a vůbec poznání jako takového.

    Nelze jinak, než začít zkoumáním v oblastech metafyziky a epistemologie. Čili zkoumáním, co je realita, jak funguje v jakém vztahu je k vědomí a samozřejmě co je vědomí, jak vědomí ví, že ví atd. Dále se dostaneme k disciplíně zkoumající etiku a morálku, čili jak se máme chovat, jak žít, co je správné a co špatné. Teprve pak se můžeme dostat k nějaké politické filosofii, která může dát praktický návod jak uspořádat společnost a podle jakých pravidel, jaká je správná role státu. Současně je třeba zabývat se estetikou a uměním, kteréžto jsou neoddělitelnou součástí života člověka.

    Je to cesta trnitá a vyžaduje nemalé mentální úsilí a rozhodně to není cesta, kterou je možno projít za pár dlouhých zimních večerů.

    Filosofie je ovšem jedinou možnou platformou, na které lze stavět a kde lze hledat odpovědi na základní otázky.

    Žádný etický a morální hodnotový systém se nemůže obejít bez základny nějakého světonázoru založeném na zkoumání metafyziky a epistemologie. Žádná praktická politika se nemůže obejít bez nějaké z toho vyplývající politické filosofie.

    Kdo tvrdí opak, lže.

    Sám se považujete za eklektika. Takže se mnou asi nebudete souhlasit v tom, že ukotvení se v nějakém světonázoru je základním předpokladem jakékoli argumentace. Nebo ano?

    Pokud ne, nemá skutečně žádná diskuse smysl. Pokud ano, pokládám otázku:

    Jak vidíte vztah reality a vědomí? Co je prvotní? Co je prvotním axiomem, realita nezávislá na vědomí nebo vědomí, které je zdrojem reality? Bez odpovědi na tuto prazákladní otázku se nelze pohnout dál.
    Která z odpovědí je Vám nejbližší:

    1) Prvotní je realita a vše ostatní je v ní obsaženo.
    2) Prvotní je vědomí jako tvůrčí zdroj veškeré relity.
    3) Ani jedno ani druhé.
    4) Všechno je jinak.
    5) Nezajímá mě to.

    Za sebe odpovídám, že dle mého je 1) správně.

  14. Pavel Pátek
    Ten úvod je hezký, ale zkuste ten soud či výrok na základě Vašeho tvrzení vůči panu Máchovi vyvrátit – a logicky. Už tohle Vás shazuje. Nejste schopen si ani přiznat, že jste tedy zřejmě nemyslel onou pravdou vše, co pan Mácha uvedl.Ergo kladívko, že jste se nepřesně vyjádřil.
    Nepřesně čtete, nejsem věštec či psycholog jako někteří tu zdatnější. Nikde jsem netvrdil, že zrovna Vy jste ekonom.
    Čili opáčím Vám už natvrdo stejným – skutečně umíte vést diskusi s bravurou sobě vlastní.

    To další už je zajímavější. Kupodivu asi pro Vás – (koukám, že hodně rád soudíte a střílíte od boku – taky dobrá vlastnost – byť je tam to asi) – na ukotvení v nějakém světonázoru nevidím absolutně nic špatného. Jen tvrdím, že těch světonázorů je povícero mluvím-li o politice a politických směrech a žádný nijak výrazně nad jiným zatím nějak jasně nezvítězil. Jinými slovy – vadí mi světonázor v tomto smyslu opřený o mantry bez rozumu. Netuším, proč bych měl v rámci jakékoli výměny názorů usilovat o změnu Vašeho světonázoru, ten je-li brán v rozumných mezích přece nemůže bránit rozumnému řešení jakéhokoli konkrétního problému. To, co mu brání je skutečnost, kdy nějaký člověk svůj světonázor pojme nikoli ideově ale nekriticky ideologicky – tedy tehdy, kdy se v podstatě našprtá uznávané mantry ač jsou pro něj ve skutečnosti prázdné a pod jejich vlivem začne vše ostatní dovozovat.
    Totéž platí zúžíte-li si světonázor ve smyslu idelismu či materialismu nebo jinak teismu a ateismu – myslím to, že to přece nebrání rozumné dohodě nad konkrétním problémem, jakkoli tady už je volba jasná – tam směřujete? Volbu uhádnete sám, nejsem věřící a věřím na lidské poznání.
    Jinak netuším, kam mne tím chcete dovést.

  15. @ A. Špáta:
    Nesnažím se vás přesvědčit, že ekonomie má podávat úplný obraz lidské společnosti. Ale je třeba brát vážně, když ekonomie potvrzuje liberální pohled na svět jako nejlepší pro uspořádání společnosti z hlediska uspokojování potřeb a přání člověka. To znamená, že jakékoliv jiné uspořádání společnosti je s ekonomickými principy v rozporu, a tedy může každého jednotlivého člověka v konečném důsledku pouze ochudit, jak materiálně, tak ve všech ostatních ohledech. To znamená i v těch, které lze nasměrovat k altruismu, pomoci potřebným, přírodě apod. Pokud se z jiného úhlu pohledu jeví jako lepší např. socialismus, znamená to jedině, že tento pohled ignoruje jednání lidí. Nedokážu si představit, že by takový pohled mohl mít pro člověka nějaký význam.

  16. @ Pavel Pátek
    Je to sice mimo tuto diskuzi, ale z vašich 5 bodů bych zvolil bod 4. Bod 1 předpokládá rozlišování mezi realitou a vědomím, přičemž rozlišování je funkcí vědomí. Bod 2 ignoruje fakt, že vědomí nám neumožňuje poznat, zda realita náhodou nebyla dřív a zda je vůbec od vědomí odlišná. Takže nejupřímější odpověď za mě je, že nevím.

  17. @Alexandr Špáta:

    Už toho, prosím, nechte, nestojím o žádné Vaše hodnocení své osoby. Šetřete papírem. Nemám žádný důvod vyvracet, že se podle Vás mýlím, nebo že jsem podle Vás pokrytec. To jsou zbytečná a prázdná slova.

    Ani k tomu dalšímu se nechci moc vyjadřovat, snad kromě Vašeho „zúžení“ si světonázoru „ve smyslu idealismu a materialismu nebo jinak teismu a ateismu“.

    Odpověď je taková, že si nic nezužuji už proto, že materialismus není jediným „protipólem“ idealismu. Nejsem materialista ani idealista. Mimochodem, je pro Vás například buddhismus teismem? Pro mě rozhodně není, když odmyslím určitý folklór a soustředím se na podstatu Buddhova učení. Přesto je druhem idealismu. Je to svého druhu mysticismus jako vymalovaný.

    Nicméně, jak naznačujete, považujete prvotnost reality, ve které je vše ostatní obsaženo, za nespornou, či nikoli? To je důležité, protože, pokud ano, determinujete své jakékoli další úvahy a tvrzení a mají-li být konzistentní a platná, musí obstát v procesu zpětné logické redukce až k tomuto axiomu. Záměrně jsem použil tento pojem, protože AXIOM vyjadřuje konečnost jakékoli další redukce. Protože definice axiomu je již v něm samotném implicitně obsažena. Jinak řečeno, je sama axiomem. Je tím čím je.

    Ale co je podstatné? Kam že to směřuji?

    Směřuji k tomu, že pokud člověk přijme nějaké základní filosofické východicko (a axiomatické tvrzení o prvotnosti reality – existence – nezávislé na vůli vědomí zásadním filosofickým východiskem je), pak nemůže být ani řeči o jakémkoli zužování čehokoli, protože již není nic, co by mohlo být zúženo. Nelze tedy dál tvrdit cokoli libovolného a obhajovat cokoli, co se zrovna hodí. Přijetím počátečního axiomu vědomím ze začne odvíjet nit, kterou sice lze odstřihnout, ale nikdy pak již nelze dojít zpět k jejímu počátku.

    Možná Vás chápu v tom, že další sledování této niti je podle Vás: „To, co mu brání je skutečnost, kdy nějaký člověk svůj světonázor pojme nikoli ideově ale nekriticky ideologicky — tedy tehdy, kdy se v podstatě našprtá uznávané mantry ač jsou pro něj ve skutečnosti prázdné a pod jejich vlivem začne vše ostatní dovozovat.“

    Můžete mi, prosím, vysvětlit, co znamená „nikoli ideově ale nekriticky ideologicky“?

    Z každého přijatelného systému ideí na bazální filosofické úrovni přece musí vyplývat nějaká politická filosofie, čili ideologie, pokud se původní systém ideí má uplatnit v reálném životě. Znamená to snad, že ideologie stojící na základě nějakého konzistentního systému ideí je nutně z podstaty „nekritická“?

    Pokud tedy volíte 1), jsme na jedné lodi. Je jen otázkou, kdo z nás tu pomyslnou nit odstřihne dříve či později nebo vůbec ne.

    O tom je jakákoli diskuse a jakákoli argumentace. Kdo se staví nad všechna základní filosofická východiska, ten se nakonec stane jen pouhým fabulátorem a továrnou na arbitrární tvrzení, s nimiž nemá žádný smysl polemizovat.

    Je tu však jedna velmi významná skutečnost, a to, že fabulace a produkce relativistických a v důsledku nihilistických filosofických směrů je velmi účinným nástrojem k ovládnutí mas.

    A proto i jakýkoli vnitřně nekonzistentní, filosofický systém, se v praxi projeví jako ideologie. Zpravidla nebezpečná ideologie.

    Jsme toho svědky dnes a denně.

  18. @Roman:

    Jaký je podle Vás problém s tím, že „Bod 1 předpokládá rozlišování mezi realitou a vědomím, přičemž rozlišování je funkcí vědomí.“

    Pokud by vědomí nerozlišovalo mezi realitou a sebou samým, nebylo by vědomím, tedy alespoň ne lidským. Nemohlo by si uvědomovat samo sebe. Zároveň by žádný z uvedených bodů neměl smysl.

    To není podstatou bodu 1). Podstatou je, že existence prostě existuje a je tím, čím je bez ohledu na to, jak se k tomu vědomí staví.

  19. re jan:
    naneštěstí je to mimo téma, zde se řeší čistě praktická (nikoli citová, abstraktní) ekonomická rovina… ubezpečuji vás, že pokud v politice nebude nadpoloviční většina zástupců nadprůměrně altruistická, nebo většina společnosti extrémně sobecká, pak NEJMENŠÍM ZLEM JE LIBERALISMUS – ponechává jak altruistickým, tak sobeckým jedincům více prostředků, na nich pak je jak je využijí (to že jim necháte více peněz zpětně kladně ovlivňuje společnost a zmenšuje riziko amorálních jevů)

    výchova k morálnímu jednání leží mimo rovinu ekonomiky a jde ipso facto o diskuzi s cílem dobrovolně voleného altruismu. Minimálně v morálce by účel neměl světit prostředky ne?

    PS: zdůrazňuji že dnes řešíme opačný problém – státní správa plná zkorumpovaných individuí bere pracujícím více než 60% prostředků – to je donebevolající zvrácenost ne o moc lepší jak čistý socialismus, a nebere je jen současným pracujícím, ale zadlužila se i na desetiletí dopředu, pokud ty peníze nesmaže inflací

    uznávám, že je to světový problém a ČR není dostatečným suverénem aby šla proti proudu, změnu by možná(nebo taky ne) přinesla jen pořádná světová krize ale tu si nepřejí ani rozumnější liberálové (protože by pravděpodobně tekla krev… a hodně)

  20. @ pavel pátek
    Nechci být příliš off topic, můžeme to případně probrat pře e-mail (rom.an@email.cz)

    @ jan
    Protože zatím nikdo neodpověděl na vaše otázky:
    1) Jsem vlastníkem postaveného domku, pokud mi byl písek poskytnut dobrovolnou směnou. Pokud jsem písek ukradl, poškodil jsem práva druhého člověka, za což může požadovat kompenzaci.
    2) Mluvit mě učí matka, případně macecha, vychovatel, babička atd. Vždy konkrétní člověk, nikoliv nějaká abstraktní společnost. Činí tak dobrovolně. Mohu mít vůči tomu člověku závazky, ale výdělky z mého moderování patří mě. Pokud své závazky neplním, opět porušuju práva druhého člověka a lze na mě vymáhat kompenzace
    Obecně lze říct, že upírám-li někomu jeho práva, upírám je i sám sobě

    @ 3,14ranha
    přesně

  21. Pavel Pátek
    Mohl bych toho nechat, pokud byste téhož nechal Vy. Tam, kde jsem vyslovil soud, na něm i trvám. Ústup jsem Vám nabídl. Koneckonců, že tu maličkost nechcete vyvracet – tím jste řekl, že to neumíte, že to nejde.
    Vy sám plodíte tvrzení a mnohdy kategorická z pozice božské.
    Tahle část opravdu nemá smysl a jakkoli se domníváte, že jsem ji pln jen já, jste ji pln také. Jak vidíte přiznávám Vám, že se Vám váš pohled na má tvrzení taková jevit mohou. Tak už to holt mezi lidmi chodí. Jeden by Vám podrobně musel vysvětlovat každé slovo a to hodně dlouze a přesto byste tvrdohlavě trval na svém i tam, kde je to neudržitelné.
    K tomu zajímavějšímu řeknu jen tolik, že bychom se na podstatném shodli, co se týká toho zneužívání ideoligií. Problém mezi námi a nejen mezi námi je obecně lidský. Přestože oba mluvíme jedním jazykem, jakobychom mluvili každý jiným. Tož asi tak.

  22. offtopicem bych se tu moc nezabýval, na to už je pozdě 🙂

    Zjednodušujete si to. Věda dneska dokazuje, že člověk se v pravém slova smyslu nevlastní, neboť jeho osobnost je dána z podstatné části prostředím – zejména společností, ve které žije. Vy ale odmítáte vidět ten nevyčíslitelný podíl jiných lidí na sobě samém a chápete jedince jako samostatný článek, prost jakýchkoli vlivů a následující své štěstí. Vás sice učí konkrétní lidé, ale je jich mnohem víc. Vždyť i mluvit vás učí naprosto každý koho za život slyšíte mluvit. Nechte dítě v tmavé místnosti (ne, nenechávejte) a uvidíte do čeho vyroste – nevyroste do člena společnosti, to bude teprv někdo, kdo bude vlastnit sebe i plody své práce. Nesnažíte se o objektivní nadhled nad sebe samého, vše chápete úplně subjektivně. Samozřejmě liberalismus to neodsuzuje celý, jsou ale jistá tvrzení (jakože daně jsou krádež, apod.), která jsou prostě nepravdivá. Nezávislý jedinec je utopie a závislost znemožňuje sebevlastnění. Když tedy vlastním, podle vás.. co když se někomu dám (dobrovolná směna, jak říkáte)? Může mě pak zabít?

  23. s piranhou souhlasim, je jasné, že dnes se řeší něco jiného.. nesouhlasím ale s dobrovolností morálky, s dobrovolností spravedlnosti – to MÁ být vynucováno zákonem, to je to jediné, k čemu zákony jsou..

  24. Jan 12:10
    Tak to přece není. Zákonem nikdy neošetříte úplně všechno a něco je na klimatu ve společnosti. Je-li něco v klimatu společnosti jako nepsaný yákon uynávané, nemusíte na to mít znění zákona.

  25. Co například? Zákon reflektuje morálku.. je-li něco uznávané, buď se to jako pramen práva už bere, nebo se to brát bude.

  26. Jan
    Máte pravdu přepískl jsem to. Pravda je taková, že do zákonů se všechno nevejde a něco je na tom klimatu ve společnosti. Nijak se to ovšem netýká toho, co jste napsal a na co jsem reagoval neadekvátně. Prostě příspěvek můj ve 12:17 berte jako smazaný.

  27. Dobře. Nevejde no, to jak to vypadá, když se spoléhá na morálku vidíme dnes a denně. Co není mimo zákon, jako by bylo automaticky v pořádku. Ovšem chtít ošetřit zákonem vše je taky pěkná hloupost 🙂

  28. @ Jan
    Vůbec nepopírám, že je člověk, jeho povaha a schopnosti, ovlivněn jinými lidmi, mnoha lidmi, něčím, co by se dalo nazvat sociálně-kulturní vlivy a že s ostatními sdílím spoustu „materiálu“, kterého si ani nejsem vědom. Jenže, tvoří tyto věci nějakou entitu, se kterou lze mít vztah? Lze mít vztah se společností? Má společnost email nebo telefonní číslo? Můžu společnost pozvat na kafe? Nevím, jak vy, ale já chodím na kafe s konkrétními lidmi. Dělám volby v daném prostředí a s danými prostředky a je fuk, jestli jsem Tarzan z pralesa nebo lord Greystoke.
    Závislost neznemožňuje sebevlastnění, proč by měla? Máte-li na mysli, že moje živobytí závisí na chození do práce například, pak mám možnost do práce nechodit a nést všechny následky s tím související. Závislost nevylučuje možnost volby a volba tedy neznamená nezávislost. Můžete zpochybnit reálnou existenci „já“, pak by liberální koncepty asi padly, ale vzhledem k tomu, že většina lidí funguje na platformě „já“ 24 hodin denně, pak liberalismus má slušnou šanci být tím „nejmenším zlem“, jak se trefně vyjádřil 3,14ranha.
    Na vaši otázku: jde vlastně o otázku, zda se člověk může dobrovolně zřeknout svých práv. Je to sice extrém, ale podle mého soudu může. Sebevrazi to dokonce dělají. Nicméně zde jde spíš o toho zabijáka, zda může být pak stíhán. Popravdě nevím, určitě lze zpochybňovat dobrovolnost ze strany oběti, přeci jen jde o extrémní porušení jejích práv. Z hlediska např. euthanasie je to zajímavá otázka, ale odpovědí si jist nejsem.
    K té diskuzi zákonech a morálce: dnešní zákony zdaleka nereflektují jenom morálku, ale taky zájmy nejrůznějších skupin vydávané za údajný společný neboli veřejný zájem. Mám daleko menší problém s povinnou první pomocí než s nedobrovolnou platbou do systému, u kterého si nikdy nemůžu být jist, co s těmi penězi udělá, a ovlivnit to můžu jen nepatrně. Pokud se vám výraz „krádež“ zdá nevhodný, možná by „výpalné“ znělo lépe 🙂

  29. “ to MÁ být vynucováno zákonem, to je to jediné, k čemu zákony jsou..“ to je ovšem velmi pohodlný názor člověka žijícího v postkřesťanské, svobodné a demokratické zemi, opět se oknem vrací otázka zda většina společnosti si přeje morální zákony, a zda naši zástupci mají morálku takové zákony prosadit
    pokud ne, je menším zlem liberalismus(netvrdím absolutní, slovem libralismus stejně chápu spíše směr, než cíl)

    tvrdil byste to samé v padesátých letech? nebo během protektorátu?

  30. re Roman: euthanásie, zde se právě už naráží na onu otázku po sebevlastnění

    ovšem kdekoli jinde to NEMÁ PRAKTICKÝ VÝZNAM
    (už fousatý křesťanský bonmot tvrdí: makej jako by úspěch záležel jen na tobě, modli se jako by úspěch záležel jen na Bohu, soukromé vlastnictví jako jeden z pilířů společnosti uznávali už staří hebrejové)

    vděčnost rodině či společnosti za život lze jistě podporovat, ale jde spíše o pocity než něco měřitelného (prostě se potřebujeme navzájem, snaha to měřit smrdí utilitarismem) – na citech tolik nezáleží, protože můžete dokonce pomáhat i lidem které neznáte či nemáte rád (díky sociálnímu státu přesně tohle děláme většinu pracovní doby) někdo na to má dost morálky, u nás to „jistí“ opatrovnický stát spolu s tlupou lobbystů všech barev… – kdo křičí hlasitěji, ten je pro stát(politiky) potřebnější… jde totiž spíše o politický kredit, než o ten morální

  31. ad pirana, jistě že tvrdil, ta věta totiž neříká nic o současně (tehdy) platných zákonech a jejich spravedlivosti. Zákony nejsou spravedlivé ze své podstaty, ale ze svého obsahu, který musí korespondovat s morálkou. A jejich účel je vynucovat morálku, to se nemění, proto bych to tvrdil i za protektorátu a jedním dechem bych dodal, že současné zákony v tom zklamávají (ale to říká mé dnešní já, ..). Ano, liberalismus jako směr je v pořádku a vidím to stejně.

    Závislost že neznemožňuje sebe-vlastnění? Jak je prosím možné, že mučení lidé prozradí tajemství, i když původně nechtěli? Protože vy, ačkoli se ROZHODNETE mi dokázat, že máte možnost volby, tak nedáte čelo zdi. Možná jednou, možná dvakrát, ale dřív nebo později se vaše možnost volby odsune stranou (ona tam nikdy nebyla). To nedokážete vidět, že i ostatní případy jsou takto nepříjemně dané, leč méně zřejmě? A asi všechny jsou spojeny se sebezachováním a prosperitou.

    Ale asi to děláme naopak… co kdybyste mi to tvrzení dokázal? Nebo je to podobně dokazatelné jako dříve Bůh? Dle mě ano.. a je to stejně zaslepená víra.

  32. @Jan:

    Dát nebo nedat „čelo ke zdi“ JE záležitostí svobodné volby. Ať už se člověk rozhodne jakkoli. To, že výsledkem rozhodnutí je „nedat čelo ke zdi“ je důsledkem vyhodnocení situace, kdy člověk dospěje k poznání, že charakter násilí na něm iniciovaném (donucením) nedává v daném čase a souvislostech jinou možnost sledovat svůj prospěch, než obětovat nějaké jiné hodnoty. Takové jednání je také svobodné a může být racionální i iracionální. Ovšem, v jistém smyslu, vyšší hodnotou, než je biologický život jako takový, může být naplňování touhy žít také jako člověk, tzn. se všemi atributy svobody. V takovém případě může mít obětování biologického života stejně tak racionální jako i iracionální charakter a člověk se může rozhodnout „dát čelo ke zdi“.

    Iniciací násilí na druhém člověku dochází pouze k donucení nějak jednat. Nijak to nezpochybňuje objektivní fakt, že jedním z přirozených atributů lidského vědomí, který ho odlišuje od vědomí zvířat, je nutnost automatického procesu volby v každém okamžiku jeho života.

    Máte jistě pravdu v tom, že existují a z podstaty mohou existovat jevy, které brání například sebe-vlastnění. Tyto jevy jsou buď výsledkem spontánních procesů obecné rality nebo v užším smyslu důsledkem iracionálního chování někoho jiného. Poznání sebe-vlastnění je až důsledkem v první instanci ne-volních smyslových vjemů a následně pak volních procesů pojmového myšlení a integrace reality a kauzálních vztahů jejích existentů.

    „Závislost“ jedné individuality na druhé je také důsledek volních procesů pojmového myšlení a v konečném důsledku svobodné volby. Dochází k ní poznáním, že s pomocí toho druhého mohu dosáhnout většího prospěchu. Toto poznání však nevyplývá z jakéhokoli donucení ale je důsledkem svobodné volby. To, že existuje více individualit než jedna je prostě přirozeným faktem podle zákona identity, tzn., že věci jsou takové, jaké jsou a nemohou být tím, čím nejsou. Tento fakt není možné chápat jako donucení, které je výsledkem jakéhokoli jednání kohokoli. Příroda, vesmír jsou prostě takové jaké jsou a nemoho být jiné. Důsledky racionálního či iracionálního jednání individualit však vyplývají z podstaty funkce volního vědomí člověka.

  33. @ Jan
    Kam pořád chodíte na takové brutální příklady jako mučení? 😉 Uvedu jiný – kolikrát jsem třeba v hospodě utratil víc, než jsem skutečně chtěl. To je otázka sebeovládání, nikoliv sebevlastnění. Vlastním-li auto, nemůžu někdy zabránit tomu, abych nenaboural nebo mi ho neukradli, ale tím se nijak nezpochybňuje vlastnictví jako takové. Neříkáte náhodou moje ruka, moje tělo, můj názor?
    Ano, sebezachování a prosperita jsou přednostní motivace. Ekonomie tomu říká uspokojení potřeb a přání, proto dokáže velmi dobře popsat lidské jednání. Jenže možnost volby či nutnost volby, chcete-li, vychází z faktu, že nemůžete mít všechno najednou, protože zdroje jsou omezené. Některé volby jsou zdánlivě vynucené, zejména činíme-li je tváří v tvář ohrožení života. Ale jsou to stále volby, protože nemůžete zcela vyloučit prvek spontaneity. Nevsadil bych ani halíř na to, že se někdo bude v dané situaci chovat pokaždé stejně, vy ano?
    Co se týká důkazu, nevím, co vám mám dokazovat. Že činíme volby? O to se snažím celou dobu. Zaslepená víra je argument, který by se dal použít proti čemukoliv, včetně vašich tvrzení. Pro mě jsou pro liberalismus především dobré praktické důvody.

  34. re: víte co je sranda? že tisíce(možná miliony) obětí mučení na celém světě a celé historie ve skutečnosti dosvědčily že lidská svoboda může sahat až za hranici fyzické integrity… protože nezanedbatelná část lidí, navzdory vašemu fatalismu a poraženectví, mlčela

    váš ujetý příklad s mučením odhaluje pravdu, svoboda volby prostě existuje, a i odmítnutí volby je volba, to je podstata člověčenství a definice inteligentního života

  35. Pomáhat druhým v nouzi je určitě povinností každého slušného člověka. Ale je zde jedna podmínka! Nesmí pomocí ublížit sám sobě! A pokud budou pracující, kteří museli třeba do 25 studovat a ještě se zadlužit, aby mohli založit rodinu s 1 nebo 2 dětmi, okrádáni o těžce vydělané peníze kvůli 5 hladovým krkům v každé cikánské rodině, tak jim to logicky uškodí. Populace opálených vrahů a násilníků bude geometricky růst, zatím co vzdělaný běloch bude brzy (60-100 let) ohrožený druh.

Comments are closed.