Proč se EU nestane velmocí

EU se v současné situaci nemůže stát velmocí. Na paralele s Čínou před mnoha staletími se dá jednoduše ukázat současná perspektiva dalšího vývoje v Evropě. Jak nám “pomáhá” Evropanský socialismus?

Evropská unie
Evropská unie

Takzvaná „Lisabonská strategie“ byla plná velkohubých prohlášení, dle kterých měla být EU tento rok de facto rájem na zemi. Nulová nezaměstnanost, všichni se mají minimálně stejně dobře, všechno je krásně zelené a ekologické a tak dále. Ostatně, v mnohém možná stejně velké cíle měla (má) i severokorejská dynastie Kimů.

Proč KLDR a EU spojuji? Protože princip jejich nezdaru, nesplnění jejich cílů, je stejný.

Přesuňme se nyní o pár století zpět na Dálný východ. Tehdejší nesjednocená Čína byla bohatá a rozvinutá. Měla střelný prach daleko před jeho objevením v Evropě, spolu se spoustou dalších objevů. Konala objevitelské cesty (či se o ně alespoň pokusila), přesto to nebyla Čína, kdo začal následně kolonizovat celý svět napříč kontinenty, ale právě ta zaostalá Evropa. Proč?

Čína se nejvíce rozvíjela v období, kdy nebyla jednotná. Konkurence dynastií, rodů a jednotlivých území hnala dopředu inovace – kdo neinovoval, ten zaostal a prohrál v boji.

V jeden čas se Čína stala hegemonem ve své oblasti, prakticky bez konkurence. Barbarské kmeny za jejími hranicemi byli pod rozlišovací schopnost Čínských vládců, blízké „země“ se jí bály tak či tak. Nebylo třeba inovovat, nebyla konkurence.

Vývoj v Evropě byl zcela jiný – ačkoliv byla Evropa oproti Číně zaostalá, tak navzdory mnohým tendencím o její sjednocení byly v Evropě vždy navzájem si konkurující velmoci, země, které se navzájem dokázaly ohrozit. Nebylo hegemona, až na výjimky. Neustálý boj o vliv a moc, neustálá konkurence.

Neustálá konkurence vede k neustálým inovacím. A právě proto to byla Evropa a nikoliv Čína, kdo kolonizoval svět. Inovace ve všech oblastech – například ve vojenské strategii – více než bohatě nahradily zaostávání v jednotlivých dílčích sférách.

Konkurence je motorem inovací, které jsou ve výsledku vždy ku prospěchu spotřebitelům. Jinak by se ony inovace neuplatnily.

Čína je dnes významným hráčem na globálním hřišti. Avšak není to jediná světová „Popelka“, která se změnila v „princeznu“ – Japonsko zažilo velmi podobný vývoj. Obě to byly velmi uzavřené země s bohatou tradicí, které se jen otevřeli světu, tedy globální konkurenci. Díky tomu začaly inovovat, měly z čeho – ze světa k nim přicházelo (přichází) dostatek podmětů.

A co EU? Snaha o integraci, sjednocení Evropy je velmi stará. Pochází z tradičního křesťanského myšlení – jeden bůh, jeden vládce, jedna vlast a rovnost před bohem. Z těchto myšlenkových kořenů pochází „Svatá říše římská“ i dnešní Unie. A právě ta dnešní varianta je zatím nejdokonalejší provedenou formou.

Cílem je likvidace daňové konkurence. Cílem je likvidace legislativní konkurence, likvidace konkurence na trhu zboží a služeb (namátkou ukázkou provádění tohoto jsou zemědělské dotace). Cílem je jednota a unifikace. Jednota a unifikace jsou nepřirozeným stavem – lišit se není právo, lišit se je přirozenost.

Cílem je uzavřít („vnitřní trh“) Evropu před světem, odstranit ji z globální konkurence a uvnitř ji mít stejnou. Jde o novou formu národního socialismu, kde pro mnohé je „národ“ nahrazen „evropanstvím“, tedy jde o „evropanský socialismus“. Cílem je s Evropou udělat to samé, co se stalo před staletími s Čínou.

Bez konkurence a konkurenceschopnosti se z EU nikdy nemůže stát silný globální hráč. Konkurence a konkurenceschopnost se nepodpoří unifikací.

blog.idnes.cz

27 comments

  1. Ahoj. Dobrý článek, vnuknul mi pár nápadů pro seminárku, ale místy nesouhlasím. To, že se Čína sjednotila, byla cesta k záhubě, ale ne z hlediska ztráty konkurence, ale z důvodu rozmělnění úrovně hospodářství a podpory slabších území. To samé se stalo se SSSR, když se oddělilo od zbytku světa železnou oponou. A to že Čína nedokázala první kolonizovat Ameriku s tím taky moc nesouvisí. Čína měla obrovské plochy na svém území, které bylo zapotřebí osídlit. Evropa jako taková už byla známá a rozvíjela se přirozeně. A navíc, to že Evropa objevila Ameriku byla náhoda. Columbus přece obejvil Ameriku, když hledal cestu do Indie. Nebýt této události, mohla se Amerika obejvit až klidně za 100 let a to mohla stihnout i Čína..Samozřejmě těch faktorů jsou mraky a pointa, že ztráta konkurence vede k degeneraci je naprosto správná..jen užité příklady mi nepřipadají 100% vhodné..

  2. tato logika platí i na USA.. navíc nelze souhlasit.. Tak jako v USA máte Luisianu = tedy PIGS a zároveň Minnesotu a jiné severní státy Unie = Skandinávie a Německo.. Nevím proč by EU měla ztratit konkurenceschopnost větší unifikací.. Je to blbost.. Příkladem může být Německo, Skandinávie ale i některé další země, které si vedou velice dobře na globálním trhu.. Německo je úplně příklad par excellence… Byly doby, kdy se zastánci anglosaského modelu smáli Němcům, že jejich ekonomika je přebyrokratizovaná se silnými odbory a největšími platy v oborech na světě… Navíc v politologii charakterizujeme Německo jako korporativistický stát.. Dalším příkladem může být Benelux.. Tyto 3 země se začaly integrovat ihned po druhé světové válce a stále patří k nejrozvinutějším ekonomikám světa.. (Ano, dluh Belgie, Nizozemí jako protestanský stát byl již v 16. století kolébkou kapitalismu).. Myslím,že logika komparativního usuzování je správná, ale je třeba, aby se porovnávalo porovnatelné.

  3. Uvědomujete si, že já nekritizuji integraci (“globalizaci” – bourání hranic a umělých překážek), ale umělou (byrokratickou) unifikaci?

  4. “Čína se nejvíce rozvíjela v období, kdy nebyla jednotná. Konkurence dynastií, rodů a jednotlivých území hnala dopředu inovace – kdo neinovoval, ten zaostal a prohrál v boji.” další.. “Cílem je likvidace daňové konkurence. Cílem je likvidace legislativní konkurence, likvidace konkurence na trhu zboží a služeb (namátkou ukázkou provádění tohoto jsou zemědělské dotace).” Jak je unifikace spojena s byrokracií? EU zrušila několik tisíc právních regulací národních států, které omezovaly konkurenci a ochraňovaly vlastní trh. Hospodářskou unii chtěly zejména exportující země Beneluxu a tlačily Francii při projednávání Euroatomu, aby se zabývala EHS. Jinak Euroatom, což byl zájem Francie (lépe řečeno Jeana Monneta), neschválí.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *