Proč jsme chudí?

Snili jste – jako mladí – o bohatém a úspěšném životě? O rodinném domě, o velkém majetku, o bohatství a spokojenosti? Nemáte to? Pak slyšte proč.

Chudoba - kde se furt bere?
Chudoba - kde se furt bere?

Editováno 12. 7. 2010

Vyrostl jsem mezi Romy, můj otec Romem jest, má sestra též… a vlastně velká část těch, jenž mne nějak vychovávala. Budu proto otázky chudoby rozebírat právě z perspektivy Romů a jím podobných – z pohledu sociálně vyloučených skupin. I když obecně jsou příčiny stejné pro všechny.

Dnešní vlády se – hlavně v západním světě – snaží o takzvaný “sociální stát”, který má všem zajistit “důstojný život”. Sociální výdaje tvoří výraznou součást rozpočtů, sociální systémy se v čase – až na jisté výjimky – neustále rozšiřují. Tak proč jsme stále všichni chudí? Proč cítíme nedostatek, když si toho tolik přerozdělujeme?

Ať žije chudoba!

Problém je vůbec v celkovém pojetí toho, jak proti “chudobě” bojovat.

Představte si, že bude chtít vláda bojovat proti automobilovému průmyslu. A tak, aby zamezila jeho rozšiřování, začne výrobu automobilů dotovat. Na auta dá výhodnější sazbu DPH, automobilkám začne připlácet na jejich zaměstnance… a tak dále.

Jistě, postup vlády je nesmyslný. Oni automobilový průmysl dotují, tedy dělají přesný opak toho, co dělat chtějí. Tím, že automobilový průmysl dotují pomáhají k jeho rozšiřování, nebojují proti němu.

Proti rozšiřování automobilového průmyslu nemůžeme bojovat jeho dotováním, to je snad všem jasné.

Nyní se podívejme na jinou vládu, která si vytyčí jako svůj cíl “boj proti chudobě”. Co taková moderní dnešní vláda začne dělat?

Obvykle rozšíří sociální systém, dávky, které plynou těm, jenž jsou dle nějakých kriterií chudí. Dají jim více peněz, aby netrpěli svoji chudobou.

Peníze – stejně jako vše ostatní – jsou pro člověka nějak vzácné. Tato vzácnost se určuje mimo jiné také tím, jaké úsilí stojí za jejich získáním.

Jinak vzácná je tisícikoruna pro horníka, jinak vzácná je tisícikoruna pro odběratele sociálních dávek, jinak vzácná je tisícikoruna pro multimiliardáře. A přitom je to stále tisícikoruna!

Co takový horník? Horník se dře několik hodin od pondělí do pátku někde v dole, práce je to namáhavá, náročná. Jeho plat je třeba 20 000,- čistého měsíčně. Tisícikoruna je pro něj nějak vzácná.

Co takový odběratel sociálních dávek? To může být i ten horník, třeba má na nějakou sociální dávku skutečně nárok. Co stojí za získáním těchto peněz? Vyplnění nějakých papírů? Čas strávený na úřadě? Bude tisícikoruna ze sociálních dávek pro horníka více, či méně vzácná než tisícikoruna z platu za práci horníka? Dá se očekávat, že ona vzácnost bude nižší, protože za jejím získáním není tolik úsilí.

Co když se tato tisícikoruna zamíchá mezi tisícikoruny získané hornickou prací? Pak sníží obecnou vzácnost tisícikoruny pro daného horníka. Co to bude znamenat?

Představte si, že si můžete koupit propisku za 5 Kč či za 200 Kč. Jak se k daným propiskám budete chovat? Dá se očekávat, že na propisku za 5 Kč si budete dávat mnohem menší pozor, než na propisku za 200 Kč. Proč?

Protože její pořizovací cena je natolik nízká, že vám zřejmě nebude stát za to, abyste si ji hlídali. Je velmi pravděpodobné, že ji brzy ztratíte. A že vám to ani nebude vadit.

Představte si, že ta propiska bude zdarma. Určitě si ji pak nebudete hlídat natolik, jako třeba pero za 1000 korun.

Tedy čím nižší je pro nás vzácnost statku, tím více vágně s ním nakládáme. Takže čím nižší je pro nás vzácnost tisícikoruny, tím vágněji s ní nakládáme, čím nižší je pro nás vzácnost peněz, tím vágněji s nimi nakládáme.

Čím menší úsilí nám stačí k tomu, abychom peníze získali, tím méně efektivně je vynaložíme. Představa, že sociální dávky, které tvoří “peníze bez krytí úsilím” pomohou sociálně slabším k lepšímu životu je tak zcela mylná.

Jinak řečeno, znám spousty romských rodin, které pobírají sociální dávky a nejsou na tom lépe, než dříve. Na druhou stranu znám několik Romských rodin, které nepobírají (nebo jen v minimální míře) sociální dávky a jsou na tom lépe, než dříve.

Znám spousty rodin (nejen romských!), které jsou chudé, jsou na tom bídně a špatně, a které pobírají sociální dávky, jsou to však rodiny, které vždy měli na cigarety, alkohol, počítače či internet, ale málokdy měli na nájem, vodné, stočné či platbu elektřiny.

Jsou to rodiny, kde jsou zdraví a práce-schopní lidé, kteří místo toho, aby se snažili zvýšit svůj příjem či strukturu výdajů (a že by toho byli schopni) neustále volají po státu, aby zrovna jim dal další sociální dávky – na vzdělání dětí, na platbu lékařské péče a další.

A přitom mají doma tři počítače, superrychlé připojení k internetu, hromadu cigaret a alkohol není problém. Jak je to možné?

Tito lidé neumí nakládat s jim svěřenými penězi. Proč? Protože pro ně nejsou peníze vzácné, protože jsou snadno dostupné. Skrze sociální systém.

Peníze, které dostanou de facto “zdarma” neinvestují (v drtivé většině) do svého rozvoje a zvýšení svých příjmů, ale do zachování svého aktuálního pohodlí. Sociální systém dnešní doby likviduje motivaci.

Tito lidé natolik navykli na svůj pohodlný život, že jakmile jen hrozí, že by o dávky přišli, tak se bouří. A neuvěřitelným způsobem. Nepřišli by totiž jen o své pohodlí, ale také o možnost peněz zdarma. Jsou jak feťáci, kteří neustále mluví o tom, jak se svojí závislostí skončí, ale jakmile je možnost, utečou, nechtějí.

Co je ale nejhorší? To, že v tomto prostředí vyrůstají děti, další generace. Ty jsou na tento způsob navyklí a je tak velmi těžké a nákladné je z této spirály dostat ven. Stát to stojí mnoho peněz – nejdříve jim “zaplatí chudobu”, a poté utrácí hromadu peněz za to, aby je z toho dostal ven.

A nakonec je ještě ukáže jako ukázku toho, jak se stát “umí starat”. To, že je do té hrůzné situace sám dostal, to už neříká.

Nedotujme chudobu

Vraťme se nyní k příkladu s vládou a automobilovým průmyslem. Ačkoliv u automobilového průmyslu je nám naprosto jasné, jak protichůdně si vláda (oproti svým slovům) počíná, u sociálního systému si toho na první pohled nevšimneme.

Povinný sociální systém, který je de facto státním monopolem je totiž zamlžen pojmy jako “solidarita”, “dobrá vůle”, “starostlivost” a další.

To je ale gigantický nonsens! Neexistuje solidarita, dobrá vůle a starostlivost bez dobrovolnosti! Ze zákona povinný sociální systém tak není ani solidární, ani pln “dobré vůle”, ani vyjádřením “starostlivosti”.

Ze zákona povinný sociální systém je jen vládní dotací chudoby! Tím, že něco dotujeme penězi nás všech proti tomu nemůžeme bojovat! Jak bylo napsáno u příkladu s auty, proti rozšiřování automobilového průmyslu nemůžeme bojovat jeho dotováním, tak proti rozšiřování chudoby nemůžeme bojovat jejím dotováním, to je snad všem jasné!

Avšak vlády drtivé většiny zemí světa přesně toto dělají – dotují chudobu, čímž pomáhají rozšiřovat problém, proti kterému sami “bojují” – v důsledku vlády bojují samy proti sobě!

To je neskutečně absurdní.

Abychom skutečně udělali přítrž chudobě, musíme omezit sociální systémy. Ano, na nějakou dobu v kratším horizontu to situaci zhorší – stejně, jako feťákovi na detoxu je nějakou dobu špatně. Avšak do budoucna by to byl neuvěřitelně dobrý čin.

Ano, vždy budou ti, kteří budou mít méně, než někdo jiný. To ale neznamená, že jsou chudí. Cílem snad není to, aby všichni měli stejně, ale aby pokud možno co nejméně lidí bylo chudých. Snažme se o to!

Prosím vás, nedotujme chudobu.

18 comments

  1. Velice zajimavy nazor. Nemuzu rict ze bych s tim nesouhlasil ale zda se mi to trosku nepredstavitelne. vzhledem k tomu ze je tu dalsi skupina lidi kteri se dostali do dluhu treba kvuli podvodum delaji porad aby splaceli ale ziji jen z davek. Pro tuto skupinu lidi by to asi nebylo idealni a techto skupin by se dalo najit jiste vice. lide kteri kvuli nemoci nemohou pracovat atd.

  2. Draculo, jistě, omezit sociální systém neznamená zrušit sociální systém.

    Pokud je někdo skutečně nemohoucný, nemocný, nevidím jediný důvod k tomu mu ty peníze nedát.

    Avšak lidé, kteří upadli do dluhů, či se stali obětí podvodů by určitě více uvítali pomoc a radu finančních odborníků a funkčnější právní systém.

  3. Dobrý článek. Taky vidím určitou paralelu s pomocí tzv. zemím 3. světa. OSN tam mnoho let pořád posílá peníze, jídlo a další věci, ale efekt nula nula nic.

  4. Naprosto souhlasím, částečně je to ale způsobeno tím, že politici se neodvažují velice často k nepopulárním rozhodnutím jako je snižování, nebo dokonce rušení sociálních dávek. Bohužel velká část naší stárnoucí části populace byla vychována v přesvědčení, že určité věci jsou zdarma a jsou samozřejmostí a že se ty peníze odněkud prostě objeví, nebo že to vlastně nic nestojí, protože to mají de fakto zadarmo. Je těžké těmto lidem vysvětlovat, že ty věci, které oni majíbezplatně vůbez zdarma nejsou a že to někdo někde nějak musí zaplatit. Navíc je tu ten faktor, i o kterém je vlastně celá tato diskuze, tj. “co je zdarma, nemá vlastně hodnotu”.
    Děkuji za ten konec posledního příspěvku s poradnictvím a funkčnějším zákonodárstvím. Dokud, politici budou zneužívat sociální dávky jako formu úplatku určité části populace, tento problém se nezlepší.

  5. Proboha, co to tu blábolíte za nesmysly?! Kolik Vám je let?! Co tak “světoborného” jste pro tuto společnost vykonal? Vy pouze papouškujete obecně šířené lži!
    Zkuste si odpovědět alespoň na tyto základní otázky, které jsou záměrně a zločinně zatlačovány do pozadí:
    a/ kde skončily a končí peníze vybrané na důchodové pojištění
    b/ kdo je za tento již 20 let trvající, a stále se zhoršující stav zodpovědný
    Tak neblábolte nesmysly o “stárnoucí generaci”, myslíte-li tím důchodce, kteří si na svůj mizerný a žebrácký důchod celý život platili, žebračenku, /z které odevzdají více než 50-80% na bydlení a energie/, dostávají, tedy alespoň Ti, kteří se toho dožili! Pokud máte na mysli sociální dávky obecně, to je jistě něco jiného! Ano, Cikáni, z nichž je navíc valná většina již v cca 20-20letech, jistě “oprávněně v invalidním důchodu”, a kteří nikdy v životě nepracovali, dostávají často /díky své slizské povaze si dokáží vždy poradit, nedostanou, řvou, že jsou diskriminováni/ měsíčně vyšší finanční částky, které nahází neprodleně do “forbesů”, než Ti, kteří celý život pracovali!
    Váš názor mě ovšem nepřekvapuje! Takových “dunihlavů bez mozku a vlastního myšlení”, zmasírovaných lživými medii je v této zemi, jak říkají Slováci, “něúrekom”! Dle toho tato “demogratická země”, se svými vládci a jejich “jakodemokracií” vypadá! Více studujte, učte se a zajímejte se o informace, ale objektivní!!!

  6. Pane Holý,

    je mi 19 let. Světoborného? Zatím nic, ale věřte mi, snažím se 🙂

    Na vaše dvě otázky odpovídat nemusím, neb se jimi článek vůbec netýká. Absolutně se vyhýbám hodnocení vlivu soc. dávek na rozpočet.

    Řekl jsem něco o stárnoucí generaci? Ne.

    Cikáni necikáni, stejně slizcí a hrůzní, jak oni jsou i Češi. Není v tom žádný rozdíl. Mohu to celkem objektivně posoudit, pohybuji se v obojím. I vypadám spíše, jako Čech.:)

    A co jsou dle vás objektivní informace? Ty, které vám vyhovují? A v čem jsou potom objektivní?

    A dunihlav bez mozku a vlasního myšlení… docela neoriginální. Už jsem na sebe slyšel teda mnohem lepší reakce. Příště se snažte více 🙂

  7. Klid Jaroslave, Tomáš se nevyjádřil příliš jednoznačně, ale není třeba jej tak zostra kritizovat.

    Můj názor k článku: Souhlasím, že stav, který jste popsal odpovídá realitě, nicméně tvrdím, že navrhované seškrtání či výrazné snížení dávek těm, kteří jsou schopní práce může mít nepředpokládané následky. Například jedinci navyklí nepracovat a občas se poflakovat po sídlišti budou mnohem spíše hledat řešení situace, jež byste nastolil třeba v prodeji drog, pasáctví, nebo jiné nežádané činnosti, protože takový způsob života jim bude bližší, nebudou se muset toliko měnit.
    Jinak se mi nelíbí analogie, kterou jste použil. Automobilový průmysl a chudoba jsou dost rozdílné věci, především v tom, že průmysl je aktivitou, zatímco chudoba povětšinou vznikne zahálkou.

  8. #Tomáš Růžička – trefně jste to celé podchytil na konci “Dokud, politici budou zneužívat sociální dávky jako formu úplatku…” je důležité se podívat co to vlastně sociální dávky jsou. Pak zjistíme že ve většině “Sociálních” zemích je to politická páka na volební výsledky.
    #Jaroslav Holý – to chce klid a nohy v teple proč to ti “mladí” píší je správná otázka? Nezasekávejte sekyru do mezigeneračních vztahů tento článek ani tak nebyl myšlen! Ovšem určitou pravdou je že to co musí řešit dnešní mladí je dluhem předchozích generací. Ve výsledku je to pro všechny neustálá nová zkušenost se kterou se každy vyrovnává po svém.
    Sociální solidarita tak jak byla nastavena třeba v ČR ve svém důsledku omezuje právě ty kteří potřebují nejvíce pomoc! Viz systém “zvýhodnění” absolventu a lidí v předdůchodovém věku na pracovním trhu vede ve svém důsledku právě k tomu že snižuje konkurence schopnost těchto skupin na pracovním trhu! Pokud si mám vybrat z “běžného” zaměstnance nebo “zvýhodněného”(kterému nemohu dát smlouvou podmínky na kterých se dohodnem, ale do kterých mě nutí 3strana=stát) koho myslíte že si jako zaměstnavatel vyberu?! Další výraz už sám osobě je kontraproduktivní co to je “pozitivní diskriminace”?! Když vím že se jako člen minoritního etnika nemusím o své osobní zdokonalování starat že mě hodí do kolonky pozitivně diskriminovaný a budu dostávat výhody které ostatní musí tvrdě zaplatit budu mít snahu se zlepšit?!
    Nebylo by lepší podpořit vznik jobclubů a začít vyučovat ekonomickému chování ve společnosti v rodině?! Prostě aktivit které by jistě byly více přínosnější a sociálně solidárnější než určitou skupinu lidí degradovat na příjemce dávek a stádo tupých voličů. Možná by to bylo pro nás=stát levnější, ale pro určité politiky by to znamenalo zánik…

  9. S článkem vesměs souhlasím, měl bych ale pár námětu k zamyšlení…
    Jak můžeme očekávat, že se Romové (generalizuji) začnou snažit, když je očividně nepřijímáme do naší společnosti a sami se chováme jako individualisti, kteří si hledí, jak se moc nenadřít a co nejvíce získat pro sebe (jak to předpokládá kapitalismus)? Copak alkohol není jen iracionální únik z beznaděje? Při pohledu na Maslowovu křivku je zjevné, že člověk nezačne myslet na seberealizaci, dokud nemá zajištěné základní životní potřeby. Spíš bych se tedy přimlouval kontrolovat a utáhnout opasky elitám, těm popleteným chudákům zajistit základní životní potřeby a začít se (tím myslím společnost) chovat tak, že nemyslíme jen na sebe, ale snažíme se sami něčím přispět. Všechno ostatní je jen boj s důsledky, ale ne s příčinou našich problémů.
    Jinak ke komentáři, co se týče pomoci OSN rozvojovým zemím, tak takovou pomoc ať si strčí za klobouk. V jednom článku Jana Kellera jsem se dočetl, že v osmdesátých letech OSN půjčili do jakési země (střelím, nepamatuju si to přesně) 100 miliard, za stejnou dobu jim ona rozvojová země vrátila 120 miliard a ještě jí polovina dluhu zbývala… Navíc ty peníze stejně shrábnou naše korporace, takže ona rozvojová pomoc spíš rovná se vykořisťování skryté za dovednou mediální kampaň.

  10. Dobrý den, Vaše snaha je milá, ale myslím, že jste opravdu trochu propadl obecně šířeným bludům. V první řadě je třeba si uvědomit, že kapitalismus (jako systém) nestojí zdaleka tolik na šíření,růstu a distribuci reálných potřeb, ale na růstu a distribuci dluhů. V systému nejde tolik ( věci jsou, samozřejmě, složitější, ale když to zjednodušíme dle vašeho vzoru) o to, kolik aut bylo vyrobeno jako o to, kolik jich bylo prodáno na půjčku a kolik ta půjčka vynese NAD původní cenu. Peníze dělají peníze. Takže růst dluhů a propad do nich není nechtěným vedlejším produktem, ale hlavní osa systému. To je také tolik vidět na oné “pomoci OSN rozvojovým zemím”, které probíhá v základě tak, že země se ( pod doporučením ekonomů zemí bohatých a MMF) přivede do onoho “nutného poklesu”, pak se jim nabídne půjčka za naprosto nelidských podmínek – a máme na desítky let otroky a k tomu ješt+ hlavu ozdobenou svatozáří. Haiti je toho zářným příkladem.

  11. Paní Hrbková, to, co píšete o dluhu apod. není tak zcela pravda. Rozlišujme investice (půjčka na rozšíření podniku při vysoké poptávce) a půjčku na blbost (na dovolenou etc.).

    To, o čem vy píšete není kapitalismus ani tržní hospodářství. Pletete si to s centrálním bankovnictvím a řízenou výrobou inflace, s čímž já také samozřejmě nesouhlasím.

    V kontextu článku pak de facto jedno podporuje druhé.

    Dále – článek stojí na teorii přebytku spotřebitele. Dejme tomu, že si chcete koupit chleba. Máte hlad, takže byste za něj byla ochotna utratit třeba 50 Kč. Jenže chleba stojí 20 Kč (dnes 15 Kč v Tescu), takže jste utratila o 30 Kč méně, než kolik jste chtěla. 30 Kč je vaším přebytkem (přebytkem spotřebitele).

    Dále – věci, které jsou vzácné, mají vysokou cenu. Člověk obecně se o vzácné věci stará – snaží se je nepoškodit, dobře je investovat, váží, jak s nimi nakládat. Proč?

    Protože prvotní investice do získání vzácné věci je vysoká (jako kdybyste za chleba dala 49 Kč) a váš přebytek je tak nízký (jen 1 Kč místo 30 Kč). Značí to, že pro získání oné věci jste musela vynaložit více usilí (práce, peněz z vašeho platu). Proto je daná věc vzácná – obtížně se získává a přebytek je nízký.

    Tedy věc, u které je vysoký spotřebitelský přebytek člověku značí, že věc je levná, tedy že není vzácná a že se snadno získá znovu.

    Peníze ze sociálního systému jsou onou věcí, u které je vysoký spotřebitelský přebytek. Snadno se získávají (výnosem je i míň času stráveného prací apod.) a výnosy jsou vysoké. Peníze tak nejsou vzácné… a zbytek je již ve článku.

  12. Můžeme mít dnes všichni práci? Můžeme být všichni v blahobytu? Sami tady píšete, že aby si člověk něčeho vážil, musí toho být nedostatek. Nedostatek podle teorie peněz vytváří motivaci. Tudíž tento nedostatek musí existovat.
    Podle mě je daleko více než chudí příživníci tristní, že se necháváme oblbovat těmi, kteří bez práce nepobírají pár tisíc, na což si tu stěžujete, ale berou hned několik milionů.
    Ti lidé, kteří nemají uspokojeny základní životní potřeby, podle Maslowovy pyramidy potřeb nemůžou myslet na seberealizaci a začlenění do společnosti. Navíc tato společnost se nijak nesnažit tyto příživníky začlenit mezi sebe (tím myslím neustálé nadávání na příživníky a Romy).
    Kdybychom se zbavili této teorie peněžní motivace a fungovali bychom jako společnost, ve které je (naprosto přirozenou) touhou každého jednotlivce přispívat společnosti co nejvíc a sám toho nebrat příliš (což SPOKOJENÉMU člověku nedělá žádný problém), mohli bychom zrušit peníze (bacha, komunista!) a s ním všechny ty přížívníky, kteří bez práce vydělávají miliardy, przní naši kulturu, můžeme se zbavit všech účetních, spousty ekonomů, bankéřů, investorů, prodavačů (tito by měli uvolněné ruce pro důležitější činnosti), nadměrné a zbytečné konkurence, ničení našich zdrojů kvůli zisku atd. atd., zkrátka všech těchto kapitalistických zvrhlostí.
    Jistě si spousta z vás říká, že jsem komunista (a bolševika bych tu zpátky asi nechtěl), a je mi líto, že to zní tak extrémně. Ale když si vypočítáme, kolik bychom ušetřili času a zdrojů, stojí to za zamyšlení. Myslím, že bychom klidně mohli živit i chudé příživníky, (sezením doma a příživnictvím se člověk šťastným nedělá, takže by se časem i tito zapojili) a i tak bychom BYLI NUCENI dělat třeba jen čtyři hodiny denně a veškerý čas věnovat smysluplným činnostem, a ne jen udržování tohoto stupidního systému.
    Těším se na vaše odpovědi 🙂

  13. Čmoude, jednoduchá otázka – tvojí přirozeností je odevzdávat vydělané peníze na společnou hromadu. OK, a kolik teda odevzdáváš (v procentech z platu) ty? Když ti dám číslo účtu, kolik mi pošleš měsíčně?

    Totiž mě sezení doma dělá hodně šťastným, protože si můžu hrát s dcerkou, můžu skládat a nahrávat muziku, můžu chodit do lesa se psem, můžu vařit a podobně.

  14. Buenos dias 😉

    Zajimavy clanek, ale musim souhlasit s nazory lidi:
    ‘Jaroslav Holý’, ‘Huge’ a pak zejmena s ‘MArkéta Hrbková’ 🙂
    …to jen at se neopakuji.

    “Abychom skutečně udělali přítrž chudobě, musíme omezit sociální systémy” – vase hlaska…
    Musim bohuzel konstatovat, ze jste mlady a bohuzel, jeste hloupy a nezkuseny, aby jste se poustel do takovych debat a mel schopnost skutecne smysluplneho uzaveru.

    Za komunismu, mimo politickych zlocinu (napr. kauze Horakova, r. ’68 a jine), clovek se nemusel bat, ze prijde o strechu nad hlavou.
    Ted, i kdyz pracujete, porad vas nekdo muze osidit, ci uz o byt, ruznymi podvod. machinacemi, nebo tim ze nejaky previt odkoupi panelovy dum a pak se snazi vystvat najemniky nebo pracujicimu nezustane ani na ten byt a jidlo…
    Situace se rapidne zhorsila po ’89.
    Ale – ten socialismus funguje, je jiny drobet, nez ten nas za komunismu, zacnete namisto kravin, co vas uci na lyceu, studovat, jak ten socialismus funguje a to – v SKANDINAVII !!!!
    T.j. Norsko, Svedsko, Finsko, Dansko, Island.

    Ty nase ekonomie, vcetne blbecka Klause, stoji za h…

    Bohuzel a to ja uz neco pamatuji.

    P.S. kdyz se sklonuje krize a nedostatek penez ve vsech rodech, cislech a padech, jak je mozne, ze pry jen v Praze je vic nez 100 000 ukrajincu ?!!!!! A to ukrajinci nejsou ani z Unie, tedy stat jim poskytuje viza, pak berou domacim praci a urady prace plne lidi…
    Zamyslete se radeji nad tim !

    E.

  15. Budˇte zdráv
    Jemi 44 let,ročník 66.Zažil jsem poslední fázi socializmu a zažívám i současnost.Jsem dělnické profese,dostal jsem se i do zahraničí a vím jak to tam chodí.
    Říkáte,že pro lidi na podpoře mají peníze malou cenu,že si jich neváží.Je to pravda,ale jen ti,kteří nikdy nepracovali.Já od svého vyučení nebyl bez práce ani den!!Až jsem se znelíbil a byl propuštěn pro “přebytečnost”.
    To by se mi za socializmu nestalo.Ale nestalo by se mi to ani v např.Svýcarsku.Tam kdo chce pracovat,pracuje a zaměstnavatel si rozmyslí,zda ho po 8 letech propustí.Za něj musí zaškolit náhradu a to něco stojí.Ale škoda slov.
    Pro člověka který si tu “tísícikorunu” musí vydělat prací,každý den ráno do práce a je rád,že tu práci má,májí peníze velkou cenu.Pro někoho,kdo podojí sociálku,zas takovou cenu nemají.”Když nedají,budeme se bouřit”A máte pravdu,Cikán,nebo bílý,všechno stejný!Tak bych byl proto,aby udělení podpory,bylo podmíněno prací pro obec.Až sociálně slabší zjistí,že musí alespoň nějak pracovat,že nic není zadarmo,začnou se k penězům jinak chovat.
    Ještě na závěr.Myslím si,že nejsem moc chytrý,ale něco mně život naučil.Zkušenosti mi nedala škola,ani učitelé,ale poslouchal jsem STARÉ lidi.To oni mají tu moudrost a ne nějaký takyekonom!Neposlouchejte hloupé řeči,poslouchejte lidi!!
    Márty

  16. Existuje taková teorie, že chudí lidé jsou chudí, rptože místo toho, aby peníze investovali do něčeho, co jim vytvoří nové hodnoty, tak to cpou do chlastu a cigaret

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *