Práce, kapitál, odbory a státní politika zaměstnanosti 1. díl

Říkali jste si občas, proč jsou třeba v Německu vyšší platy, než u nás? Přemýšleli jste občas nad tím, co má práce, kapitál, odbory a úřad práce společného? Ne? To je ale škoda – mohli jste přijít na spousty zajímavých souvislostí. My se dnes koukneme na vztah práce a kapitálu.

Logo Úřadu práce
Logo Úřadu práce

Nejprve si řekněme co je to vlastně kapitál? Kapitál obecně jsou prostředky, které nespotřebováváme, ale používáme je ke generování dalšího zisku. Tedy kapitálem jsou výrobní stroje – různé linky, pásy apod., může to být auto, pokud jsme třeba taxikáři, mohou to být peníze, které investujeme a užíváme je ke generování dalšího zisku. V restauraci to bude třeba sporák. Proč ne.

Kapitál je tedy obecně to, co “vám vydělává”Kapitálem mohou být vaše peníze, ale také nemusejí. Vaše stokoruna je vaším kapitálem pouze pokud vám přinese další peníze, zisk. Pokud si za ní koupíte rohlíky, pivo či nějaký jiný spotřební statek, pak peníze nejsou vaším kapitálem.

Jak kapitál vzniká?

Vraťme se opět k vaší stokoruně. Můžete s ní udělat dvě věci – buď si za ně koupit 4 piva, nebo ji třeba na rok investovat. Víte, že pokud ji investujete, tak vám za rok může přinést cca 10 % zisku, tedy za rok z té stokoruny máte z ničeho nic 110 korun. Co uděláte?

Buď je pro vás zisk deseti korun málo, pak půjdete a koupíte si pivo. Kapitál nevznikne. Nebo si řeknete, že těch deset procent, že to zní lákavě. Pak si nekoupíte pivo, peníze investujete a za rok něco získáte. Kapitál vznikne.

Na počátku vzniku kapitálu obecně je vaše rozhodnutí, kdy vy volíte mezi dnešní spotřebou (pivem) a spotřebou v budoucnu. Pokud se rozhodnete, že svoji spotřebu odložíte do budoucna, udělali jste první krok pro vznik kapitálu. Vytvořili jste úspory. To ale není vše – peníze, které jen tak leží, vám zisk nepřinesou.

Musí se objevit někdo, kdo ty peníze vezme a uskuteční investici – “vyrobí” kapitálový statek, který je schopný zvětšit produktivitu práce.

Dejme tomu, že za vámi přijde kamarád (říkejme mu Petr), který má doma malý záhonek s rajčaty. Jednou za čas Petr rajčata sklidí a prodá na trhu. Petr za vámi přišel a měl pro vás ohromnou novinu: “Ty jo, já jsem támhle v IBO viděl úplně úžasný nový nůžky pro zahradníky! To by bylo super, kdybych je měl – mohl bych rychleji rajčata posbírat, víc jich prodat a ještě bych si našel čas pro zasetí nových rajčat, abych jich příště mohl prodat víc! Stojej ale 100 korun a já takhle před výplatou…”

Petr vás požádal o půjčku 100 korun. Nejdříve si říkáte – hmm, co mi je do nějakejch rajčat? Ať si počká do výplaty, ne? Petr vidí, že zatím moc úspěchu nesklízí, a tak vás zkusí přesvědčit: “Hale, když mi ty peníze půjčíš, trhnu na těch rajčatech navíc asi 150 korun. Vrátím ti z toho ne sto, ale 110,- korun, tedy s desetiprocentním úrokem, co ty na to?”

Deset procent úrok… proč ne, řekl jste si. “Plácli jste si”, peníze byli investovány, Petr si koupil nůžky, opravdu vydělal a vy jste získal 110 korun nazpět. Vznikl kapitál.

Z výše uvedeného je jasné, jak moc jsou důležité úspory. Úspory jsou základem pro vznik kapitálu. Tato souvislost nás může dovést spolu s dalšími fakty k zajímavým souvislostem v reálném životě, kterým se určitě budeme zabývat v budoucnu. Vraťme se ale ke vztahu práce a kapitálu.

Srovnejme si Čínu a USA tak před deseti, dvaceti lety. Čína byla (a snad stále je) nejlidnatější zemí na světě. Ohromná masa lidí znamená také ohromnou masu pracovní síly. Práce tam byla (a asi stále je) levná. Vzato s toho nejjednoduššího hlediska – v Číně je mnoho potencionálních pracujících, je jich více, než potencionálních zaměstnavatelů. Mezi pracujícími tedy funguje jakási konkurence, která tlačí cenu práce dolů.

Levná pracovní síla samozřejmě láká investory. Proto začnou investoři z ostatních zemí světa – kde je práce dražší – přesouvat výrobu, která je náročná na pracovní sílu, do Číny. Výrobce tím sníží náklady, díky čemuž může snížit cenu svých výrobků, což zvyšuje jeho konkurenceschopnost na trhu.

Zvyšující počet příchozích investorů způsobuje růst mezd – zvyšuje se míra konkurence na straně zaměstnavatelů, volné pracovní síly je méně. Příchod investorů ovšem neznamená jen růst mezd.

Vraťme se na začátek článku – co je to kapitál? Kapitál obecně jsou prostředky, které nespotřebováváme, ale používáme je ke generování dalšího zisku. Co udělali investoři, kteří přišli do Číny? Vzali svoje peníze a vložili je do stavby továren. Proč to udělali? Protože v tom viděli příležitost, která jim přinese zisk. Nebyla za tím nějaká dobročinnost, nějaký dobrý pocit “dáme Číňanům práci”.

Peníze, které investoři do Číny “vložili” se stali kapitálem. Tedy – investoři nejen že využili “pracovního potenciálu” Číny, nejen že zvedli příjmy Číňanů, ale také do Číny přivedli kapitál, který tam dříve chyběl. Postavili továrny, ve kterých jsou výrobní stroje, zaučili dělníky.

Před příchodem investorů bylo v Číně minimum kapitálu – kapitál byl vzácný, byl tedy drahý. Práce byla hojná, byla proto levná. Příchod investorů snížil hojnost pracovní síly (proto vzrostli mzdy – volné pracovní síly je méně) a zároveň zmenšil vzácnost kapitálu, který tak o něco zlevnil.

Dokud bude v Číně pracovní síla levnější, než kapitál, budou do Číny přicházet investoři, kteří zde budou budovat pracoviště, která jsou náročná na množství pracovní síly. Tím se bude zároveň zvedat cena práce a snižovat cena kapitálu, a to do té doby, dokud se poměr ceny práce a ceny kapitálu přinejmenším nevyrovná. V tu chvíli začne být pracovní síla sama o sobě již příliš drahá, zatímco kapitál již bude relativně levný. Investorům se poté vyplatí začít v Číně budovat výrobu náročnou na kapitál. Ti, kteří do Číny přišli v době levné pracovní síly zřejmě své výroby přesunou zase jinam, tam, kde je pracovní síla levná, ale kapitál drahý. A začíná přesně opačný efekt – kdy zlevňuje pracovní síla a zdražuje kapitál.

V USA je (či byla) situace opačná – práce byla drahá, kapitál byl levný. Proto máme v USA Silicon Valey, který je de facto pupkem IT světa. Ostatně – mezi největší investory v Číně patří americké firmy jako Intel, IBM, Microsoft, Google a další.

Německý problém – lidský kapitál

Na přelomu 50. a 60. let se někteří ekonomové tuto teorii pokusili zpochybnit – poukazovali na Západní Německo, které bylo po válce zdevastováno: zničené továrny, zničené domy, země – na první pohled – bez kapitálu. Měla “jen své obyvatele”. Ti ekonomové, kteří se pokusili vztah mezi prací a kapitálem zpochybnit, poukazovali na to, že dle teorie by práce v NSR měla být levná, zatímco kapitál by měl být dražší. Logicky by se tedy NSR mělo zaměřit na pracovně náročnou, ale kapitálově nenáročnou výrobu, tedy třeba na zemědělství. To se ale nestalo – NSR se po válce velmi rychle rozvíjelo v kapitálově náročných oborech, jako je třeba automobilový průmysl. Jak to?

Byl opomenut (tehdy vlastně teoreticky ještě neznám) jeden velmi důležitý typ kapitálu: lidský kapitál. Západní Německo mělo právě “jen své obyvatele”, kteří však byli vzdělaní a zkušení. Vzdělání je kapitálem. Proč se vzděláváme? Abychom v budoucnu měli větší plat, tedy odkládáme současnou spotřebu (obětujeme plat z práce, do které bychom mohli chodit místo školy) kvůli vidině vyššího zisku v budoucnu. Všeobecně vysoce vzdělaná společnost je společnost s hojností lidského kapitálu, tedy dá se očekávat, že země s vysokou vzdělaností se bude orientovat na kapitálově náročné obory, na vědu a další.

Příště do naší úvahy připočteme vliv odborů a státu.

28 comments

  1. Lukáši, skvělý, brilantní, jen kdyby občas ten pravopis nekulhal 🙂 Co takhle shoda podnětu s přísudkem?
    … peníze byli investovány x peníze byly investovány

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *