Krach Švédského modelu

Johan Norberg napsal vynikající článek, který poukazuje na temné stránky zleva opěvovaného “Švédského modelu”. Tento zajímavý text tu pro vás máme, objevili jsme ho na stránkách Liberálního institutu a věříme, že stojí za přečtení!

Social security pyramida
Social security pyramida

Kdyby Švédsko opustilo EU a připojilo se k USA, stalo by se jejich nejchudším státem. Použijeme-li stálé ceny a při přepočtu paritu kupní síly, získáme střední hrubý příjem domácností na sklonku 90. let. Ve Švédsku dosahuje tento příjem 26 800$, zatímco v USA 39 400$. K tomu je nutno si navíc uvědomit, že Švédsko má nejvyšší daňovou zátěž.

Tvůrce studie, švédský Institut výzkumu trhu, zdůraznil, že Afro-Američané pobírající nejnižší příjem v USA mají nyní vyšší životní úroveň než průměrná švédská domácnost.

Tato zpráva velmi překvapila mnoho lidí. Většinou však spíše cizince než Švédy. Od 70. let jsme zvyklí na zprávy o švédském zaostávání za zbytkem světa v bohatství i příjmu. Byl tošok pro Američany a Evropany, kteří považovali Švédsko za skvělý příklad, jakousi výjimku schopnou skloubit rozsáhlý stát blahobytu s produktivní ekonomikou. Kdyby tento sociální model byl součástí Spojených států, byl by považován za sociální problém. Jak k tomu mohlo dojít?

Abychom tomu porozuměli, musíme pochopit, že Švédsko nikdy neznamenalo výjimku z pravidla, že bohatství může být vytvářeno pouze svobodnými lidmi prostřednictvím volného trhu.

Vývoj ve Švédsku

V roce 1850 bylo Švédsko chudou rozvojovou zemí s hladovějícím obyvatelstvem. Hladovění nebylo možné zabránit přerozdělováním. I kdyby byl v polovině 19. století všechen majetek vyrovnán, stejně by každému poskytl pouze život v bídě. Při absolutní rovnosti by byl životní standard průměrného Švéda na stejné úrovni jako střední důchod v dnešním Kazachstánu.

Avšak během několika desetiletí v průběhu 19. století poskytla skupina politiků hlásících se ke klasickému liberalismu Švédsku jak svobodu náboženství, projevu a pohybu, tak i ekonomickou svobodu, takže lidé mohli začít podnikat a svobodně obchodovat na trhu. Volnýobchod umožnil Švédsku specializovat se na to, v čem bylo dobré, tedy na dřevařské a železářské odvětví, a kupovat za tyto věci produkty potravinářského a strojního průmyslu,které Švédové tak levně vyrábět nedokázali.

Výsledkem byl ekonomický růst a industrializace, jež umožnily vzrůst blahobytu a investice do školství a zdravotnictví. Mezi lety 1860–1910 vzrostla mzda v průmyslu o 170 procent, tedy mnohem více než v pozdějším období. Střední délka života se ve Švédsku zvýšila o 10let a rapidně poklesla kojenecká úmrtnost. Švédsko tehdy nebylo státem blahobytu, mělo spíše minimální stát. Až do prví světové války nebyla spotřeba veřejného sektoru vyšší než 6 procent HDP.

Sociální demokraté, kteří se chopili moci v roce 1932, pokračovali v liberálním přístupu k podnikání a v politice volného obchodu. Přestože vládní intervence pomalu rostly, v roce 1950 byl veřejný sektor menší než ve většině zemí – zhruba 25 % HDP, přibližně jako v USA a Švýcarsku. Ekonomice také prospívalo to, že jsme stáli mimo obě světové války. Švédské podniky prodávaly oběma stranám, průmysl nebyl poškozen a mladí Švédové nebyli zabíjenina válečných bojištích.

Mezi roky 1870–1970 byl švédský růst po Japonsku největším na světě. V roce 1970 bylo Švédsko čtvrtým nejbohatším členem OECD, po USA, Lucembursku a Švýcarsku.

Stát blahobytu, břemeno blahobytu

Jenže pak začal narůstat stát blahobytu umožňující politikům redistribuovat bohatství, jež bylo vytvořeno jedinci a trhem. Ekonomika pokračovala v růstu: s ohledem na počáteční podmínky, dobrý průmysl a vzdělané a intenzivně pracující lidi, by tento vývoj mohla překazit snad pouze plánovaná ekonomika. Růst byl ale pomalejší než v ostatních zemích. Když nebudete získávat mnoho ze svých investic, práce a vzdělání, proč byste investovali,usilovně pracovali nebo získávali kvalitní vzdělání? Stát blahobytu snadno spotřeboval trhem vytvořené bohatství a znesnadnil vytvoření nového. Od roku 1950 nevytvořil soukromý sektor (v čistém vyjádření) ani jediné pracovní místo, zatímco veřejný sektor se rozrostl nejméně o milion zaměstnanců.

Během 70. let se veřejný sektor stával větším a neproduktivním a trh práce byl regulován. Odroku 1976 do roku 1982 vzrostla veřejná spotřeba z 50 na 65 %. Ve stejném období musela být pětkrát devalvována měna, celkem o 45 %. Průměrné tempo růstu kleslo o polovinu na 2 % v 70. letech a klesalo dále v 80. letech. V devadesátých letech došlo k velké krizi.

Po více než třiceti letech vysokého zdaňování a růstu státu blahobytu už není Švédsko čtvrtou nejbohatší zemí OECD, ale je až na 17. pozici. Mezi lety 1980 a 1999 vzrostl hrubý příjem nejchudších švédských domácností zhruba o 6 %, zatímco ve Spojených státech zhruba třikrát tolik.

Volný trh a obchod byly základem pro švédský zázrak. Švédsko v tom nebylo výjimkou, a proto není překvapivé, že posun od svobodného trhu ke státní regulaci podkopal pokračování švédského úspěchu.

V roce 1934 dva švédští sociálně demokratičtí teoretikové Gunnar a Alva Myrdalovi vysvětlili, že Švédsko mělo pro stát blahobytu velmi výhodné podmínky – bohatství, homogenní populaci, protestantskou pracovní morálku a dobré vzdělání. Tvrdili, že pokud bystát blahobytu nefungoval zde, nemohl by ani nikde jinde na světě. Zbytek světa by se mělvážně zamyslet nad tím, že Myrdalovi měli v této předpovědi pravdu.

Johan Norberg je autorem knihy In Defence of Global Capitalism. Přeložil Břetislav Klápště. Text v PDF na Libinst.cz.

31 comments

  1. Dal by se ten clanek o Svedsku sehnat nekde v originale, anglicky ci svedsky? Mám svedske kamarady, kterym bych to rad poslal…
    Dekuji
    Radek Adamec

  2. Myslím, že každý přeložený článek by měl automaticky odkazovat na originál.

  3. haha, to jsou mi to zase jednou nesmysly, ale pobavilo 🙂
    jen by me docela zajimalo, jak autor vidi vazbu mezi celkovou velikosti verejneho sektoru, dane z prijmu fyzickych osob a dane z prijmu pravnickych osob. (tohle byla recnicka otazka, nazory autora me vlastne az tak moc nezajimaji ;))

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *