Volební program ČSSD pod lupou – díl 3. – vzdělání

„Vzdělanostní společnost“ je jeden z bodů volebního programu ČSSD. Tento bod nastiňuje, jakým směrem by chtěla soc. dem. vést české školství. Koukněme na to podrobněji.

Rozhodně trváme na povinném roku bezplatné předškolní výchovy v mateřské škole či v podobném zařízení. Připravuje dítě na vstup do školy; poskytuje mu základní návyky a dovednosti, vychovává k disciplíně a životu v kolektivu.

– zdroj: cssd.cz

Rok bezplatné předškolní výchovy je zajímavý návrh. Mnoho lidí by s ním určitě souhlasilo, ale – vše má své ale.

Výchova dětí je plně v rukou rodičů a stát může zasahovat jen v minimální míře – je-li dítě týráno, popřípadě požádá-li sám rodič o pomoc stát. Zde je ovšem povinnost. Chcete i vy nutně dávat své dítě rok do školky?

V prvním díle tohoto seriálu jsem se ptal, zda dokáže ČSSD rozlišovat dva pojmy a to rovnou spotřebu a rovné příležitosti. Zde citovaný kus z volebního programu je ovšem typickým zástupcem oné rovné spotřeby.

Není nic špatného na umožnění bezplatné předškolní výchovy, ovšem lidé by měli být vedeni k samostatnosti. I dnes existují rodiny, které mají radši své ratolesti doma a to z toho důvodu, že jim doma dokáží dát lepší přípravu. Nebo si to aspoň myslí.

Zároveň je zde vidět tendence nutit dospělé svéprávné lidi k nějakému kroku, k nějakému rozhodnutí. Žijeme ve svobodné společnosti a nevidím důvod, proč by vzdělání svých dětí neměl mít do určitého věku v rukou rodič. Hlavně v takto útlém věku, jakým je věk předškolní.

Také zde existuje otázka proč bezplatná? Uznávám, že je zde určitá množina sociálně slabých – ti mají na tento stav potvrzení, oni jsou ti, jenž by bezplatný stav potřebovali, aspoň po určitou dobu. Proč ne, lidí, kteří jsou skutečně až za touto „hranicí chudoby“ v ČR není mnoho. Jestliže ovšem rodina vydělává, neměl by zde být problém aspoň nějaké spoluúčasti – je to přeci investice do vzdělání, která se té rodině vrátí.

Dále je  zde otázka kvality – jak kvalitní by byla tato předškolní výchova, byla-li by poskytována zdarma a celoplošně? Kvalita závysí na tom, kolik prostředků by stát do této předškolní přípravy vložil. A stát nemá peněz na rozhazování a toto by skutečně nebyl levný projekt. Kvalita by byla nevalná.

Kvalitní veřejná škola je založena především na motivovaných a kvalifikovaných učitelích, kteří ve svém zaměstnání vidí dobrou perspektivu uplatnění. Proto zvýšíme platy učitelů a ostatních pracovníků ve školství.

– zdroj: cssd.cz

Objem peněz, který je vyčleněn na platy učitelů je dnes dostačující. Problém je u efektivity jeho přerozdělování. Dnes je systém nastaven tak, že nastupující učitel bere cca 14 000 hurbého (+-). To je mrzký plat na vysokoškolsky kvalifikovaného člověka. Učitel s mnohaletou praxi se ovšem může vyšplhat až k hranici takřka 30 000 hrubého.

Jestliže chceme nové, perspektivní učitele, musí se systém učitelských platů změnit a to následovně: starším ubrat a mladším přidat. Tedy zmenšit tyto nůžky, kvůli kterým má naše školství „přebytek“ učitelů v důchodovém věku a nedostatek mladých, kteří by je nahradili.

Také je zde otázka, kolik peněz můžeme na platy učitelů dát. Dobrým doplňkovým řešením by mohlo také být přesunutí části platu do „osoního ohodnocení“, o kterém by rozhodl ředitel školy a kde by musela být částka na toto vyčleněna naprosto využita.

Jednoduché zvýšení platů a ponechání současného systému není řešení – neřeší nedostatek mladých učitelů ani přebytek učitelů již v důchodovém věku.

Dalším problémem je neefektivnost toku peněz ve školství. Aby se mohli zvýšit platy, musí se kontrolovat, kam, kolik a na co se peníze posílají. Je nejeden případ, kdy jedna škola dostala (aniž by žádala) 2x dotaci na nákup nových PC (tedy škola měnila PC de-facto 1x za půl roku), ovšem nedostala dotaci na opravu šaten a nemohla peníze z druhé dotace na PC použít na rekonstrukci šaten – to by bylo vyhodnoceno jako použití peněz za jiným účelem, než za jakým byli přiznány, tedy zpronevěra. Škola by pak peníze musela vracet.

Základní škola musí věnovat zvláštní pozornost dětem s talentem, dětem, které nezvládají první kroky ve škole, a dětem se specifickými potřebami.

Individuální péče na základním stupni vzdělání může většinu těchto překážek překonat a schopnosti jedince rozvinout. Péče o děti, které potřebují pomoc a podporu, je v souladu s praxí vyspělých zemí základním krokem k překonání bariér. Je důležité poskytovat tuto péči plošně, protože je to nejlepší obrana proti chudobě a sociálnímu vyloučení a naopak nejlepší cesta k začleňování do společnosti.

– zdroj: cssd.cz

Co se týče dětí, jenž potřebují podporu (třeba kvůli různým dis poruchám atp.) je zde jeden problém – od nejednoho učitele mám potvrzeno, že již dnes se na pomoc těmto dětem opravdu velmi tlačí (je to třeba spojováno s různými dotacemi atp.). Učitelé jsou pak nuceni věnovat se těmto dětem přespříliš, což má za důsledek to, že není čas se věnovat dětem s talentem.

A byla to právě vláda ČSSD a její ministryně Petra Buzková, která zrušila školy/třídy pro nadané děti. Byla to osudová chyba (viz víše uvedené).

Od základní školy je nutno vyváženě podporovat prvky, které učí žáky obecné i pracovní morálce a tvořivému řešení problémů. Ukazuje se, že ve srovnání se vzdělanostně nejvyspělejšími zeměmi dosud zaostáváme ve výuce angličtiny, dalších cizích jazyků a v matematice. Podpora těmto předmětům neznamená útlum v jiných oborech.

– zdroj: cssd.cz

Problém s výukou angličtiny a dalších cizích jazyků je ten, že není dostatek kvalifikovaných učitelů. Těžko budou angličtinu kvalitně učit přeškolení ruštináři (také stále realita). Je potřeba lidi se vzděláním. Z historických důvodů jsou to ovšem převážně mladí lidé, kteří místo učení cizího jazyka pracují v soukromém sektoru, kde dosáhnou hned ze začátku své kariéry lepších platových podmínek.

Další problém, který je zde přehlížen je nedostatečné ekonomické a právní podvědomí české společnosti. Výukou matematiky a rozvíjením logiky totiž nenaučíte lidi  základnímu právně-ekonomickému myšlení.

Školné nepokládáme za faktor, který by zkvalitnil studium. Nepodpoříme jeho zavedení na veřejných vysokých školách.

– zdroj: cssd.cz

Vysoké školství je finančně nejnáročnějším typem vzdělání. Nedostatek peněz v této části školství je to, co snižuje jeho kvalitu. Na kvalitní výzkum (který je s VŠ a univerzitami spojován), kvalitní vzdělání, kvalitní prostředky ke vzdělání (moderní učebny atp.) jsou potřeba peníze a to takové množství, které jednoduše stát nemá k dispozici.

Řešením této situace je školné s kvalitním systémem stipendií, v zahraničí je mnoho příkladů funkčních řešení, proč se neinspirovat?

Pokračování příště.

One comment

  1. Dávám svůj vlastní program jako možný vzor 🙂 http://ekonsvoboda.blogspot.com/2009/04/volebni-program-upravena-verze.html
    Kdo mě bude volit? No přeci já sám sebe:-) Ať každý volí sám sebe

    Jinak na školství lze aplikovat to, že nelze provádět ekonomickou kalkulaci a vzniká tam kalkulační chaos, neracionální jednání, plýtvání a neefektivita. Je to analogické jako se socialistickým zdravotnictvím. o tom jsem psal, neboť již nejsem žáčkem 🙂
    http://ekonsvoboda.blogspot.com/2008/07/kalkulan-chaos-zdravotnictv.html

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *